The Filth and the Fury
Režie:
Julien TempleHrají:
John Lydon, Sid Vicious, Steve Jones, Paul Cook, Glen Matlock, Malcolm McLaren, Siouxsie Sioux, Billy Idol (a.z.), královna Alžběta II. (a.z.), Ricky Jay (více)Obsahy(1)
Bože, ochraňuj královnu! Vzestup a pád proslulé punkové kapely v britsko-americkém dokumentu. Dokumentární film Sex Pistols: Děs a běs o „nejzběsilejší" skupině rockové historie, který natočil britský režisér Julien Temple, lze vnímat jako jistou revizi jeho předchozího snímku The Great Rock'n'Roll Swindle (1980), v němž byla tato kapela a punková revoluce nahlížena výhradně z pozice manažera skupiny Malcolma McLarena. Ve zmíněném kontroverzním hraném dokumentu se McLaren v úloze jakéhosi Velkého Manipulátora cynicky vysmál všem příznivcům punku jako pitomcům, kteří naletěli jeho velkému rokenrolovému švindlu se skupinou, jež byla ve skutečnosti pouze jeho výnosným umělým výtvorem. I Temple se tenkrát nechal McLarenem zčásti manipulovat a zřejmě proto se rozhodl doplnit vlastní, jednostranně zdeformovaný obraz kapely tím, že v novém filmu poskytne prostor výhradně členům Sex Pistols. Ve filmu tentokrát s větším odstupem akcentuje i politické, ekonomické, sociální či hudební podhoubí vzniku punkového hnutí, ale i důvody, proč tak záhy původní hněv částečně ztroskotal na úskalí módy.
Templeova anarchistická koláž je poskládána z aktuálně dotočených rozhovorů s přeživšími členy Sex Pistols, nikdy předtím nepoužitých záběrů z koncertů a zkoušek sestříhaných z více než dvacetihodinového soukromého archivu kapely (včetně předsmrtného rozhovoru s baskytaristou Sidem Viciousem), ale také z ukázek z dobových optimistických reklam (kontrastujících se záběry z pouličních nepokojů), z televizních show a z machiavellistického dramatu Richard III s Laurencem Olivierem. Film opětovně rekapituluje všechny známé a pobuřující výtržnosti kapely i okruhu jejích nejdivočejších příznivců z tzv. Bromley Contingentu i její vynucené, ale bohatě vykoupené přestupy od jedné nahrávací společnosti ke druhé. Do filmu je převzato i několik scén z Templeova předchozího filmu z roku 1980 – jde především o animované pasáže, doplněné novým komentářem. Značný prostor je také věnován skonu Sida Viciouse a jeho osudové heroinové lásky Nancy Spungenové, kterou zbytek kapely nenáviděl.
(Česká televize)
Recenze (70)
K Pistolím mám silný vztah. Když mi bylo 14, začala moje „doba temna". Černé oblečení a ještě černější oči plus spoustu dalších věcí okolo – znáte to. Stala se ze mě anarchistka :) Poznala jsem Pistole a staly se mojí inspirací... Tenhle dokument mi připomněl, proč jsem je tak milovala, obdivovala a někdy i nenáviděla. Příběh Pistolí tak, jak je zachycen tady, je strhující, poutavý, nesmrtelný. Plno autentických záběrů, které jsem do té doby jinde neviděla, výpovědi Sida a Johnnyho a příběh této legendy spolu se vším tím hnusem okolo – to je na tom to nejlepší. Celou dobu jsem si říkala: „Ať toho Johnnyho ukážou, chci vidět, jak dneska vypadá." Nakonec jsem ráda, že jsem ho neviděla, o to je to všechno ještě zajímavější a myslím, že jsem si i ušetřila pořádný šok :) Žádná jiná kapela za tak krátkou dobu fungování nedokázala to, co oni. A to nemyslím jen v dobrém, spíš naopak. Punk´s Not Dead!!! ()
Sex Pistols představují jeden z nejdůležitějších východisek punkového hnutí a hudební legendu, jejich chování, provokování establishmentu texty i sama hudba, to je prostě esence punku a rozjevený škleb Johna Lydona, to je vlastně poznávací znamení punku. Punkový je vlastně i celý film. Rozpustilý, provokativní, nekonvenční, přisprostlý a sebestředný, nabitý spoustou obrazového materiálu i informací, šikovně sestříhaný, působivý a jednoduše dobrý. Skvěle dokáže zasadit hudební produkci a vystupování členů kapely do kontextu doby a ozřejmit sociální a politický rozměr jejich produkce. Tak nějak si představuju hudební dokument. Celkový dojem: 90 %. ()
Historie zakladatelů punku je dobrá hlavně kvůli režisérovi. Julien Temple do svého shakespearovského dramatu zařadil tuny archivních materiálů, z nichž značné množství materiálu nemá na první pohled se Sex Pistols nic společného. Jenže to nejsou náhodné záběry, ale promyšlená (ale paradoxně přesto i trochu punková) struktura. Ale nikdy jsem nebyl fanouškem punku ani Sex Pistols, takže mě to zase nijak zvlášť nebralo. ()
Takhle ma vypadat hudebni dokument... Kdo posloucha soucasnou hudbu od popu pres rap az po techno tak by tendle film mel videt... Protoze tehle par typku polozilo zaklady necemu co tvori nasi evropskou hudebni kulturu tak vyjmecnou... Myslete si co chcete ale Punks not dead... A to nejsem pankac... "I am an antikrist... I am an anarchist" ()
Kapelu Sex Pistols jsem si zamiloval asi ve svých dvanácti až třinácti letech, poprvé jsem tenhle dokument viděl na VHS, kdy ho můj fotřík přinesl z videopůjčovny, byl jsem ten teenager co začínal na kapelách jako Blink 182 a Sum 41, o old school punk rocku jsem nevěděl vůbec nic. Tenhle dokument mi změnil život, jsem punkáč srdcem i duší :) Tenhle dokument je výborně natočenej, výbornej je rozhovor z Londýnského Hyde Parku se Sidem Viciousem ze srpna 1977 - Dobrá scéna byla jak Sid jde parkem s hákovým křížem na tričku a jaký si pán na lehátku s novinama v ruce se znepokojí a vstane a čumí na Sida jak puk, Sid ještě na něj zamává pěstí :D Johnny Rotten se příjemně poslouchá, upřímnej týpek. Jasných pět hvězd! Best Old School Punk Rock 77!!!!! ;) ()
Reklama