Bratr

Ruský thriller o chladném ruském zabijákovi, který předčí svého staršího bratra. Jeho "kamarádem" je německý bezdomovec, přežívající na petrohradském luterském hřbitově. Marně jsem ve filmu hledal nějakou myšlenku. Napínavé to je, ale pouze na jedno zhlédnutí. Balabanovův Topič se mi zdá lepší, i když ani tam žádné hlubší myšlenky nejsou. (19.12.2015)

Upilovaná brokovnice - toť rajský pohled, ale celé je to jakési podivně... cizí. Ruské. Nelogické chování předčasně dospělého vojenského drsňáka občas nejde na rozum (např. scéna na tržnici - tlumič vyhodí, aniž by vystřelil a poté, co se převlékne, aby byl nenápadný, zase začne prchat). Ale úplně zlé to nebylo. Navíc jsem čekal, že Tatar bude jako nájemný vrah větší masér! (11.03.2010)

Portrét sociálneho úpadku ruskej spoločnosti po páde komunizmu, žumpa, chaos, dekadencia a východný Divoký západ, absencia zákona, bezprávie a beznádej. Kult, štýl, Taxikár po rusky a kľúčový zdroj & pilier inšpirácie pri tvorbe videoherného zázraku menom Grand Theft Auto IV. To všetko a mnoho viac je Balabanov majsterštik Brat. Drsný, drsný však kvôli naratívu a autenticite reálií, nie kvôli účelovej surovosti à la jeho neskorší počin Gruz 200. Scény výroby tlmiča a brokov s klincami do vitrínky. Pred piatimi hviezdami bráni len môj pocit, že viac ako film v kompaktnom celku som sledoval 90-minútovú kompiláciu scén, ktoré navonok na seba nadväzujú, no pri bližšom pohľade mohlo veľké množstvo z nich radšej zostať v strižni. A tie čierne prechody medzi strihom, no hrozné niečo... (12.1.2020) (13.6.2022) (13.06.2022)

Na doporučení svého dobrého známého jsem si sehnal oba díly Balabanova Братa, no a určitě toho nelituji. Tedy zatím alespoň první díl se mi docela líbil. Není to sice nic, co bych musel vychvalovat do nebes, ale určitě to stojí za pozornost. Obyčejní Rusové to měli a mají ve své vlasti opravdu těžké, to znám z vlastní zkušenosti a každopádně jim není co závidět. Toto špinavé krimi/drama nás zavede právě mezi lůzu, chudinu, dealery, vyděrače a zabijáky – no a uprostřed toho dění se zjeví mladičký Danila – trošku naivní leč i dobrosrdečný chlapík, který má sice srdce na pravém místě, ale nebojí se použít své pěsti, nebo i zabít. Atmosféra měla ledasco do sebe, stejně tak i samotné prostředí. Jsem rád, že režisér zbytečně svůj film nezaplavil přemrštěnou akcí a speciálními efekty (po vzoru amerických kolegů) a zůstal nohama na zemi. Já se bavil, mrtvých je tu taky dost, nechybí emoce, vůně střelného prachu a hlavně Sergey Bodrov podal opravdu slušný výkon. Je velká škoda, že tento nadějný herec zemřel tak brzo…70% (09.10.2018)

Ruská drsná škola postrádající jakékoliv tempo a dramatičnost diváka utahá jednoduchou zápletkou, nijakou pointou a příšernou hudbou. Příběhů o pomstě či rodinných hodnotách v rámci mafie jsem už viděl přehršel a tahle skazka bohužel zapadá do toho nejobyčejnějšího podprůměru, který nemá na to, aby se v divákově mysli udržel déle než několik hodin po samotné projekci. Snad jen pro zaryté rusofily a odpůrce vlajky s hvězdami a pruhy. Stejný model, stejné schéma a stejná tendenčnost v tupé režii prostě nudí... (07.07.2005)