Chungking Express

Nemůžu si pomoci, ale pro mne je to film, v němž forma natolik převažuje nad obsahem, že když si ji odmyslím, dospívám k tomu, že obsah je do té míry řídký, že bez formálních fines by nebylo o čem hrát déle než dvacet minut. Některé nápady jsou hezké (plačící byt, měření emocí expiračními lhůtami konzerv...), atmoféra příjemná, ale pro mne to na víc než tři hvězdy nevydá. (26.06.2011)

Miluji Dream Person od Faye Wong! Že Wong Kar-wai umí mistrně, ladně a nenapodobitelně kombinovat obraz (vždy úchvatný noční Hong Kong), hudbu a pocity, to je stará známá věc. Ale ne vždy mi to stačí na katapultování do filmového nebe. Ale když v Chungking Express zazněly první tóny vzpomínané písničky a parádní několikaminutová sekvence s druhou May se dala do pohybu, definitivně jsem Wongově magické poetice podlehl. (29.06.2008)

(1001) ♥♥♥ "Už nepláče. Vystřídal jste ho vy. (Snivě) Slzy jsou věčné. Za každého, kdo se rozpláče, někdo jiný přestane. Stejně je tomu i se smíchem. (Směje se) Neproklínejme tedy naši dobu, není o nic horší než doby předchozí. (Po chvíli) Není ovšem nutné ji zvlášť chválit. (Po chvíli) Nemluvme o ní vůbec." -Samuel Beckett (25.11.2008)

Mladší sestra / bratr (cokoliv je vám bližší) následujícího "Kar-Waie", a sice Fallen Angels. Ano, oba filmy mají mnoho společných jmenovatelů; např. podobný způsob natočení, několik stejných exteriérů, interiérů či motivů (prošlý ananas, scény s fastfoodem, bar / jukebox, totožná banka, postava letušky, procházející Indové...). Že by výsledek natáčení v přibližně stejné době? Chungking Express je však mírně odlehčenější, jedna příběhová linka sice vykazuje jistou dramatičnost, ale ta další... vás pohladí (byť v obou jsou jemné tóny melancholie). Romantika je zde hmatatelná a Kar-Wai s ní umí pracovat stejně jako s ženskou krásou (a ve výběru je stejně neomylný jako třeba Lynch). Stejně jako u Fallen Angels nezáleží na nějakém hlubokém poznání příběhu, resp. nezáleží na složitosti příběhové koncepce. Vše je tedy docela prosté (zvláště v druhé půlce), ale nechybí ani cit pro nedořečenost i moment překvapení. A věřím, že i ta asijská obdoba Dreams od Cranberries (jako kdyby čínský cover "berlínského" Take My Breath Away v režisérově debutu byl málo), všudypřítomní Mamas and Papas i filozofická moudra ("Když pláče člověk, je třeba kapesníku... když pláče byt, je s tím spousta práce.") pro vás nakonec budou potěšením. Já se sledováním bavil a bezchybný závěr s letenkou vše jen podtrhl. │90% (05.11.2007)

Je to ako sínusoida. Kupovať konzervy ananásu kvôli tomu, že ho mala rada vaša bývalá, a navyše výhradne s dátumom spotreby 1.5., pretože máte vtedy narodeniny, je poľutovaniahodné. Čistiť cudzej žene topánky kravatou, ktorú máte stále na krku, je neprakticky submisívne. Nájsť však po príchode do bytu potopu a pomyslieť si, že buď som nechal tiecť kohútik, alebo je môj byt len precitlivený a tak sa rozplakal, je zase milo ujeté. Taká je vlastne väčšina druhej poviedky. Prvá zase dominuje obrazovou poetikou. A inštrumentálny aj piesňový soundtrack bol skvelý. No film samotný trochu moc nesúrodý na môj vkus. (13.06.2015)