Kam se poděla sedmá rota?

Najprv som sa vskutku dôkladne zoznámil s dvomi [ne]obyčajnými francúzskymi [jeden ale s talianskymi koreňmi] rádovými vojakmi: Pithivierom v podaní Jeana Lefebvrea a konkrétne i s Tassinom v podaní Alda Maccionea, na ktorých v podstate i [ne]priamo dohliadal hlavný seržant [v civile ako povedzme vedúci železiarstva] Chaudard v podaní Pierre Mondyho, a snáď až následne potom sa im do cesty ["konečne"] prikmotril aj istý poručík / letec: Duvauchel v podaní akéhosi Érika Colina, kedy zrovna toto »vtipné kvarteto«, sa nachádzalo nielen na akejsi križovatke pred nemeckým Wehrmachtom, ale zároveň sa taktiež i vehementne pokúšalo s touto nepriaznivou situáciou aj niečo patričné urobiť; skrátka: 7. rota zo 106. spojovacieho pluku, sa teda i čochvíľa hneď ocitne v absolútnom nemeckom zovretí, a k tomu i pomerne dosť rýchlom zajatí, keď práve týchto troch, resp. štyroch protagonistov, môžeme kľudne považovať za jedných zo šťastnejších, ktorí sa i napriek tomu častejšie ocitali v hodne nezávideniahodných situáciách s mimoriadne pozoruhodným nadhľadom. • A síce sa predsaže niektorý herec z tohto vydareného [francúzskeho] obsadenia [neprezradím ale ktorý presne], napokon akosi príliš nepohodol s ústredným režisérom: Robertom Lamoureuxeom; dokonca stelesňujúci i jednu z ozaj maličkých úloh [plukovníka Blancheta] v tomto komediálne ladenom titule, odohrávajúcom sa v roku 1940, a nakrútenom v roku 1973 [premiéra prebehla 13. decembra], čo je vlastne už pred rovným polstoročím + takmer tromi týždňami ako extra naviac, čím som chcel totižto maximálne iba podotknúť, že to medzi nimi ani nebolo prílišne poznať [rozbroje pred kamerou sa zrejme museli i na chvíľu zase odložiť!] , pričom v druhom dieli sa už tento predstaviteľ bohužiaľ neobjavil, čomu sa ani nečudujem, keďže si tentoraz nejako zvlášť ne[po]rozumel s «hlavným vedúcim». • Túto skutočnosť som sa mimochodom dozvedel až po mojej osobnej projekcii s tým, že mňa táto sympatická jazda priveľmi [po]bavila a nič podstatné ma na nej ani ne[vy]rušilo, t.j. užíval som si množstvo trefných gagov zo strán hereckých predstaviteľov, najmä prostredníctvom J. Lefebvrea, ktorý takpovediac úplne zatienil celý zvyšný ansámbel, ale napríklad už medzitým spomínaný Talian: A. Maccione, mu zvyčajne veľmi zručne sekundoval. • Moje očakávania, priznám sa, boli spočiatku nadmieru mizivé, no každou ďalšou uplynutou scénou, ma táto atmosféra čoraz intenzívnejšie pohlcovala, až by som normálne povedal, že ani nechýbalo nadmieru veľa k maximálnemu hodnoteniu! (03.01.2024)

Pozor, budeme manevrovat! :o) Hodně v oblibě mám tenhle kousek. Až tak uplně na ty komédie nejsem, ale tohle mě dycky dokáže příjemně rozesmát. Asi to bude tím, že je to skvěle vymyšlenej humor a navíc z válečného období. Je sranda sledovat tuhle partičku vojáků, kteří se v určitých momentech chovají přesně jako já (rači pěkne posečkat, až válka přejde, žádný velký hrocení) :o) Když by byla válka, tak bych to viděl uplně stejně, akorát bych zdrhal ještě kus dál :o). Sou sice natočeny lepší komedie, ale tahle se vydařila. Už tady mám další pokračování, který si nechám na přesně ten večer, co nebudu chtít přemejšlet a co se budu chtít zasmát. Takže asi dneska :o) (16.07.2012)

Další nestárnoucí klasika tentokrát si dělající legraci z 2. světové války. Byť tu jsou věci vážné a na svou dobu hrůzné, jsou podány tak, že pobaví. Na druhou stranu nic nijak nezlehčují. V humoru se netlačí na pilu, takže nespadá do trapnosti, což je velice příznačné. Tvůrci role obsadili velice dobrými herci, kteří své postavy vyzdvihli už jen svým osobním charizmem. Velice jednoduchý příběh je rozpracovaný do takových množství gagů, že lépe než Francouzi by to už snad ani nikdo lépe nenatočil. (13.08.2014)

Kdo je stejného data narození jako já, tak na tom bude, co se týče svého mládí a francouzské komedie, asi podobně. Měli jsme četníky, velkého blondýna, Fantomase a právě pány Chaudarda, Pithiviera a Tassina. První dobrodružství, nejlepší hodnocení…i když já se ztotožňuji s názory, že právě seznámení se sedmou rotou je nejslabším kusem z celé trilogie (nejslabší nerovná se špatný). Je to tak, že tahle válečná komedie nejede na vlně bláznivých gagů ala Les Charlots, ale spíš připomíná přátelské vyprávění u dobrého vína. Zní to trochu paradoxně, obzvláště když se bavíme o válečné době, každopádně takhle jsem to měl jako malý, mám teď a troufám si tvrdit, že budu mít i až budu s touto klasikou seznamovat svoje vnoučata. (17.12.2021)

Po letech si pustit sedmou rotu, když mám naváto a jen se bavit jednoduchým, ale precizně provedeným humorem hlavních protagonistů. Žádné velké vymýšlení, pohodové lovení zajíců v lese a pár podfouknutých němčourů. S odstupem času kdo ví, jak vysoko se dá postavit mezi ostatní sedmé roty, ale rozhodně neurazí a pobaví snad i mladšího diváka. (11.06.2019)