Respire

Respire je obratně pozorovaný pohled na teenagerské hry moci , o predátorské povaze přátelství a o tom, jak se může blízkost během jedné mizerné noci přeměnit v animositu. Částečně to připomíná horror a částečně dokumentární film. pustil jsem si tento film po dvou náhodně vybraných filmech nového subžánru "dva muži spolu mluví o sexu" a koukám že je to subžánr "dvě dívky spolu mluví o sexu". Ale je to po dlouhé době francouzský film, kde z politické korektnosti nevypadá polovina herců jako křováci z Austrálie a na protagonistky se dá příjemně dívat. (13.05.2020)

Typický francúzsky film, kde sa toho dlho nič neudeje, konkrétne minimálne polovicu filmu. Všetko je postavené na dialógoch, často i zbytočných. Odvtedy ale akoby uťalo a rozbehne sa celkom slušná psychologická dráma, ktorá neraz zovrie žalúdok. Oceňujem herecký výkon Lou de Laage, ktorá je dozaista veľmi talentovanou herečkou. Inak ale celkom predvídateľný záver. (14.04.2017)

Celou dobu to vidím na čtyři hvězdičky a v posledních pěti minutách mě Mélanie ukecala na pět. Šokující a nečekané finále vyznělo opravdu stokrát silněji než celý film a dodalo mu obrovskou hloubku, protože film se pak soudí úplně jinak. Nemůžu si pomoci, ale silně mi to připomíná (spíš atmosférou než příběhem) Coppolinu Smrt panen a stejně jako tady hodnotím plným počtem za geniální výkony a celkově velmi slušnou odvedenou práci na příběhu a pocitu, který vám Respire dá. (24.01.2016)

SHE'S DONE IT AGAIN! Po excelentní vztahovce na úrovni milenecké a sourozenecké přichází pro změnu jiná na úrovni kamarádské - a i když tentokrát nejde o zcela stoprocentní záležitost, pořád Mélanie nabízí velice záslužnou porci invence. Zaprvé dala velkou příležitost Joséphine Japy, která se nyní po zásluze uchází o Césara pro nejslibnější herečku roku. Hřejivý úsměv, přirozený projev a doslova dechberoucí finální scéna by jí nakonec úplně klidně mohly přihrát i celkový triumf. | Zadruhé dala "pískotu v uších" docela nový rozměr; viz závěrečné minuty, kdy tenhle (poslední dobou až přemnožený) atmosférický prvek dokonale rezonuje s myšlenkovými pochody hlavní hrdinky. | Zatřetí dala všem lekci z tvorby názvu filmu. Jednoduchý, a přece funkční v tolika různých rovinách. | A konečně začtvrté: její, respektive Potierův cit pro kompozici prostě nemá chybu. Opravdu zážitek sledovat tyhle dva při společné práci. (24.02.2015)

Charismatické herečky, mezi nimi atmosféra, která by se dala krájet, a i přes všechny filmy na podobné téma, které jsem kdy viděla, jsem neměla nejmenší ponětí, co se stane dál a jak to celé dopadne. Příběh si mě vodil úplně se stejným přehledem jako si Sarah vodila Charlie. A konec, ten jsem nečekala už vůbec a nechal mě překvapivě bez dechu, rozseknutou, s vědomím, že tohle si budu pamatovat. (01.09.2019)