Le Chasseur de chez Maxim's
Maxim's Porter
Vrátnik od Maxima
Režie:
Claude VitalKamera:
Maurice FellousHudba:
Paul MisrakiHrají:
Michel Galabru, Jean Lefebvre, Daniel Ceccaldi, Marie-Hélène Breillat, Claude Gensac, Francis Perrin, Sabine Azéma, Gérard Jugnot, Robert Dalban (více)Obsahy(1)
Julien žije na zámku se svou manželkou urozeného původu Germaine, které už dvacet let tvrdí, že pracuje v průmyslu – má konzervárnu, která se proslavila svým výtečným hráškem. Ve skutečnosti pracuje jako vrátný v luxusní restauraci U Maxima, kde má takříkajíc pod palcem chod slavného podniku a osobně zná všechny význačné hosty. Na průmyslníka přišel proto, že skutečný majitel konzervárny se náhodou jmenuje stejně jako on – Mercier… Germaine, která tráví hodně času s kanovníkem, majícím sklon příliš holdovat alkoholickým nápojům, oznamuje manželovi, že přijede syn jejího bratra Octave, který právě dostudoval a Julien ho má vzít k sobě do továrny. Julien se samozřejmě zděsí, a když mladík skutečně přijede, řekne mu pravdu. Tak Octave poznává chod proslulého podniku i služby, které Julien prokazuje význačným návštěvníkům, když jim dohazuje půvabné společnice, za což ovšem inkasuje nemalé sumy peněz. Poznává i Julienovu milenku Totoche, která by se ráda stala vdanou paní. Octave je nicméně v rozpacích: co teď bude dělat? V téže době se z pobytu v Anglii vrací i Julienova dcera Genevieve, která nadšeně oznamuje, že se s někým seznámila: je to Francouz a šlechtic! Zdá se, že dívka je do zatím neznámého muže poblázněná. Germaine se v novinách dočte, že Mercierovy konzervárny významně zvýšily obrat, a tlačí na Juliena, aby koupil nový pozemek. Ten se tedy musí postarat o značnou sumu peněz, kterou chce získat tím, že Totoche na celý víkend prodá velvyslanci, který po ní doslova šílí. Milá Totoche si ale mezitím vybrala jiného nápadníka, zchudlého markýze du Vélina, který se poohlíží po bohaté nevěstě, protože právě zesnulý strýc mu nenechal žádné dědictví a on je prakticky na mizině, což ovšem pečlivě skrývá. Totoche du Vélina svádí a on jí ve slabé chvilce přislíbí manželství, vzápětí ale žádá Juliena, aby jí vzkázal, že to nemyslel vážně. Za to Julien od markýze zinkasuje sumu potřebnou na koupi pozemku, protože zklamanému velvyslanci musel peníze vrátit. Julien, kterému vše pomalu přerůstá přes hlavu, se rozhoduje odejít na odpočinek a oznamuje, že svou továrnu prodá. Octavovi sdělí, že by měl nastoupit na jeho místo, s čímž mladík zprvu nesouhlasí. Na zámku se koná slavnost, na níž má Genevieve představit rodičům svého vyvoleného. Jaké je Julienovo zděšení, když v něm pozná markýze, který si ho samozřejmě pamatuje z restaurace. Namluví mu, že na zámku jen obsluhuje. Netrvá ale dlouho a vyděsí se i markýz, když se na slavnosti objeví vyparáděná Totoche, doprovázená další „dámou“ od Maxima. Oba muži prchají před odhalením a nakonec se sejdou schovaní ve stejné skříni, jejíž podlaha se ale pod jejich tíhou proboří. Markýz vypíše Totoche jako odškodné šek na 250 000 franků – který je ovšem nekrytý – a dívka nadšeně odjíždí... (TV Prima)
(více)Recenze (56)
Furt jsem od táty slýchával jak je Vrátný od Maxima výborná francouzská komedie, která mě za osmnáct let minula, jenže nakonec se ke mně dostala a já se více nemohl těšit a hlavně jsem byl nakonec spokojený, proč by také ne. Herci jsou příjemní a hlavně dva z nich staří známí četníci, takže se na to hnedka lepčeji kouká. Každopádně bych měl proti příběhu nemalou výhradu, ale to bude mít asi každý, kdo se na tento film podívá, takže je tu fakt, že příběh je trošku jednodušší a karty mu padají přímo pod ruku, ale také je tu stále to kouzlo staré dobré pardálské francouzské komedie, která nikdy nezestárne, jen my zestárnem, a to kouzlo osobnosti ztratíme, narozdíl od těchto komedií. ()
"Měli si vzít třílůžkový pokoj. S bigamistou člověk nikdy neví." S Michelem Galabru se to má podobně jako s Michelem Serraultem: u nás ho vnímáme hlavně jako spoluhráče slavnějších herců, přestože hrál hromadu hlavních rolí - ve filmech, které jsme neviděli. Vrátný od Maxima je výjimka a "pan štábní" je v něm znamenitý. Překvapivě to není rozjuchaná bláznivá komedie (ačkoli je tak napsaná!) a narozdíl od kolegů mi příliš nepřipomíná funésovksé opusy. Asociuje ve mně něco docela jiného. Pan Julien, kterého MG hraje, se kdysi rozhodl žít dva alternativní životy, a to z podobných pohnutek, jako se stal z Aloise Nováka tajemný Kristián a z varhaníka Célestina světák Floridor. A Vrátný od Maxima ukazuje, co by se s nimi stalo, kdyby se na jejich fintu včas nepřišlo a oni by byli nuceni hrát tu komedii až do konce (svých životů?). Takže Julien už se nejezdí do noční Paříže povyrazit jako dřív, jezdí tam z musu, aby přihlížel, jak se baví jiní a posbíral od nich dost velké spropitné na to, aby jeho žena (Claude Gensacová tentokrát v roli úplné slepice) dál věřila, že je vdaná za bohatého továrníka na hrášek. ("Stal jsem se obětí společenského vzestupu toho muže.") Veselý film o smutném hrdinovi. 70% ()
Co na tom že se jedná o kultivovanou zábavu, která se točí kolem utajení skutečného zaměstnání hlavního hrdiny. Na můj vkus nikterak vyčnívající komedie. První polovina směšná nebyla vůbec, druhá již místy. Michel Galabru s Jeanem Lefebvrem nezklamali, ale zato humor ano. Troufnu si říct že v dnešní době již trošku poprávu zapomenutý snímek. ()
Herecký koncert Michela Galabru který zde hraje opravdu s energíí na rozdávání. Opět mě moc mile překvapil a utvrdil vtom že je to jeden z nejlepších francouzských komiků, vůbec. Hodně mu pomáhá i jako vždy elegeantní Claude Gensac a Jean Lefebvre v roli kněze. První polovina filmu se sice místy nepatrně vleče, ale ta druhá ve které Michel utíká před svou milenkou a Markýzem který si chce vzít jeho dceru je výborná a film v ní dostane opravdové grády. Zavěr mi připadal trochu uspěchaný, ale byl poměrně vtipný. Můj celkový dojem z Vratného je tedy moc dobrý. Jak už jsem zmínil Michel hraje ve filmu opravdu jako o život a druhá půlka bude pro milovníky crazy humoru dost vtipná takže tu trochu horší první zastíní. Díky Micheli za tuhle komedii za kterou ti za sebe dávám 4 hvězdy a rád jí někdy zase uvidím znovu. ()
Svižná nestárnoucí komedie z prostředí luxusního pařížského baru, ve které o komické situace není nouze, jak jsme konečně u francouzských komedií zvyklí. Má kromě atraktivního prostředí, příjemné hudby a výpravných kostýmů i v podobných snímcích ostřílené herce. Příběh stavící na prozrazení dvojího života hlavního hrdiny, kterého skvěle zahrál Michel Galabru není sice originální, ale je vtipný, pohodový a zábavný. Komu by se nelíbilo, kdyby ho v restauraci, kam chodí denně obědvat, přivítal a postaral se o něj stejně vlídný a přátelský vrátný. Jen ze spropitného by si dneska zámek už sotva pořídil. ()
Galerie (10)
Photo © Gaumont
Reklama