Mansfieldské sídlo

Ne tak elegantní, neuhlazené. To bylo nějaké zvláštní zpracování. Dámy a slečny neklopily cudně oči před zraky mužů, nevzdychaly a nebyly poeticky romantické. I herecké složení mě nějak nenadchlo. Ale i přesto se to dalo vydržet. "Můžeš si bláznit jak chceš, jenom neomdlívej." (21.06.2010)

Keby som Mansfield Park videla skôr ako Persuasion (2022), povedala by som, že sa jedná o tú najhoršiu adaptáciu Jane Austen! Mansfield Park je teda pre mňa druhé najhoršie sfilmovanie mojej obľúbenej Jane Austen. Možno keby išlo len tak o nejaký film, ohodnotila by som ho ako priemerný, ale ako fanúšik Austen nemôžem. Nie je tu vôbec cítiť dušu a srdce milovanej autorky. Film vo mne nezanechal príjemné pocity. Nefungoval u mňa ako balzam na dušu. Fanny si nedokázala získať moje srdce tak ako iné hlavné predstaviteľky z jej slávnych románov. Knihu Mansfield Park som síce nečítala, ale je mi známy fakt, že veľa vecí bolo buď zmenených alebo pridaných/vynechaných. Vo filme sú situácie, o ktorých by Jane tak otvorene nepísala alebo jednoducho nepísala. Okrem toho mala som pocit, že Mary bola do Fanny zamilovaná! Nie, nie, toto nebola Jane Austen, určite nie. Už teraz chápem, prečo je film na čsfd len v modrej farbe. Celkovo sa mi nepáčil ten štýl a spôsob vyrozprávania príbehu, ten mix "komédie" a drámy, ako aj prihováranie sa Fanny priamo divákom do kamery, rušilo ma to. Dávam len 2*, pretože film ma nezaujal, dokonca ma trochu nudil, všetko ostatné som už povedala, nijako zvlášť sa mi nepáčila ani hudba, ani výprava, ani kostýmy. (08.09.2022)

Přiznávám, že jsem nečetla knižní předlohu, jen jsem viděla starší BBC adaptaci, kterou mám taky hoodně ráda. Asi díky tomu, že jsem Mansfield Park nečetla, mě film tak okouzlil. S hlavní hrdinkou jse soucítila, hlavního hrdinu jsem chtěla a do toho přispěla i má slabost pro period drama. Takže tak. Hodnocení je trošku "nahajpované", hodnotila jsem hned po zhlédnutí, teď už bych možná hvězdičku ubrala, ale vem to čert :D (09.02.2021)

Přestože dílo Jane Austen čítá jen šest dokončených románů, každý z nich filmaři adaptovali hned několikrát, ovšem právě Mansfieldské sídlo stálo vždy trochu ve stínu ostatních. Chudé dítě je posláno ke svým bohatým příbuzným, přes všechna příkoří se změní v silnou a nezávislou osobnost s literárním talentem. Třeba Wrightova verze Pýchy a předsudku se sice držela oné tlusté bichle, ovšem tvůrci si našli cestičky, které jsou snesitelné, a vlastně bylo docela příjemné se po nich vydat. Výsledek byl plný spontánnosti, dynamičnosti a temperamentu. Tohle mi tady naopak chybělo, včetně vtipu a ironického odstupu. (20.06.2020)

Původní literární předloha rozhodně patří ke slabším dílům Austenové. Filmové zpracování obohatilo děj o neaustenovské dobové reálie, k nimž kolonialismus a otrokářství nedílně patřily, stejně jako rozkvět kapitalismu. V tomto smyslu je obraz tehdejší světové velmoci rozhodně přesnější, než jak ho známe z autorčiných románů, z mnoha důvodů omezených na shánění mohovitých ženichů pro ne/mohovité slečny a společenskou konverzaci ve venkovských salonech. Vždycky jsem si cenila lehkou ironii, s níž Austenová hleděla na své postavy, a tato ironie je adekvátně obsažena i ve snímku. Film sice nedosahuje úrovně dvou špičkových výpravných podívaných (Rozum a cit, Pýcha a předsudek), avšak určitě jsem se u něj nenudila, zatímco např. u vypulírované, leč upovídané a rozvleklé Emmy jsem často zívala. (18.01.2011)