Wood Job!

Standardní komediální snímek, který je překvapivý snad jen svou téměř až západní strukturou a enviromentálním nádechem. Hirano je prototypem prostého chlapce, který se vydává na cestu za poznáním, při které se mu podaří získat sympatie lidí, kteří jej zpočátku jasně odmítali. Hiranův vývoj bohužel splňuje veškerá očekávání a i vzhledem ke stopáži k němu dochází spíše skokově než po zvolna. Zcela konvenčně je podaný i protiklad města vs. vzdáleného venkova. Město je uspěchané a emočně vyprahlé, venkov je mnohem více o mezilidských vtazích a klidném soužití s přírodou. Největší síla snímku tedy netkví v samotném příběhu, ale zejména ve výborně sepsaných /i když zcela konvenčních/ a zahraných postavách. Právě díky nim Wood Job nepůsobí jako výkřik do prázdna, ale jako opravdové dobrodružství se silným závěrem. (19.09.2015)

Příjemné nahlédnutí na bohatou kulturu a poetiku lesnictví, která se bohužel mísila s otravným a afektovaným projevem návštěvníka z velkoměsta. Mé dojmy jsou tedy krajně rozporuplné. Sledovat dvě hodiny nesympatického, neschopného a hlučného čuráka v nádherných lesích - to nebylo nic pro moje filmově rozmlsané oči a uši. Tohle byl afektovaný extrém i na poměry japonských filmů. Na poměry japonských filmů, byl tento snímek i přespříliš jednoduchý. Každopádně hezké záběry k vidění jsou, moc rád jsem se pokochal doposud mi neznámými tradicemi a na lesy se hezky kouká, když zrovna není poblíž ten otravný čurák. Tato kombinace mi opravdu krajně nesedla. (19.12.2019)

Podobně jako nás režisér (a scénárista) Jaguči Šinobu dokázal ve filmu Happy Flight zavést do světa letectví a složité práce na letišti, tady nám pro změnu otvírá svět japonského lesnictví, a to velmi příjemným, poutavým a dokonce zábavným způsobem. Film mě oslovil a dojal hned z několika důvodů - nejenom, že je zde snaha o ryzí ukázku tohoto povolání se všemi jeho strastmi a těžkostmi, ale zároveň se celým filmem nese úcta k těmto druhům profesí, které mnozí lidé téměř neberou na vědomí, ale přece jsou pro nás důležité. A co víc, film Wood Job je zároveň náhledem do života v japonských vesnicích, kde stále vládne japonský folklór a tradiční zvyky, které jsou obyvatelům velkoměsta v dnešní době již naprosto vzdálené. Jagučiho cit pro atmosféru, lidskost a humor je ohromný. Z mého pohledu jde o dokonalé filmové dílo, na které se ráda v budoucnu podívám znovu. ~(4,7★)~ (25.06.2017)

Oddechový film, který nejen pobaví, ale pochlubí se krásnými záběry na japonský venkov, který ovšem není ten typicky známý – není totiž plný rýžových políček, ale vysokých stromů. Bavilo mě to, obešlo se bez patetických keců, herecké výkony byly na výbornou (obzvláště Sometani, ten kluk je tak obyčejný, až je radost na něj pohledět a užívat si, že umí hrát). Jak tomu u Japonců většinou bývá zvykem, nejedná se čistě o komedii, ale v příběhu je divákovi nastíněn i život na japonské vesnici, tradice i stále odlišné myšlení od lidí ve městě a hodnoty. Jak se říká: má to přesah. Film na mě působil krásně uceleným dojmem, kdy divák opravdu vidí tu změnu v Hiranovi (nemluvě o tom, že tuto změnu velmi dobře vyjádřil i způsob snímání kamery). Pěkný film o šíleně pyšném princi. Silné 4*. Titulky. (31.12.2014)

Moj prvy film od Sinobu Jaguciho a hned kvalitna podivana. Hirano Juki namiesto VS siel do lesa pracovat s drevom a motat sa okolo tazby dreva. Nasledne sa vacsina pribehu toci okolo tazby dreva. Dalsi dokaz, preco sa vyhybam cinsko - hongkongskej kinematografii, ale toto je jeden z filmov, preco mylujem japonske filmy. Sinobu Jaguci sa u mna predviedol, to jo : 77 % (23.02.2016)