Svéráz národního lovu

Nevtipný filmový hřích 90. let, který po těch letech už snad ani za vidění nestojí. Obecně opovrhuji filmy, jejichž komika je postavena na utahování si z národních stereotypů, což je zde zcela ústředním pojícím prvkem celého filmu - Rusové si zde natočili film, ve kterém si utahují sami ze sebe (prostřednictvím očí cizince - mladého Fina - který si bláhově vysnil jakýsi ruský ideál, aby o to krutěji procitl do bezútěšné reality), ale na mě to celé působí spíše skličujícím dojmem. Vzhledem k době vniku filmu - natočeno 4 roky po pádu SSSR - je zde strašně cítit, v jakém úpadku tehdejší postsovětská společnost byla (nejvíce markantní v sekvenci s přepravou krávy v tryskovém letadle), a celé to bezbřehé opilství, jemuž je zde zvláštním způsobem vzdáván hold, jen umocňuje kontrast s okolní nádhernou přírodou, a vyvolává intenzivní dojem nihilismu. Na ničem vlastně nesejde, život je báječně jednoduchý, ničemu se není třeba podivovat, a ke štěstí stačí jen vyhřátá sauna, dostatečné zásoby vodky a sexuálně vstřícné dojičky krav. Och bože, asi neznám vic deziluzivní film. (12.12.2014)

Krásně vyklenutý oblouk od relativně příčetného začátku po halucinogenní druhou polovinu, kdy za sebou různé situace následují bez ladu a skladu právě tak, jak se zdá plynout čas polomrtvému účastníkovi několikadenního tahu. Výborně vyportrétovaná poničená duše ruského národa, stále jevící zparchantělé zbytky někdejší velkorysosti. Někde v pozadí je cítit Tolstoj i Tarkovskij (oba v pokročilém stadiu rozkladu). Mnohotvárný humor, od generálových „květnatých“ přípitků, suchých skoro po anglicku, až po lidovější strunu zoofilních nedorozumění, ale nic nepřekračuje hranice vkusu (aspoň mého) a nejeden fór je opravdu zabijácký. Plus tenkrát brzy po převratu docela šok z toho, že si Rusové o sobě dokážou natočit něco takového. Hvězdička dolů jen za těch pár míst, kde už se ztráta vyprávěcího tahu nedá úplně odůvodnit budováním atmosféry a člověk se z chvilkové nudy začne lehce ošívat. (06.03.2011)

Na ruskou Sibiř přijíždí mladý Fin píšící knihu o lovu. Jeho romantické vize zasněženého Ruska, aristokracie v kožešinách a v saních se trošku míjí se skutečností. Už jen jeho průvodci, kteří nedají bez láhve vodky ani ránu. Do toho přidejte mládě medvěda kradoucí zásoby alkoholu, nesmrtelnou krávu, muže zákona ztrácejícího boty a služební pistoli, časté fyzické úrazy a v neposlední řadě důsledky jazykové bariéry a dostanete skvělou komedii, jejiž sledování je o to lepší, následuje-li půl minuty před vtipnou sénou výbuch smíchu od spolusledovatele. V takových chvílích upřímně toužím po tom být chlap. (02.07.2008)

Jeden ze snímků, které mají tendenci stát se klasikou hned po svém vzniku. Skvělá atmosféra "lovu" je umocněna nádhernou sibiřskou krajinou. Ne všechny gagy jsou příliš vtipné, přesto však celkovou dynamiku a atmosféru neoslabují, naopak, jakoby je chvílemi spíše umocňovaly. Vhodně zvolení jsou také herci, jmenovitě bych vyzdvihl alespoň herecké představitele Kuzmiče, Michaliče a Lyovy. Opravdu jedinečná kombinace humoru a atmosféry. (25.11.2008)

Kdyby byl u svérázu děj podstatný, bylo by tu varování o spoilerech. Medvěd může být alkoholik, pokud je to ruský medvěd. Kráva se ve stíhačce necítí šťastná a Finové chlastají méně než Rusové. A dojičky krav umí stepovat. To byla jízda. Země není z Finska vidět a v křoví rostou ananasy, když tedy víte kam sáhnout a máte v sobě tak láhev vodky. Vlastně, v tomhle stavu můžete i řídit. (21.06.2011)