Svéráz národního rybolovu

Tenhle film bohužel není vůbec tak podařený, jako Svéráz národního lovu. Příběh vaří z vody, skoro bych to přirovnal k lacinému humoru z Kameňáků. Parta Rusů se vylodí v chatové kolonii ve Finsku, pak se tam vrací pro zapomenuté bedny s vodkou... bohužel Rusové ve Finsku působí buransky - autenticky - tady se mi nějak ztrácí kde je v tomhle příběhu nadhled. Tohle nemělo větší smysl než ještě něco vytěžit z ohlasu Svérázu nár. lovu. (22.02.2009)

Zase příjemně a vtipně zábavný film, kde parta kamarádů, ve složení generál Michalovyč (Alexej Buldakov), přírodní mystik Kuzmič (Viktor Byčkov), kriminalista Ljova Solovejčik (Semjon Strugačjov), smolař Serjoža Olegič (Sergej Russkin), policista Semjonov (Sergej Gusinskij) a host prokurátor (Vasilij Domračjov), se schází na známých místech proto, aby lovili rybky. Ale rybolov se zvrhává v pití, marné pokusy o lov, které často vedlo k ohrožení jejich vlastních životů a získání ztraceného a drahoceného nákladu vodky a finskou mezihrou. Zase je zneužívána armáda k soukromým účelům a pro litry vodky. Kráva překonává rychlostní rekord, jedinou rybu chytí rybář nováček, pan prokurátor, útěk z Finska, vrácení a opětovný útěk, uspávání generála a náhodné potopení lodě. Vtipné, zábavné, s krásným nadhledem a národní sebeironií. (13.01.2011)

Výborné pokračování, i když už trochu vaří z vo(d)ky. Ale koneckonců, absurdita je v Rybolovu ještě absurdnější, filozofie ještě východnější a cesty hrdinů ještě nevyzpytatelnější. Snaha ulovit něco ryb a zbavit se odporného návyku na vodku vede k dosti nečekané zajížďce a bezmála mezinárodní krizi. Finsko se však jeví jako dobrý strategický spojenec v expanzi alkoholismu, a tak odhodlání hrdinů nepít bere brzy za své a ohňostroj neuvěřitelných příhod začíná. Rogožkin v žádném případě nezklamal, leč ani nepřekvapil. NUTNO VIDĚT V ORIGINÁLNÍM ZNĚNÍ, dabing bere filmu kouzlo. (01.02.2004)

„Tento způsob (rybo)lovu, zdá se mi poněkud“....dál už si dosaďte každý sám resp. to své. Takhle nějak by (možná) vypadalo Rozmarné léto, kdyby se V.Vančura resp. J.Menzel narodili a vyrostli v Rusku. Krásně poeticky (kdo chce, najde si ji tam), se sympatickým nadhledem a (sebe)ironií převyprávěný příběh o síle čistého přátelství, oslavě přírody, vlasteneckého Ruska a .... vodky, která nejen, že „utužuje“ charaktery a sbližuje („před bohem a chlastem jsou jsi všichni rovni“), ale dokazuje, že nejen ve vínu je pravda a v které se mj., průzračně (obrazně i doslova) zrcadlí duch resp. duše tamějších lidiček. Nebo třeba taky o tom, jak je někdy(e) důležité, dávát si sakra dobrý pozor na rozmáchlá gesta či, že čerstvé dvoudenní strniště se vám dokáže postarat o (ne)jeden nekončící maraton, který dokáže pořádně znavit. Ostatně své o tom (čerstvě) ví i aligátor z Vysočiny. Nabízí se příměr: „co jste chtěli, to (i) máte“. Karel se zřejmě nestačil divit a teď nemám rozhodně na mysli pana knížete. Počítám, že se to odehrálo (na ruské ambasádě) dnes nějak následovně?: B.M. Zdravím Miloši, tak jak jde panování? M.Z.: „Borisi Michajloviči, je to hrůza, samá práce, žádnej oddech- žádnej piknik pod korunou lípy s Dostojevskim v (levé) ruce a becherovkou v pravé (ruce), jsem totálně vyždímanej a navíc se o mě pokouší viróza (škrábe mě v krčku) a to mám před polednem odemykat Korunní komoru ve Svatovítské katedrále. B.M.: „Miloši, klid, lék už se nese!.....Tak „do pravý, do levý, .....brzdi, Borisi, brzdi, nejsem stonožka“. Jenom ty přípitky můžeme pouze tipovat.... na intelekt, za vlast, na porozumění, na spojenectví, či na mlčení? Možná došlo i na slib, že až se uvidí příště, v soukromí, musí si pořádně zarybařit. Who knows.... (10.05.2013)

85% - Výborné pokračování Národního lovu, u kterého jsem se sice bavil trochu víc, ale Když jsem dal Rybolovu i druhou šanci (a pak ještě několik dalších), dospěl jsem k názoru, že se jedná o též o pětihvězdičkovou komedii. Není medvěd, zato je ponorka, a závěr alla Fellini / Kusturica, podtržen větou "Už dlouho jsem si takhle nezarybařil" je prostě poezie. (28.11.2005)