Cena svobody

Logický kariérní postup frankofonního kanadského režiséra Philippe Falardeau do Hollywoodu bohužel znamenal tohle kýčovité uprchlické drama, které sice popisuje objektivně zajímavou a celkem pohnutou událost, ale utápí se v klišovitých scénách (scéna setkání bratrů v uprchlickém táboře s dlaněmi v písku byla doslova ukázková). Tvůrci záměrně staví proti sobě kulturní odlišnosti a z nich plynoucí dlouhou řadu paradoxů, pro mne byla ovšem největším paradoxem scéna s bílou americkou bezdomovkyní u kontejneru supermarketu, v němž pracoval Jeremiah, která klade logickou otázku - Spojené státy americké (potažmo naše civilizace) se nedokáží postarat o své vlastní občany v nouzi, proč se tedy dost pokrytecky snaží pomáhat uprchlíkům z třetího světa? Máme-li bezdomovce a ghetta plná sociálně vyloučených občanů, není naší morální povinností přes veškerou hrůzu událostí v Africe postarat se v první řadě o ně? Každopádně pohnutý příběh čtyř súdánských běženců si bezesporu zasloužil kvalitnější filmové zpracování, škoda, že se tvůrci nevyvarovali přemíry sentimentu... (19.01.2015)

Keď som našla tento film dokladne som ho preštudovala tu na čsfd a do poslednej chvíle som váhala, či sa naň mám pozrieť, alebo ho odložiť niekam do archívu medzi také, ktoré sa možno raz dostanú na rad. Na koniec som sa odhodlala, a som veľmi rada, pretože toto nevinne vyzerajúce dielko má v sebe neskutočnú múdrosť, pravdu a moc. Jediný komentár nevystihuje to, čo uvidíte, keď filmu dáte šancu, alebo možno čo ucítite hlboko vo svojom vnútri. Jedna z mojich najobľúbenejších pasáží je tá, kde musia africkí bratia, ktorí získali prácu v supermarkete, vyhadzovať potraviny, ktorým končí záruka, absurdnejšiu situáciu som asi nezažila. Nebudem prezrádzať viac, pozrite si ho a trochu sa možno zamyslíte, čo je vlastne v živote skutočne doležité. Naviac je plný láskavého humoru, čo je tiež jeho veľkou prednosťou. Takto nenásilne vlastne prezentuje aj kritiku konzumnej spoločnosti a to bez sarkazmu, len pomocou obyčajného, zdravého, ľudského rozumu. (25.03.2015)

Pomalejší, ale milé uprchlické drama, při kterém se mi překvapivě stalo, že jsem imigrantům v nové zemi silně fandila. A úplně jsem chápala jejich rozčarování z Američanů. Začátek dramatického útěku z vlasti před násilím fanatických šmejdů postupně přechází v téměř roztomile tragikomediální působení sourozenců v civilizaci, se všemi výdobytky, bez kterých si už neumíme představit běžný den a které nás tak krásně zotročují. A několikrát jsem si výrazně uvědomila, jak jsme se uzavřeli do těch svých nesmyslných bublin vydělávání peněz a vzdálili od toho, co by mělo být pro lidi úplně přirozené. Chvílemi to asociuje křováka z Bohové musí být šílení. Třeba když se jeden z bratrů zcela bezděčně a naprosto samozřejmě v autobusu rozdělí o pomeranč s cizí paní sedící naproti. Reese s přibývajícími léty rozhodně víc sedí tyto dramatičtější polohy, než jakési cáklé diblíkování v kýčovitých romantických komediích, takže i herecky bez připomínek. Místy dost rozvleklé a s trochu větším důrazem na náboženství, než by mi bylo příjemné, ale jinak uvěřitelné a milé filmové pohlazení. A když o vás někdo prohlásí (jste-li pohlaví ženského), že jste kráva, poděkujte. V Súdánu je to velká lichotka. (03.01.2015)

Ten film akoby zlepili mimovládky na ovplyvňovanie verejnej mienky, ktorá je v Európe po súčasnej utečeneckej kríze veľmi otrasená. Film samotný sa dá, ok, príchod ľudí z primitívnych oblastí do veľkomesta zo sebou prináša pár dobrých príhod, ale inak som na filme nevidel nič výnimočné. Všetci utečenci sú vykreslení ako dobráci a oni naozaj väčšinou vďační sú, ale problém je, že generácie ich detí a deti ich detí, už vďačné nebudú. Tí už budú mať len požiadavky a plnú hubu práv. Osobne som tvrdým odporcom otvorenej Európskej náruče. Európa nieje schopná prijať milióny arabov a černochov, bez toho aby to malo na ostatných dopad. Kto si myslí opak je naivný blázon. Tu v Európe sme mali milióny mŕtvych z dvoch svetových vojen. My sme si tú "slobodu" a "blahobyt" vybojovali a vybudovali. Každý z nich nech si ju vybojuje alebo vyrokuje doma a všetci budeme šťastní. Šťastní v zemi, v ktorej sme sa narodili. Takéto filmy moje názory nezmenia. 60%. (07.02.2016)

Začátek je velmi povedený – osudy madých domorodců, kteří žijí v malé africké vesničce v souladu s přírodou a jejich tradicemi ovlivní zásadním způsobem politiky a vytrhne je z jejich zázemí. První část příběhu je nejpovedenější, čekala jsem nějakou zlomovou část, když přesídlí do USA, kde se samozřejmě přidává situační humor z nestandardních zážitků moderního světa, ale v tomto okamžiku se bohužel příběh začíná poněkud vléct a dějově nic zajímavého nenabízí. Konec příběhu je znovu „zpestřen“ srdcervoucí zápletkou, ale zpracování trošinku pokulhává – mohlo to výrazněji vyznít.. Jinak naprosto pecka příběh a velmi příjemně a originálně ztvárněn. Propagandu filmu zajišťuje Reese Witherspoon, která se tu objeví jen na zlomek času a nemá příliš podstatnou roli pro příběh, takže bych tam radši viděla kluky ušaté, ale z marketingového hlediska chápu.. Vřele doporučuji tento nevýrazný, ale suprový film ;-) (11.06.2015)