Ronja, dcera loupežníka

Jedna s najpôsobivejších rozprávok môjho detstva. Skvelá literárna predloha Astrid Lindgrenovej nemá chybu a film sa jej drží dosť verne. Je to síce jediná škandinávska rozprávka čo som asi videl ale je vidieť, že tamojší tvorcovia majú trochu iné ponímanie detského sveta ako ostatní. Svedčí o tom celková temnota podaktorých scén ( obliehanie skaly šedými škriatkami ) alebo bezproblémové zobrazenie nahoty ( lietajúce harpie hore bez, banda zbojníkov v snehu dole bez ). Celkovo je však Ronja aj po viac ako dvadsiatich rokoch nezabudnuteľná záležitosť. (07.09.2008)

Pohádka pro starší děti střižená Životem v přírodě a výběrem severských tanců a loupežnických písní. Kniha byla přeci jen lepší (i když jsem ji četl před 20 lety), filmové zpracování místy až příliš uječené. Nesedla mi změna knižního Pleška na filmového Peera, a ze severských ukolébavek bych asi moc dobře neusínal. Popopotvůrky popodivné byly milým zpestřením :-). (05.12.2011)

Moje oblíbená pohádka. Svět skřítků, harpyjí, bludiček v severské, úchvatné krajině. Chlupatí loupežníci s ještě chlupatějšími bimbasy ve sněhu po nucené pololetní očistě a sauně-potvůrky podivné...Výborné herecké výkony, přirozený a nenucený projev. Srdceobjímající a hladící příběh o lásce, touze a úsilí loupežnického děvčátka a chlapce o lepší svět, kde děti dávají lekci v chování těm, kteří jim poroučejí..děkuji nastokrát nevím komu, že nestačila zareagovat americká továrna na šmejd, čímžto dala umožnit natočení výborné podívané pro všechny věkové vrstvy... (13.07.2008)

To byla táááááák hezká pohádka. Žádný vraždy, žádnej mainstream, žádný efekty ani Amerika. Hezkej příběh, švédský loupežníci, dvě děcka, příroda a tak vůbec. Jako dítě jsem to nikdy neviděl, asi jsem špatnej ročník. Akorát se divim, že tam seveřeni nechali tolik nahoty. Holt jinej kraj, jinej mrav. Aspoň jsem to zkouk v originále a ta švédština je zajímavej jazyk. Já chci bejt taky loupežník a žít si po svym! Skaal! (13.01.2010)

Tak toto je legendární pohádka mého mládí a to bez debat. Stále i po tolika letech kdy už jí moc v televizi nevysílají, ji mám před očima jako živou, resp. všechny ty opravdu strašidelné a napínavé scény. Jistě je to pohádka při které jsem se jednak skvěle bavil a pak také docela i bál. Celý ten podivný svět severských skřítků, trollů a harpyjí ožívá v celé své pochmurné děsivosti zásluhou výtečných loutkových scén, skvělých vizuálních efektů, a v neposlední řadě pak krásnými záběry z panenské přírody. Tato romantická pohádka s dobrým koncem dvou znepřátelených loupežnických stran, pod vedením na jedné straně Mattiho a na té druhé Borkyho byla původně knihou od známé severské spisovatelky pro děti a mládež Astrid Lindgrenové. Nevím knihu jsem nikdy nečetl ale film mě zaujal jak zdařilým zpracováním, tak dobrými hereckými výkony. Optimisticky laděný snímek opravdu může být hodnotným zážitkem pro všechny dnešní děti kteří tuto pohádku ještě neviděli a stejně tak i pro dospělé. Nejlepší scény: tak určitě úvodní skákání přes propast, mytí nahých loupežníků, skřítci a jejich: "Proč pak to-to děláš, po-potvůrko po-podivná", a v neposlední řadě pak samotné nepřátelské harpyje. Navíc si bohužel už nevzpomenu. Je to nejméně už deset let co jsem to viděl naposledy. Z nostalgie a z jisté originality však ale nakonec dávám za 5*. (04.10.2006)