Rocketman

Žijící legendární pěvec tak trochu záviděl zesnulému legendárnímu pěvci ze stejné geografické líhně, že má vlastní film, a tak si vydupal životopisný muzikál, v němž bude dvě hodiny svádět osobnostní boj se závislostmi všeho druhu, psychickými démony a řídnoucí kšticí. Pokud znáte tvorbu Eltona Johna (alespoň povrchně), máte vyhráno. V podstatě se jedná o muzikál, kde se hudebních čísel vyskytuje nemalé množství. Nečekejte žádné popisky s jednotlivými časovými obdobími, absentují i názvy vydaných hudebních alb, nedočkáme se všech jeho (zásadních) hitů (Nikita, Cande in the Wind jen v krátkém orchestrálním úryvku a i na další hitovky se také nedostalo), což je škoda, koncertní vystoupení se omezí jen na kratičké vsuvky, které ovšem celkem věrně imitují někdejší slavná koncertní show, jak se přesvědčíme výtažkem v závěrečných titulcích. Elton coby Taron Egerton na začátku filmu v jednom ze svých extravagantních kostýmů napochoduje na sezení terapeutické skupiny, načež se začne odvíjet jeho (tak trochu halucinogenní) životní příběh, prokládaný fantaskními prvky a hudebními interpretacemi jeho písní, doprovázený máti, ztvárněnou Bryce Dallas Howard, která by ho musela porodit už v osmi letech, následuje průlomový přesun z Anglie do USA a vše vrcholí autentickým klipem I´m Still Standing, do něhož je Egerton coby Elton John digitálně "vložen", což působí poněkud uměle a divně, a s delikátním finále "Bohemian Rhapsody" to prostě nelze srovnávat, načež se moc ani nedá vyhnout srovnání těchto dvou po sobě jdoucích hudebních filmů. Podstatný rozdíl tkví v tom, že Elton stále žije. A "práská" na sebe nevídaně, takže se prezentuje coby citově strádající a osaměním trpící osobnost, co je odvržena rodiči, polyká "dobroty" a ve volném čase otřásá základy heterosexuálních praktik, načež svoji sexuální identitu zkouší nalézt i u opačného pohlaví, takže mu zazvoní i hetero svatební zvony. Poblíž má textaře s tváří Jamieho Bella, s nímž se nikdy nepohádal a pojí ho s ním celoživotní přátelství, ovšem k poklopci si neuváženě připustil i vypočítavého homosexuálního manažera Richarda Maddena, takže má o důvod víc proč psychicky strádat. Celý film ovšem obývá senzační Taron Egerton, který interpretuje Eltonovy songy osobně, zabarvení hlasu i zjev nemá smysl řešit, ale něco z originálu se dá v jeho podání určitě nalézt. Dexter Fletcher byl do Bohemian Rhapsody naprosto nenápadný režisér, dnes jej klidně označím za specialistu na hudební filmy. Taron Egerton moc dobře udělal, když s ním ve své kariéře opětovně spolupracoval, a společně dali vyniknout i třetímu z party, kameramanovi George Richmondovi. Vznikl pozoruhodný a svérázný hudební film, co měl smůlu v tom, že Bohemian Rhapsody bude navždy před ním. 9/10 (29.09.2019)

// "I hope you don't mind, I hope you don't mind that I put down in words, how wonderful life is, while you're in the world..." Hoooooooly feelings! Fenomenální Taron Egerton rozjel show, která člověka nejdřív naprosto nabije, jenom aby ho pak příběh legendárního Eltona Johna totálně semlel a vyplivl, jiného, lepšího. Ulítlá zábava se srdíčkem na správném místě, která neselhává snad v žádném aspektu. (04.06.2019)

Začnu tím, že hudbu Eltona Johna mám ráda a od toho se odrazím. Film byl chvílemi senzační, především zásluhou perfektního Tarona Egertona a již zmíněné hudby. Chválím, že se toho tvůrci nebáli a narozdíl od umírněné Bohemian Rhapsody ukázali sex, drogy a rock n´roll, chlast, stíhy, depky, vše, co k Eltonovi patří. Nebo patřilo. Je jasné, že člověk poznamenán špatnými rodinnými vztahy si takovou zátěž nese dlouho, však přestože to chápu, v tomto filmu toho bylo nějak moc. Vlastně se to všechno točilo jenom kolem zpackaného dětství a depresí z toho plynoucích. Kariéra, senzační umělecká show, probíhá v ději poměrně mimochodem a to je škoda. Dočkáme se sice několika špičkových pódiových scén, ale vše to rychle zahučí zpátky do Eltonovo duševních sraček. Další pasáže, které mě poděsily byly ty, v nichž zpívá celá rodina. Vadí mi, když v muzikálech pějí lidé, kteří zpívat neumí. A tady se to také stalo. Štěstí že jen v první třetině filmu. Scény z dětství celkově zabraly mnoho prostoru, někdy je méně více, divák by stejně dobře pochopil. A Bryce v roli odporné matky cirkusácky přehrávala, nebylo to ono. Prostříhání by filmu vyloženě prospělo. Přesto všechno, suma sumárum, za čtyři. Uznávám, že co se na Rocketmanovi povedlo, to bylo velmi dobré. Nezbývá než to nějak uzavřít, takže: Sire, za pět týdnů se vidíme ve Štýrském Hradci naživo. Snad to bude show, kterou si užiji maličko lépe, než dneska tu na stříbrném plátně... Věřím, že ano. :) (28.05.2019)

Dobré písničky, ale tyhle filmy o geniálních a praštěných lidech a jejich životech jsou prostě strašně scenáristicky upravovaný, protože nikdo se nebude koukat na černocha, co se deset let snaží prosadit břinkáním po barech. Jsou náměty, na které bych prostě film netočil, dost možná je tohle ten případ. (22.09.2019)

Nie som pravým fanúšikom extravagantného šoumena Eltona Johna, ktorý vie parádne skombinovať - klavír so spevom, čo taktiež s doplnkom (pridaním) jeho typických, uletených kostýmov, pridáva na samotnej, konečnej zaujímavosti (hudobnej udalosti) spojenej s veľkým očakávaním, čo zo seba opäť vydá, ale i napriek tomu som si tento pozoruhodný retro snímok vskutku dosť užil, asi aj kvôli tomu, že sa na nič nehrá, je bez akejkoľvek servítky i cenzúry, je úplne prirodzený, ako sa len dá. Nedá sa povedať, že by bol totálne kontroverzný, akoby ste skrytou kamerou sledovali skutočného E.J. , ale aj tak má kopec silných sekvencií, ktoré sa neboja zájsť do krajnosti. _ Spevácka i-k-o-n-a sa podieľala na realizácii filmového diela, ako výkonný producent, čiže je úplne pochopiteľné, že si predovšetkým starostlivo ustrážil excelentného hereckého predstaviteľa - Tarona Egertona, ktorý je priam božský, skvostný, unikátny, alebo si myslím, že dohliadal nielen nad scenárom Leea Halla, ale určite i režisérovi Dexterovi Fletcherovi „fušoval” do remesla, keď mu radil, kedy nakrútiť najlepší záber... Spomínaný D. Fletcher, mimochodom dokončoval minuloročný filmový trhák - Bohemian Rhapsody (po problémovom r. Bryanovi Singerovi, aj tak považujem jeho zásluhy za najväčšie), ktorého spevák, líder - Freddie Mercury (r.m. Farrokh Bulsara), je podľa mňa oveľa lepší, charizmatickejší „SLÁVIK” , než Elton John (rod. meno Reginald Kenneth Dwight), s tým okrajovým paradoxom, že táto recenzia ide v tom duchu, že o veľkom šoumenovi sa nakrútil slávnostnejší snímok, než o interpretovi, ktorého vnímam, ako človeka s darom od Pána Boha pre dokonalý spev z nebies ! PS : Tvorcovia sa zvyčajne nevyhli typickým klišé, t.j. stvárňovanie postáv a stárnutie. Vezmite si, že medzi Bryce Dallas Howard a Taronom Egertonom je iba 8 ročný vekový rozdiel, a pritom sa ksichtia : „matka a syn” , už tým pádom sa film stáva menej uveriteľným, a to ešte nehovoriac o opotrebúvaní f. charakterov, to je mimo môjho rozumného chápania ! (31.05.2019)