Hana a její sestry

Nie najlepšie, ani najhoršie Allenove dielo, ale pre neho absolútne typické. Tak šarmantne vtipné a originálne, a pritom najlepší scenárista všetkých čias nepísal nikdy o ničom inom ako sú vzťahy, kde nesmie chýbať všadeprítomná nevera, židia či náboženstvo a to všetko s tak príjemnou nadsádzkou. Vizuálne môže z pohľadu súčasníka pôsobiť dosť staro, predsa len to oblečenie, prostredie, to ani nevyzerá ako z roku 1986 ale minimálne 1956. (07.09.2018)

Další Woodyho krásný film.Sice se znovu nedokázal vyrovnat Annie Hallové,ale přesto se mi líbil hodně.Nejlepší je samozřejmě samotný Woody v roli hypochondra Mickeyho.Skvělý je tady i Michael Caine a prakticky všichni ostatní.A k tomu krásný,nevlézavý happy end.Určitě jeden z nejlepších Woodyho filmů. 90 % (28.08.2009)

Woody Allen tak, jak ho mám nejraději - v poloze konverzační tragikomedie rozpitvávající rodinné a milostné vztahy. Píše a točí o lásce, žárlivosti, rivalitě, nevěře, ambicích, výčitkách a o spoustě dalších pocitů a jevů, které nás obklopují. Opírá se o výborné herce, kterým vkládá do úst hodnověrné a přitom velmi kvalitní dialogy. Jeho postavy nešustí papírem, jsou to lidé z masa a krve, kteří dokážou udržet divákův zájem až do konce. Scénář je odlehčen dlouhou řadou vtípků, Allen tradičně zhazuje všechny možné autority a hodnoty ("Nemůžeme to pustit na obrazovku. A proč?, Pedofilie je už dneska banalita, ostatně nikoho jsem nejmenoval, papež není jméno jenom funkce."). Nešetří ani svou osobu, jeho hypochondrický televizní režisér Mickey je dokonalou parodií sebe sama. Důležité je pozitivní vyznění snímku - jeho hrdinové přes všechny průšvihy k sobě nacházejí cestu a dokážou rodinu udržet a rozšiřovat i bez záplavy patosu, laciného sentimentu a mravoučných řečí tak častých v amerických rodinných filmech. Na první pohled nenápadný, ale o to působivější snímek o lidech a jejich životních hodnotách. Jako už několikrát, i tady rozdělil Allen svůj film na řadu kapitol, které oddělil nadpisy. A stejně jako jindy si neodpustil do filmu zarámovat své dvě velké lásky - jazz a New York. Celkový dojem : 95 %. (17.08.2008)

S Woodym to zatím táhneme po křivce nahoru a dolu. Po skvělém Láska a smrt je to zas výraznej propad. Pocitově dvakrát delší, než to vypadá v přehrávači. Ještě nikdy se mi nestalo, že bych tak toužebně čekal, až se na plátně objeví Woody Allen, protože to představovalo jediné opravdu vtipné momenty. Abych jen nerejpal, kamera velmi působivá, příjemná hudba a směšný účes Michaela Caina měl taky něco do sebe... (05.06.2014)

Nedá se tomu nic vytknout. Snad jen to, že zde nenajdete nic moc nového oproti Allenovým starším kouskům. Jeden kus newyorského neurotika, tentokrát hledajícího únik před vědomím neodvratnosti smrti. Tři kusy newyorských intelektuálek, které jako by zastupovali různé aspekty povahy postav Diane Keaton (modrá a obdivuhodná; krásná a nedostižná; praštěná a svérázná), dva kusy postarších intelektuálů, se kterými jsou předcházející ženštiny zaplétány do růnzných vztahů a samozřejmě Freud a psychoanalýza, Sokrates a chlapečci, Nietzche a jeho žvásty o věčném návratu a bratři Marxové, pro které stojí za to žít. Pokud nemáte nic proti "věčnému návratu" Allenových témat, je tohle film pro vás. 80% (13.11.2006)