Režie:
Bo WiderbergScénář:
Bo WiderbergKamera:
Morten BruusHrají:
Johan Widerberg, Marika Lagercrantz, Tomas von Brömssen, Karin Huldt, Björn Kjellman, Kenneth Milldoff, Nina Gunke, Peter Larsdotter, Jossi Sabbah (více)Obsahy(1)
Smyšlený příběh jedné "školní" lásky zasazený do Švédska roku 1943. Do chlapecké třídy školy v Malmo nastoupí po vánočních prázdninách nová učitelka Viola. Vzápětí se do ní zamiluje patnáctiletý chlapec Stig. Mladík jednou nezvládne svou touhu a cestou pro mapy do kabinetu učitelku políbí a mnohem starší žena polibek opětuje. Mezi nerovnou dvojicí vznikne vášnivý erotický poměr a během měsíců prochází vztah proměnami, na které má nemalý vliv i dopad válečných událostí (smrt staršího bratra), také setkání mladíka s Violiným manželem...
Choulostivé téma režisér vypráví citlivě, s úzkostlivým vědomím hranic, za něž se nechce dostat. Zatímco chlapcova motivace je jasná, u sedmatřicetileté učitelky jde hlavně o pokus překonat vlastní zpackaný život. Tím třetím v milostném trojúhelníku je životem ubitý Violin manžel, který se doma vzmůže jen na popíjení kořalky a poslech vážné hudby. Paradoxně a pozvolna se rodí mezi mladým milencem a manželem - alkoholikem vzájemné porozumění. Je to dílo, plné pochopení pro lidskou vášeň i slabost, obsahuje ale i laskavý humor. Hlavního hrdinu Stiga hraje syn režiséra Widerberga. Tento film byl oceněn na berlínském festivalu a nominován na Oscara. (Frakira)
(více)Recenze (47)
Stig je dospívající švédský chlapec, který se začíná zajímat o své tělo i sexualitu. Děti jsou extrémně upřímné a stydlivost před poznáním nemá šanci. Náš mladý hrdina se zaplete se svou třídní učitelkou. Krouží mlčky kolem sebe, ale jejich oči plné vzrušení, je prozrazují. Touha je větší než strach z přistihnutí ostatních při činu. Jejich milostná aféra se proplétá skrz celý školní rok a chlapec dospívá v muže nejen fyzicky, ale hlavně psychicky. Poznává manžela učitelky a jejich přátelství je nakonec silnější než milenecký vztah mezi třídní učitelkou. Film promítá scény s citem a dává mnoho času na zamyšlení. I když je téma vztahu mezi žákem a učitelkou dosti provokativní, probírá se hlavně vývoj vztahu s ostatními postavami. Konec je o vývoji v muže a jeho samostatnosti, dospělosti a vzepření proti ostatním. Věřit jen sobě, vše ostatní se po čase stane nedůležitým. ()
Linie životních období školáka Stiga, učitelky Violy a rezignovaného cesťáka s dámským prádlem, kterého je ženou, se spojí v podivný milostný trojúhelník, ke kterému zpovzdálí doléhá válečná vřava z Evropy prostřednictvím filmových týdeníků, aby se jednoho dne bolestivě zhmotnila a uspíšila tak nevyhnutelnou pomíjivost nerovných vztahů. Bohužel, myšlenky Bo Widerberga šly hodně napřed a když se pak musely vracet, neměly už ten potenciál ... Za mě 40%. ()
Takové nenápadné drama o dospívání, ale s o to výraznější zápletkou. Přesto vzhledem k převládajícímu žánru je film celkem často úsměvný, hlavně při scénách s podváděným manželem, a vůbec je sledování vývoje neobvyklého přátelství stejně zajímavé jako zakázaný vztah. Do toho přijde i zásah války a vše se zboří jako domeček z karet. K tomu sympatický hlavní hrdina, krásná titulní skladba a smutný i lehce škodolibý konec, za mě to budou slušné 4*. ()
V severskej tvorbe nie som zvyknutý na rozčarovanie. Žiaľ práve tento snímok k takým patrí. To čo bolo? Áno, uznávam, chúlostivá téma, natočená citlivo a dráma plná pochopenia pre ľudskú slabosť a.... bla, bla, bla. No čo z toho, keď to celé vyznieva lacno, navyše v pomalom tempe, ktoré by unudilo aj kolibríka a v doprovode otravnej a neustále sa opakujúcej hudby, ktorá po chvíli začala liezť teda riadne na nervy. Veľmi slabý priemer. 50/100 ()
Doučování po seversku má něco do sebe. Hořkosladká romance se sice odehrává v době, kdy na frontě umírají tisíce mužů, přesto tihle patnáctiletí kluci mají v hormony zatížené hlavě jen nadsazené odhady zásunů nebo zapeklitost skupinového sexu. Jeden z nich v prostoru mezi katedrou a tabulí ucítí něco nepoznaného, až ho oboustranná zvědavost a vzrušení přivedou do její postele. Na tom by nicméně nebylo nic divného, kdyby jeho „vyvolené“ nebylo o hodně let víc a nebyla jeho novou učitelkou. První polibek, první náhodné setkání s manželem, který ujíždí na Čajkovském a na ginu, první krize. Hlavně ale přechod z cudných školáckých let rovnou na vysokou. A známe to, jak je to s tím zakázaným ovocem. Poslední film Švéda Bo Widerberga čerpá částečně z jeho dětské fantazie, kterou prožíval ve školní lavici, motivace jeho hrdiny (part svěřil svému skutečnému synovi) je patrná, u jeho překvapivě náklonné kantorky pak vnímáme snahu restartovat zpackaný život. Tvůrce umně buduje atmosféru, nemoralizuje, kroky jeho hrdinů jsou přirozené a uvěřitelné, stejně jako onen opar, který se vznáší v době, kdy jejich krajané bojují a umírají kdesi daleko, i když zatraceně blízko. Škola není králíkárna. ()
Galerie (40)
Photo © Columbia TriStar Films AB
Zajímavosti (2)
- Jako jakási ústřední melodie zní ve filmu árie „Lascia ch'io pianga“ („Nechte mě plakat“) od Georga Friedricha Händela z opery „Rinaldo“. (HonzaBez)
- Film byl v roce 1996 nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Tuto sošku nakonec získal snímek Antonia. (contrastic)
Reklama