Bratr

Realistická drsná chuťovka z postkomunistického Ruska, kde hodnota života člověka je nulová a zvlášť v anonymním velkoměstě bez zázemí a s pozadím neúprosného zákona volného trhu... a už Oldřich Nový v jedné krimi odehrávájící se v Karlových Varech (Kde alibi nestačí) pronesl krásnou větu: "Vážený pane, svoboda bez peněz je jen klamná představa.." ... tak v tomto případě to platí dvojnásob aneb bez peněz obzvláště do Ruska nelez... (31.01.2006)

Pokud byste od této ruské kriminálky čekali honičky v autech a šílené přestřelky, asi byste čekali marně. Ono té akce zase tolik není, zato jsou zde ale podrobněji rozebírány vztahy mezi jednotlivými postavami a realita života nižších vrstev. Což mi docela vyhovuje. Co mi však už tolik nevyhovuje je rozvleklé tempo, které film posouvá mezi obtížně zapamatovatelný průměr. (30.12.2015)

Ak porovnám pokračovanie a tento prvý diel, zaujímavejší bol pre mňa druhý. Tento z dielne malých mafiánskych rýb Ruska druhej polovice 90. rokov 20. storočia zaujme skôr pestrosťou udalostí, než ich dôveryhodnosťou. Vo filme sú poznať znaky života v tej dobe, života mladých ľudí. Pre mňa bolo zaujímavé pripomenúť si disko tej doby. Napriek pestrosti je to nepresvedčivé, chápem že v tej dobe, keď bola v Rusku priam anarchia sú jednotlivé body uveriteľné, ale spôsob ich sfilmovania, styčné body, ktoré by spájali a zároveň nejaké veci, ktoré by vysvetľovali niektoré veci, mi tu chýbali. Napríklad ako zistila hlavná osoba, že jeho brat je zajatý. Hudba bola fajn, ale režisérske umenie nebolo ono, najmä pri tých stmavnutiach obrazu. Chladnokrvný film s nádejou filmu Sergejom Bodrovom mladším, o ktorý svet o pár rokov prišiel. Čakal som viac, ale strach a nevedomosť o vtedajších pomeroch v mafii asi spôsobili, že prišlo len k takémuto podivne štýlovému filmu. (10.01.2013)

,,BUĎ ONI NEBO MY, BRATŘE!“...... /// Danila má po vojně a nemá práci. ,,ZDECHNEŠ V BASE! JAKO TVŮJ NEŠŤASTNEJ FOTR.“ Když je mu jasný, co ho teda čeká, nezbejvá, než se vydat do Leningradu za Vítěnkou. Jsou stejný krve, nahrazoval mu tátu. A na světě nemá nikoho bližšího.... Líbí se mi ponurost Ruskýho světa. Život mladýho Danily není žádnej Discopříběh. Připomíná spíš ten z Mandragory. I díky tý ruský hudbě. A protože nedokážu psát takový ty kydy o tom, že je to nejdůležitější ruský "nemichalkovovský" film 90. let a že režisér i scénárista Balabanov ukázal svůj názor na to, co se koncem 90. let v Rusku děje napíšu jen, že se mi to líbilo pro svoji syrovost a realitu. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, že v Rusku každej brácha nemusí mít príma bráchu. 2.) Kvůli Křídlům od Nautilus Pompilus bych i zabil. 3.) Nevím k čemu je dobrá brokovnice s uřízlou hlavní a hřebíky bez hlaviček. 4.) Thx za titule ,,jilekl“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (19.08.2011)

Upilovaná brokovnice - toť rajský pohled, ale celé je to jakési podivně... cizí. Ruské. Nelogické chování předčasně dospělého vojenského drsňáka občas nejde na rozum (např. scéna na tržnici - tlumič vyhodí, aniž by vystřelil a poté, co se převlékne, aby byl nenápadný, zase začne prchat). Ale úplně zlé to nebylo. Navíc jsem čekal, že Tatar bude jako nájemný vrah větší masér! (11.03.2010)