Režie:
Robert LamoureuxKamera:
Marcel GrignonHudba:
Henri BourtayreHrají:
Jean Lefebvre, Pierre Mondy, Henri Guybet, Patricia Karim, Gérard Hérold, Gérard Jugnot, André Pousse, Jean Carmet, Michel Berto, Konrad von Bork (více)Obsahy(1)
Tentokrát jsou Tassin, Pithivier a Chaudard v civilu a jejich dobrodružství začíná v roce 1942 na okupovaném území Francie. Tassin a Pithivier přijeli na návštěvu ke svému bývalému veliteli Chaudardovi. Plánují báječný společný odpočinek, který rozhodně nebude mít nic společného s válkou. Při první příležitosti se však zamotají do tajné akce a už jim nezbyde nic jiného, než se pro Francouze stát hrdiny odboje a pro fašisty nebezpečnými teroristy. Sedmá rota za úplňku je volné pokračování veleúspěšných francouzských válečných komedií Kam se poděla sedmá rota? a Návrat sedmé roty. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (127)
Tak jak jdou jednotlivé díly, tak bych dala i známky, pokud bych měla tyto filmy klasifikovat. Třetí díl by tedy byl asi za 3, ale jelikož tyto filmy od mládí miluji a nedokážu k nim být kritická, můžu zde napsat jen, že mi takové filmy v současné francouzské produkci chybí. Ale chápu, doba těchto filmů a hereckých hvězd už se nevrátí. ()
Filmová trilogie o sedmé rotě představovala v 70. letech ve francouzské kinematografii úspěšný pokus o příjemnou, ničím neurážející lidovou komedii o nepříliš vydařené etapě moderních francouzských dějin - tedy o bleskové ponižující porážce francouzské armády ve 2. světové válce a následné okupaci. K sedmé rotě se pravidelně po cca 10 letech vracím a na rozdíl od řady jiných tématicky a stylem blízkých titulů trilogie výrazněji nevyčpěla. Neodvažuju se tvrdit, že závěrečný díl je nejlepší, ale osobně ho mám nejraději. Přece jen, okruh postav se rozšířil, odbojáři vytvářejí k trojici lehkomyslných nešiků zajímavý kontrast a souhra náhod, které triu přisoudí autorství hrdinských činů, zase zajišťuje pro diváky spolehlivou zásobu gagů a úsměvných situací. K tomu si přidejte sympatické herecké obsazení v čele s Jeanem Lefebvrem. Celkový dojem: 70 %. ()
Nejslabší díl z celé série. Spojaři ze sedmé roty jsou tentokrát v civilu, ale zase za sebou zanechávají nezapomenutelné hlášky a momenty ( žebřík, loď, škrrrpály ) a další. Série se nám rozrostla o několik nových postav, například paní Chauardovou, ale ta mi do filmu příliš nesedla. Potěšila mě i menší role skvělého Jeana Carmeta a hlavní trojici to zase skvěle ladilo. Třetí díl o sedmé rotě je stejně jako jeho předchůdci skvělým přírůstkem do řad válečných francouzských komediií, nejlepší dílem ale stejně vždy bude prostřední Návrat. I tady je několik momentů, které mě absolutně dostali, opravdu jsem se popadal za břicho. Výborná je i hudba a úvodní rekapitulační titulky. 85%. ()
Pro naší hlavní trojici už válka skončila,snaží se žít poklidné životy,ale jako vždy se jim lepí smůla na paty.Díky pytlačení se z nich omylem v očích Němců stávají vůdci odboje a tím nové dobrodružství začíná.Pro mě je to sice nejslabší film série,i tak má své kouzlo,dokáže zaujmout jiným pohledem na válku než předchozí dva snímky.V již obsazené francii je atmosféra dusná,ale herci-talentovaní komici dokázali i v tomto prostředí ze sebe a okolí vydolovat maximum. ()
Stará parta troch motáckych spojárov zo siedmej roty a moje sympatie k nim výrazne zachraňuje dojmy z poslednej časti tejto voľnej trilógie. Humor je oproti predošlým častiam podstatne prvoplánovejší a celkovo až príliš okato chcený, a preto na mňa nefungoval tak ako mal. Zabaviť sa na tom stále dá, ale už je to vyslovene priemerná zábava. 6-/10 ()
Galerie (11)
Zajímavosti (8)
- V prvním filmu Kam se poděla sedmá rota? (1973), když Chaudard (Pierre Mondy) spadne do vody a ukazuje rozmočenou fotografii svého železářství, tak říká: „Ale co řeknu Paulette.“ V tomhle filmu se ovšem paní Chaudardová jmenuje Suzanne (Patricia Karim). (Jan.Kanak)
- Když Gaston Gorgeton veze velitele Gillese náklaďákem, zastaví se před depem Primagazu, nad nímž je nápis „Nicoll“, ale tato společnost byla založena až v roce 1956. (Jan.Kanak)
- Francouzká Milice byl vytvořena až 30. ledna 1943 a její činnost je pak omezena na svobodné pásmo. Proto není možné, aby měli milicionáři kancelář na Komandantuře v roce 1942. (Jan.Kanak)
Reklama