Rogue One: Star Wars Story

Ona to není bezpečná recyklace viděného, k prasknutí nacpaná líbivoučkými vykalkulovanými tipy na reklamní předměty ukuchtěnými bandou duševně mrtvých kravaťáků v konferenční místnosti Disneyho? Mmt, ono to má dokonce i původní příběh zaměřený na oběti válce, a ani světelným mečem tam nikdo furt nemává? Kacířství a nejhorší Kosmické války ze všech! Na tyhle půjdu už jen třikrát. Dneska. (18.12.2016)

Je vcelku jedno, jak složená grupa prdprdká v raketce vesmírem ukrást návod na Smrdihvězdu, důležité je, že se podařilo lépe, než v posledních dílech ságy samotné, vyvážit patos, akci, infantilitu a triky. Nečekané plus - nejen, že tam klaďasové hynou jak Němci na dovče (tedy hoooodně), ale je přidána i otázka morálnosti konání zlého ve jménu dobra. Snad se z přemíry přemýšlení typičtí konzumenti komicků nesesypou. (06.05.2017)

Během závěrečných titulků jsem si hned řekla, že tohle muselo vypadat úžasně na papíře. Tohle mohlo být taaak dobré, jenže Edwards znovu natočil film, který se sice tváří velkolepě, epicky a osudově, ale uvnitř prázdný. Vůbec jsem se do filmu nemohla dostat a prakticky po celou dobu mě vůbec nezajímalo, co se na plátně děje. Už celý úvod, kdy se nám představují všechny postavy, působil velmi nesourodě. Skáče se z místa na místo během několika minut, divák dostává jen útržky a nemá tak prakticky šanci si vybudovat k postavám jakýkoliv vztah. Celý film lehce zachraňuje docela povedený závěr, ale jako celek Rogue One jednoznačně zklamal a už dlouho mě to u filmu tak nemrzelo. (15.12.2016)

Chtěl bych křičet "je to skvělé, chci víc!", ale vlastně nemůžu. První dojmy jsou silně rozporuplné a ani den po projekci si ještě pořádně nesedly. Edwards je skvělý režisér a ona závěrečná dvacetiminutovka na Scarifu dokáže pěkně zvednout ze sedačky, ale jeho Rogue One není ani zdaleka tak strhující, jako Abramsova Epizoda VII, ať už jde o vyprávění či samotné postavy. Nehledě na odpudivého digitálního Petera Cushinga a... a další; v tomto případě ne vždy účel světí prostředky. Nebetyčným zklamáním je pak Giacchinovo neinvenční, nudné score. Pořád si ale myslím, že veškeré zmiňované nedostatky (s výjimkou Cushinga) jsou způsobené předně tím, že jsme pořád mimo rámec hlavního vyprávění a některé mikrosvěty holt nejsou tak epické. Teda alespoň napoprvé. Doufám... Druhá projekce snad všechno napraví. Snad... (15.12.2016)

Edwards, Gilroy... anebo kdokoli, kdo přetáčel, přestříhával a tvaroval tenhle galaktický masterpiece, jsou PÁNI! Z černobílé (leč vynikající) pohádky se stala šedá zóna, kde se slévá hranice mezi dobrem a zlem, dobří páchají skutky, z nichž hledají vykoupení. A kde ti, kteří dělají černou práci, končí většinou mentálně destabilizovaní, anebo rovnou s blasterem vypálenou kérkou v zátylku. Do toho témata hodnoty individuální lidské oběti a jejího dopadu na širší vesmír a povýšení Síly zpět na čiré náboženství. A příjemná snaha nenechat postavy se pateticky vykecávat i pro ty pomalejší v publiku. Řval jsem jako želva a ani jsem k tomu nepotřeboval vaderovský masakr, který je ve své minutě velkolepější než cokoli z Lucasových prequelů. (14.12.2016)