Svéráz národního rybolovu

Absolutně nejlepší díl Svérázné série. Když nebudete upjatí na to, že je to ruské a jednoduché, tak Vás to vystřelí do vesmíru. Absurdity v myšlení postav a v situacích, které nastávají jsou nesčetné. "Nepřijel jsem sem kvůli tomu, přijel jsem chytat takhle velký ryby.", "Na porozumění !", "Za vlast !" ... to ve Vás zůstane. (08.08.2018)

Skutečně svérázné!A mysteriózní! Žádný velký příběh se za touto komedií neskrývá, ale díky scénáři mistra Alexandra Rogožkina je to celkem příjemně strávených 98 minut času.Pár hluchých míst byjste našli(např.: jak to teda bylo s těmi Rusalkami?),ale ve své podstatě na tom až ani tak nezáleží, protože důležitá je všudypřítomná vodka. Postavy jsou charakterní a člověk si je celkem brzy oblíbí,zejména pak Kuzmu Kuzmiče a Generála. No co dodat....Film o vodce dokáže napsat jen širá ruská duše! 3 a půl Hvězd. (03.06.2011)

Pařba ve Vegas na ruský způsob. Co se stane, když si banda notorů zapomene to nejdražší, co má za hranicemi Ruska?Nebojí se ničeho a pro záchranu toho nejcennějšího, co mají jsou schopni povolat na pomoc ruskou armádu. Když má v sobě člověk při sledování filmu pár panáků, tak to není na škodu, prožitek je ještě lepší. 75% (14.02.2015)

Taková typicky rusky podivná a chaotická filmová podívaná o pár rybářích, kteří si s sebou na rybolov berou vodku a jak je to u Rusáků obvyklé, ožerou se, a díky tomu zažijí spoustu vtipných příhod. Jejich jména jsou generál Ivolgin, lovec Kuzmyč, Leva Soloveychik, a připojuje se k nim také Vasilij, nedávno jmenovaný okresní prokurátor, který je duševně nepřítomný a o přírodě nic neví. Čtveřice se vydává na plavbu, ale brzy se ztratí - ani navigace pomocí hvězd jim moc nepomůže. Dostanou se do jedné rybářské chatky, kde se jim dostane příjemného přivítání a hostitel je pohostí jejich vlastní vodkou. Dva z nich se vydávají na cestu do města a zjišťují, že je tam nějak čisto a uklizeno - to není jejich Rusko, to je Finsko. A tak se opět naloďují a odplouvají, ale nechávají za sebou veškerou vodku, což jejich finský hostitel velice ocení. Navíc kvůli tomu musí uspat generála, kterému se na novém místě tak líbilo. Předtím také stihnul prokurátor zavřít jednu ženskou do stodoly a myslel si o ní, že je to láska na první pohled (předtím přímo před ní chcal). Po cestě zpátky se k nim připojuje seržant Semjonov, člen pohraniční stráže. Prokurátor se pak pokouší o rybaření a přitom si nešťastně zapíchne háček do prstu - velice nepříjemná scéna. V nemocnici mu nepomohou, protože sestřička omdlí, a tak mu háček vytáhne místní zámečník. Sergej se zase seznamuje s neznámou nahou koupající se ženskou, ta ho naláká do transformátoru, kde dostane šok. Jeho příběhu nevěří ani Kuzmich, který jinak na mořské panny věří. Generál všechny pověří kuchtěním knedlíků (ravioly), aby si také mohl odpočinout. Pustí se do čtení knih o filozofii a vaření, vydá se na rybolov se svou kočkou, uloví spoustu okounů a diví se, kde všichni jsou. Jo, to by mě také bavilo. Tři zbývající rybáři se pak rozhodnou s pomocí ponorky získat zpátky svou vodku, o kterou však mezitím projevila zájem také finská policie. Opět se ožerou, odpálí v rámci cvičení nějaké ty rakety a velitel ponorky je za to povýšen. Operace se zdaří, naši ožralí námořníci uniknou finské policii a vezmou s sebou také celé molo, společně s jedním Finem, známým z předchozího dílu. Ve stejnou dobu se také vydávají zmatený prokurátor a seržant Semjonov lovit na moře pomocí zakázaných metod, vypustí několik min, ale vymkne se jim to z rukou a odpálí si také svou loď. Naštěstí jsou zachráněni - pomůže jim také "cvičná mina". A také se povede vylovit bednu starého koňaku ještě z dob napoleonských válek. Nakonec se všichni plaví na molu, popíjejí koňak a rozmlouvají o rybaření. Takže závěrem - byla to celkem sranda, hlavní postavy byly vesměs dost sympatické, prostě obyčejní Rusové, kteří rádi chlastají, rybaří a užívají s krásné přírody a mají k ní blízký vztah. Kdyby jim to tak vydrželo dodnes a nezačínali s válčením, tak bych je měl fakt rád. (27.02.2023)

Kouzelný film! Viděla jsem nejprve tento díl a pak teprve Svéráz národního lovu. Rozdíl mezi nimi je o smíchu. U rybolovu jsem se nepřetržitě připitomnělě a zasněně usmívala a u lovu jsem se k tomu navíc ještě párkrát od plic zasmála. Miluju filmy o kámoších, kde neopruzují žádné do filmu uměle implantované "krasavice", často umělé i samy o sobě. Přes všechna dobrodružství, které tato partička lovců spíš opice než ryb prožije, dýchá z filmu klídeček, pohodička, takové to přesvědčení, že pro partu kámošů není nic nemožné, užijí si a ještě u toho stačí porozjímat. A vy strávíte náramně poetické odpoledne. Úplně jim závidíte, tím spíš, když jste baba a víte, že na akci tohoto typu, byť méně zběsilou, nemáte šanci se dostat:-) (04.08.2010)