Svéráz národního rybolovu

Rozjímání party Rusáků o všem možném (o životě, o vodce, o vodce, o vo...) mě teda vůbec nechytlo. Ruský humor? Je suchý? Ten mají Angláni. A ten beru. Je absurdní? V tom případě nemám rád absurdní humor! Nevím čemu se mám smát, co je zde vtipný. Pravda, občas malý úsměv. Ale opravdu jen občas. Možná to chce jen najít správnou cestu. Za pomocí vodky. Ale když já mám doma jen slivovici.... . (27.03.2007)

Po úspechu prvého dielu zrejme z donútenia natočené voľné pokračovanie, ktoré už originalite a sile predchodcu nesiaha ani po päty. Na rozdiel od prvého dielu pôsobia situácie buď silene alebo príliš riedko, absurdita sa z reálna presúva do čisto nezmyselných konštrukcií a celkový výsledok (umocnený násilne vtipným záverom) je tak viac než rozpačitý... (18.08.2002)

„Tento způsob (rybo)lovu, zdá se mi poněkud“....dál už si dosaďte každý sám resp. to své. Takhle nějak by (možná) vypadalo Rozmarné léto, kdyby se V.Vančura resp. J.Menzel narodili a vyrostli v Rusku. Krásně poeticky (kdo chce, najde si ji tam), se sympatickým nadhledem a (sebe)ironií převyprávěný příběh o síle čistého přátelství, oslavě přírody, vlasteneckého Ruska a .... vodky, která nejen, že „utužuje“ charaktery a sbližuje („před bohem a chlastem jsou jsi všichni rovni“), ale dokazuje, že nejen ve vínu je pravda a v které se mj., průzračně (obrazně i doslova) zrcadlí duch resp. duše tamějších lidiček. Nebo třeba taky o tom, jak je někdy(e) důležité, dávát si sakra dobrý pozor na rozmáchlá gesta či, že čerstvé dvoudenní strniště se vám dokáže postarat o (ne)jeden nekončící maraton, který dokáže pořádně znavit. Ostatně své o tom (čerstvě) ví i aligátor z Vysočiny. Nabízí se příměr: „co jste chtěli, to (i) máte“. Karel se zřejmě nestačil divit a teď nemám rozhodně na mysli pana knížete. Počítám, že se to odehrálo (na ruské ambasádě) dnes nějak následovně?: B.M. Zdravím Miloši, tak jak jde panování? M.Z.: „Borisi Michajloviči, je to hrůza, samá práce, žádnej oddech- žádnej piknik pod korunou lípy s Dostojevskim v (levé) ruce a becherovkou v pravé (ruce), jsem totálně vyždímanej a navíc se o mě pokouší viróza (škrábe mě v krčku) a to mám před polednem odemykat Korunní komoru ve Svatovítské katedrále. B.M.: „Miloši, klid, lék už se nese!.....Tak „do pravý, do levý, .....brzdi, Borisi, brzdi, nejsem stonožka“. Jenom ty přípitky můžeme pouze tipovat.... na intelekt, za vlast, na porozumění, na spojenectví, či na mlčení? Možná došlo i na slib, že až se uvidí příště, v soukromí, musí si pořádně zarybařit. Who knows.... (10.05.2013)

Parta ortodoxních pijanů vodky se vydává na chatu Kuzmiče, ale nedopatřením se dostávají až do Finska, kde „zapomenou“ při svém dobrodružství 15 krabic vodky. Je jasné, že to tak nenechají a vodku budou chtít dostat zpět. Na svých cestách potkají různé a zajímavé osoby, prožijí mnohé zvláštní věci a hlavně vypijí hoooodně vodky. Celkem hodně zábavná ruská komedie, jejíž příběhy jsou sice nevěřitelné, ale zábavné. Hudba: Vladislav Pančenko (31.05.2010)

Och, i kdybych odhlédl od svého názoru, že myšlenka přivádět na svět jakákoli filmová pokračování je sama o sobě perverzní, neviděl bych zde důvod, proč točit pokračování SVÉRÁZU NÁRODNÍHO LOVU. Celou volnou loveckou trilogii považuji za nevtipný filmový hřích 90. let, který má nicméně pozoruhodně vyrovnanou úroveň. Pokud vám tento styl situačního humoru vyhovuje, můžete se u všech tří filmů slušně pobavit. V opačném případě není důvod, proč na to vůbec koukat, lepších komedií jsou mraky. Osobně mi vadí už jen to, že většina zápletek v tomto filmu je jako vzatá přes kopírák z jedničky, jen s jinými kulisami (místo stíhačky je zde ponorka, atd.). Za mě slabé 2 hvězdy. (19.03.2015)