Moře stromů

Další rozjímání nad ztraceným životem a sílou jít dál. Arthur Brennan (Matthew McConaughey) odjíždí do Japonska do známého lesa pod horou Fuji. Odhodlaný zemřít zažívá netradiční příběh o návratu do reality. Příběh vyprávěný formou flashbacků nám odhaluje střípky, proč se Arthur vydal do samotného lesa sebevrahů. Příjemné drama, které netlačí příliš na pilu, přesto se v něm skrývá mnoho emocí, které na konci musí ven. Příběh není drsný jako u jiných dramat, ale je upřímný a smutný. Oscarová dvojice tomu hodně pomáhá a Matthew i Naomi jsou prostě herci dramatu. Oba skvěle ztvárnili hlavní dvojici. Režisér si pak pohrává s vaší myslí a na závěr vás nechá rozhodnout. Mě se "Moře stromů" páčilo. Především kvůli hlavní dvojici herců a pro příběh, který je napsán dobře. Přesto se však hodí spíše do knižní podoby. (70 %) (20.02.2017)

V Cannes neprávem hejtovaný snímek, který mohl být vzhledem k vybranému tématu jistě lepší a propracovanější, ovšem v žádném případě se nejedná o velikou tragédii, ba naopak. Děj se odehrává ve dvou rovinách, kdy překvapivě flashbacky do života McConaugheyho postavy jsou zajímavější a vtáhnou více, nežli část v lese sebevrahů, ve kterém bohužel občas dojde na nepochopitelné výjevy a některé momenty dokonce vzbuzují nechtěný smích. Pak ale přijde jeden srdcervoucí monolog, který vše obrátí a a čím blíže ke konci snímek spěje, tím více chytne za srdce a na konci dojme takovým způsobem, jak se mi u filmu již dlouho nestalo. Pokud by excelenci poslední třetiny dokázal snímek aplikovat po celou stopáž, jednalo by se o mistrovské dílo, nicméně i v současné podobě se jedná o povedený film, který překvapivě nehraje na city až tak lacině, jak jsem očekával. (03.03.2018)

Moře stromů, příběh v příběhu. Cesta. Les sebevrahů je krásný, tajemný, divoký. Zatímco sledujeme cestu hlavního hrdiny Arthura zeleným světem, vzpomíná on na svoji ženu, a tak odhaluje příčiny svého konání. Film o životě, umírání, smrti, touze a naději je z větší části poetický. Lyrické záběry stromů, paprsků deroucích se mlžným oparem, skal a vody jsou v protikladu k vzpomínkám na civilizaci. A nechybí symboly - nejen květina. Japonec Takumi vysvětluje Arthurovi, že podle jeho náboženských (tedy křesťanských) názorů je les Očistcem. Japonci ho však vnímají poněkud jinak. A cesta obou mužů je vskutku drsná a plná nástrah. Všechny ty pády ze skal, stržení vodním proudem i probodnutí těla jsou natolik syrové, až máte pocit, že je cítíte také. Film, jistě ne pro každého, uspokojí hlavně ty, co se jím nechají pohltit. Mně se to povedlo... (24.09.2022)

První hodinu je to solidní film kterej funguje, nejdřív jsem měl problém vůbec někomu fandit neboť o hlavní postavě se dozvídáme víc pomocí několika flashbacků který zde nejsou otravný jak by člověk čekal a Ken Watanabe spíš než slovama přitáhne pozornost tim že je dost na sračky, ale pak když je člověk dál ve filmu a zpětně se ohlídne tak to všechno do sebe zapadá. Scéna s ohništěm je dle mě herecky nejkvalitnější z celýho filmu. Pak se ale někomu převrátil kýbl s klišé a film to stáhlo dolů, najednou tam bylo moc náhod, z lesa se šlo vymotat moc snadno atd, korunu tomu nasadilo vybalení knížky a překlad dvou "jmen" kdy jsem už opravdu kroutil hlavou, neboť to celý nemá nádech záhady, ale blbosti. Konec tak ztrácí na upřímnosti stejně jako film na hvězdách v hodnocení. (26.08.2016)

Konečne niečo zaujímavejšie od Santa. Najviac sa mi páčilo, ako bol celý príbeh okolo hlavného hrdinu vyskladaný. Ani k réžii či kamere nemám žiadne výhrady. Išlo tu vlastne o lásku dvoch ľudí, ktorá tu navyše nabrala veľmi reálne kontúry, proste niečo presne ako zo života. Keď sa človek o ňu nestará a berie ju za samozrejmosť, potom už je neskoro ľutovať... Škoda toho záveru, ktorý sa už preklenul do typicky trápneho smutno-romantického klišé. 70/100 (11.11.2016)