Bratr

Ruský thriller o chladném ruském zabijákovi, který předčí svého staršího bratra. Jeho "kamarádem" je německý bezdomovec, přežívající na petrohradském luterském hřbitově. Marně jsem ve filmu hledal nějakou myšlenku. Napínavé to je, ale pouze na jedno zhlédnutí. Balabanovův Topič se mi zdá lepší, i když ani tam žádné hlubší myšlenky nejsou. (19.12.2015)

Lidi, kteří požadují po filmu "příběh", nebo kteří mají averzi ke všemu ruskému, tento film skoro jistě spolehlivě odradí. Mně osobně se ale líbil - a to nejenom pro moji afinitu k ruské kinematografii obecně, ale i pro rok vzniku filmu, který z něj už dělá správné devadesátkové retro, které bych se třeba nebál přirovnat k mému oblíbenému Leonovi. Pro mě osobně není bez zajímavosti, jak nehostinně zde Petrohrad vypadá - žádné "Benátky severu", ale pošmourné a nevlídné město, ne nepodobné komunistickému Minsku z mého oblíbeného filmu Milenec. Osobně Bratra řadím k tomu druhu filmů, kde je děj upozaděn a prim hrají postavy - ty jsou zde mimořádně podařené, a když má člověk na takový film náladu, může to skýtat výborný divácký zážitek. Hlavní postava - ve skvělém hereckém ztvárnění Sergeje Bodrova - je neuvěřitelný sympaťák, a celý film jsem mu držel palce, aby z toho vyvázl se zdravou kůží. Samotný závěr mě potom neobyčejně potěšil - tenhle film mi vyloženě sednul (mj. i díky nečekaně skvělému soundtracku; co mi naopak trochu vadilo, byla kamera, s těmi jejími věčnými otravnými stmívačkami). Když jsem se po zhlédnutí filmu dočetl, že ten charismatický chlapík Sergej Bodrov tragicky zemřel 5 let po vzniku tohoto filmu, v mé duši se rozlil smutek - škoda ho, byl to skvělý herec. Bratr po něm zůstal jako pozoruhodný doklad vzmachu ruského filmu na konci 90. let. (26.04.2016)

Pokud byste od této ruské kriminálky čekali honičky v autech a šílené přestřelky, asi byste čekali marně. Ono té akce zase tolik není, zato jsou zde ale podrobněji rozebírány vztahy mezi jednotlivými postavami a realita života nižších vrstev. Což mi docela vyhovuje. Co mi však už tolik nevyhovuje je rozvleklé tempo, které film posouvá mezi obtížně zapamatovatelný průměr. (30.12.2015)

Na doporučení svého dobrého známého jsem si sehnal oba díly Balabanova Братa, no a určitě toho nelituji. Tedy zatím alespoň první díl se mi docela líbil. Není to sice nic, co bych musel vychvalovat do nebes, ale určitě to stojí za pozornost. Obyčejní Rusové to měli a mají ve své vlasti opravdu těžké, to znám z vlastní zkušenosti a každopádně jim není co závidět. Toto špinavé krimi/drama nás zavede právě mezi lůzu, chudinu, dealery, vyděrače a zabijáky – no a uprostřed toho dění se zjeví mladičký Danila – trošku naivní leč i dobrosrdečný chlapík, který má sice srdce na pravém místě, ale nebojí se použít své pěsti, nebo i zabít. Atmosféra měla ledasco do sebe, stejně tak i samotné prostředí. Jsem rád, že režisér zbytečně svůj film nezaplavil přemrštěnou akcí a speciálními efekty (po vzoru amerických kolegů) a zůstal nohama na zemi. Já se bavil, mrtvých je tu taky dost, nechybí emoce, vůně střelného prachu a hlavně Sergey Bodrov podal opravdu slušný výkon. Je velká škoda, že tento nadějný herec zemřel tak brzo…70% (09.10.2018)

Podobne naivné, zvláštne humorné amatérsky pôsobiace ako prvá časť. Zvláštne je, že sám netuším, či to bol Balabanov zámer, vykresliť ruské 90-te roky takýmto, povedzme zvláštnym štýlom, alebo to zámer nebol, a proste to tak "vypálilo". Tak či onak, jednotka ma bavila zhruba tak ako dvojka, opäť som väčšinu času len nechápavo krútil hlavou, čo sa to vlastne deje a rovnako nechápavo krútim hlavou pri hodnoteniach mojich obľúbených uživateľov. Dokonca mi chodí po rozume taká vec, že možno je táto snímka predsalen vysoko hodnotná určitým spôsobom (ba až prevratná), len mi ešte stále uniká jej význam - ktorý možno pochopím (a spätne docením) niekedy v budúcnosti. Alebo aj nie. Akýmsi paradoxom je, že ruský mafiánsky seriál Brigada, ktorý je miestami porovnateľne naivný, naopak zbožňujem a nedám naň dopustiť. 50% (30.08.2016)