Boj

Tobias Lindholm společně s Thomasem Vinterbergem napsal scénář k Vinterbergovu Honu, přičemž se toto dánské drama dostalo širokého mezinárodního uznání a film ve finále zastupoval Dánsko na Oscarech v kategorii Nejlepší zahraniční film. Lindholm se ovšem krom psání scénářů též věnuje režii a v roce 2015 i on realizoval drama, které se Dánsko následně zastupovalo na Oscarech. Dánský Boj poté s Honem pojí nepříjemná atmosféra, místo příběhu o muži obviněného ze zneužívání dětí se ovšem Boj tentokrát věnuje příběhu muže, který v krizové situaci provede válečný zločin. Dělá ovšem provedení válečného zločinu z hlavního hrdiny automaticky špatného člověka?Boj je po Honu dalším působivým a hutným dramatem, kde se opět hlavní postava musí potýkat s reakcemi veřejnosti, která na něj najednou změní pohled. Při vyprávění zápletky to vlastně může snadno znít jako tuctové drama, které po své první polovině už nemá co říct, Lindholm ovšem dokáže mile překvapit a celé se to vydá trochu neočekávaným směrem. Příběhová struktura má možná s Honem spousty styčných ploch a celé to je i přes vydání se jiným než očekáváným směrem přeci jen snadno odhadnutelné, sílu Lindholmova scénáře to ovšem v součtu neshazuje.Lindholm dokázal i v případě Boje napsat postavy z masa a kostí, které se chovají věrohodně lidsky. Pilou Asbæk je dostatečně výrazný protagonista, stejně tak se musí rozhodně ocenit výkon Tuvy Novotne v roli jeho ženy.Lindholmova režie poté možná není nejkreativnější, přesto je ovšem na filmu poznat slušné řemeslo. Jako audiovizuální vypravěč navíc dokáže skutečně gradovat napětí, celý ústřední dějový konflikt nezpracovává černobíle a dokáže naprosto prodat bezvýchodnost situace. Není to přitom film, který by vyloženě divákovi zničil duši a pošramotil jeho pohled na svět. Zanechá v něm ovšem pocit, že život někdy opravdu není procházkou růžovou zahradou a v mnoha momentech může být člověk rád, že je rád.Lindholm je sice ve finiši pořád silnější za scénářem než na režijní židli, jeho uchopení celého tématu je ovšem dostatečně silné. Lindholm na pilu netlačí příliš a přesto v divákovi zanechá dostatečně silné pocity, které ho ještě nějakou dobu po konci úplně nepustí. Je to sice jen velmi solidní řemeslo, kde obsah překonává formu, ta forma je ovšem tak silná, že to v tomhle případě absolutně nevadí...... (03.11.2021)

Hodně napínavý morální dilema a soudní drama. Nebudu rozebírat to či ono a hrát si na chytrýho aneb po bitvě je každej generál viz. ta píča z obžaloby (je to její práce chápu..). Budu se soustředit jen na filmařskou stránku a ta je za mě průměr. Začátek je dost zdlouhavej a i když je konec napínavější, tak stejně víte sví.... (28.06.2017)

Dobře natočený příběh o tom, jaká je vlastně odpovědnost vojáků a jaké je jejich rozhodování, respektive, jaké jsou následky jejich rozhodování. Film se docela dobře zaměřuje na to, jak je možné propojit klasický život s tím vojenským, že i ti, co jsou vojáky, jsou ve skutečnosti jen lidé. Je to trochu jiný pohled, niternější. (27.04.2017)

Dánskou kinematografii moc nesleduji, ale Lindholma mám v hledáčku hlavně díky výbornému Honu a zajímavému pojetí problematiky Somálských pirátů. Tentokrát se vydal do Afghánistánu a my v první polovině sledujeme život v jednotce, kdy náš hlavní hrdina má zároveň doma manželku s dětmi. V druhé polovině už film pouze odpovídá na otázku, zda-li bude náš hlavní hrdina odsouzen za své válečné rozhodnutí. Podobné problematiky se dotýkal už snímek Krvavá volba. Hon i Únos se mě ale přecejen líbily více. 60% (04.05.2018)

Rezolutní severská reakce na geniální seriál HBO Generation Kill, pochopitelně s důrazem spíše na mrazivé drama. Film plný nepříjemných otázek a odpovědí, skrze něž si scénář mazaně pohrává s individuálním diváckým přístupem k morální zodpovědnosti a jeho úctou k pochybné objektivní spravedlnosti. Dilematický boj plný palčivých životních rozhodnutí, plodících démonické výčitky svědomí. Psychika je svině. (08.05.2016)