Druhá šance

Psychologické drama s několika zásadními zvraty v ději. Mladý policista se doma těší z krásné ženy a čerstvě narozeného syna. Jeho starší kolega nic z toho nemá, zbyl mu jen alkohol. Pak je zde ještě odporný párek narkomanů, kterým se, shodou okolností, taky nedávno narodil syn. Ti první, šťasnější, však o syna přijdou. A drama je na světě. Film stojí za to vidět, ovšem není vhodný pro slabší povahy nebo pro rodiče kojenců a batolat. (15.03.2020)

2. kousek od týhle režisérky a i na podruhý plnej počet (1.Bird box). Tohle je tak strašně mrazivej film, že už sem dlouho (jestli vůbec někdy) nic takovýho neviděl. Jako téma - smrt nemluvněte, to je fakt strašně silný kafe, obzvlášť pro rodiče. Tady je to navíc podtržený perfektními hereckými výkony. Příběhově je to perfektně zamotaný a graduje to, konec je fakt masakrální. Kdo by to byl řekl, že ti co chlastaj jako "dáni" uměj natočit takovýhle drááámata. Vrhnu se pod čepici týhle rejžisérky, páč to vypadá na slušnej matroš :o) (26.08.2020)

Ono to není vyloženě špatné, v určitých jednotlivostech to funguje a námět sám o sobě má opravdu potenciál, jenže jako celek je to hrozně vyhrocené, složené především ze silně prvoplánových dramatických zvratů a taky dost vyděračské. No Amíci by jistojistě zatleskali ve stoje, jenže mě nezbývá nic jiného, než být opět zklamaný. Tři filmy jsem od Susanny Bier viděl a ze všech mám víceméně stejný pocit v tom, že vypadají jako klasické hollywoodské drama. V Po svatbě jsem jí to zpracování žral asi nejvíc, u Lepšího světa to už bylo hodně na hraně a tady se to celé tak převrhlo, že ani ty slabé tři dát vůbec nemůžu. Fakt ale nechápu, proč se to spoléhá jen na silné téma a časté detailní záběry částí lidských těl a hlav mimin živých či mrtvých, když by to především potřebovalo pořádný scénář s pořádně promyšlenými postavami. Ten tomu ale zoufale chybí a tak to i přes slušné herecké výkony (až tedy na Marii Bonnevie, která se neustále tváří jako totální psychopat... i když) a výše vypsané klady fakt nemůžu ohodnotit vyšším hodnocením. V komentářích je to sice samá pětihvězda a nadšený komentář, jenže mě ke spokojenosti nestačí přehnaně vyhrocený neustálý útok na emoce, který je intenzivní jen navenek, ale spíš očekávám něco, co bude skutečně silné i vnitřně - a u evropské kinematografie především. Dánské filmy sice bývají vyzdvihované do nebes, ale u Susanny Bier jsem doteď nepochopil, proč. Ačkoli jo, asi vím proč, ale pitvat se v tom nebudu. A od Jensena, který jí napsal většinu scénářů a sám je taky dost slavný, jsem ještě sice nic neviděl, ale celkem brzy to napravím a doufám, že mi jeho tvorba sedne o něco víc. Protože tohle, tohle mě fakt nebere a žádný silný zdrcují zážitek mi to nedává. Lepší 2* (08.05.2022)

Seveřani umí natočit skvělý a hlavně ponurý filmy a toto je jasnej důkaz. Je to složitý téma a je vlastně dobře, že to točila ženská, protože se jedná zejména o mateřskou záležitost. No, jelikož děti nemám, bude můj náhled o to míň zaujatej (a asi i míň citovej), přestože je jasný, že ztráta dítěte je pro rodiče tím nejhorším, co je může potkat. O SBS syndromu jsem se vlastně dočet až díky tomuto snímku, ale teď k hodnocení, proč vlastně dávám průměr. Nedokážu totiž vůbec pochopit jednání hlavních postav (ty feťáky, kteří nejsou po většinu času při smyslech, ještě celkem jo, ale hlavně ty dva ze "spořádané" rodiny), jedná se o úplně iracionální situaci - zejména ve chvíli, kdy zjistím, že moje dítě nedýchá a tím pádem mu něco je, tak nezavolám sanitku, nic?! Prostě to nechám a pak řeším krajním způsobem?! Následující sled událostí a dobře vymyšlených zvratů už je celkem v pořádku (divák je nejednou překvapen), ale toto mně hlava nebere. Hlavní pochvalu si nicméně zaslouží mužský trojlístek N. Coster-Waldau, U. Thomsen a N. L. Kaas, kteří filmu totálně vévodí a hrajou perfektně. Takže z toho mám díky tomu všemu trošku rozpačitý dojmy. A to je škoda... (10.01.2016)

To si dám zas na dlouhou dobu od dramat pokoj. Né vážně. Na Druhou šanci jsem se těšil a čekal jsem skvělý drama thriller. Navíc jsem zjistil, že tyhle severské filmy jsou skutečně dobré. Každopádně musím říct, že v rámci dramat, v rámci depresivních dramat, byste se letos nedočkali lepšího snímku. Na tomhle snímku je vidět, jak je tenká linie mezi dobrem a zlem. Detektiv Andreas (Nikolaj Coster-Waldau) je možná hodný člověk a dobrý policista, ale když se mu ze dne na den zhroutí svět, tak nezbývá než dělat rozhodnutí za rámec morálních hodnot. Film má tísnivou atmosféru od začátku do konce a přichází zvraty, které jsou skutečně nečekané. Nikolaj po vzoru Lovců hlav (2011) hraje opět parádně. Deprimovaného a zničeného člověka mu v určitých scénách věříte stoprocentně. Především ty, co se odehrávají v autě. Skvělý dramatický výkon. Začínám mít tohodle dána hodně rád. Film je jako drama tak silné, že stačí vidět pouze jednou. Ne proto, že by bylo špatné, ale protože je skutečně silné. [Viděno v originálním znění] (79 %) (19.03.2016)