Stážista

Citově naprosto lidský film, který si na nic nehraje a vypráví příběhy každého z nás. Anne Hathaway a Robert De Niro tady byli vysloveně miliónoví a i když je tenhle film víceméně hodně normální a obyčejný, povyšuje ho samotná upřímnost z postav, které právě tyto dva herci hrají. Jediný moment, který opravdu stojí za to, je scénka vloupání se do baráku kvůli smazání jednoho mailu z notebooku. To byl nářez nevýslovnej a vysloveně mi zrychlil jinak asi dvakrát tak pomalejší tep. (25.01.2016)

,,V MÉM ŽIVOTĚ ZEJE DÍRA A JÁ JI POTŘEBUJI ZAPLNIT...“ /// Těžkej život americkýho důchodce… golf, knihovna, cestování…, taky pohřby (to má s těma našima společný…). A najednou leták, ve kterým píšou: „Staň se stážistou v e-obchodě!“ … Sbližování stáří s mládím (nebo vobráceně). Asi si uvědomuju, že stárnu (a proto jdu s hodnocením vejš!). Anne je taková, jaká má bejt (takže není hnusná a nasraná) a Robert je … uklidňující, frajerskej a gentlemanskej PRDUCH (pracující důchodce – poznámka pro youtuberskou generaci). Navíc bych řekl, že to není typická rom-kom. Škoda, že v tý závěrečný třetině spadnou do ubulenejch vod. Zbytečně tak srážej pohodovou záležitost, která mi (bůhví proč) připomíná Hezké vstávání. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem sběratel lajků, mám profil na všech sítích (sociálních), místo tágem jezdím Uberem… a je mi víc než 40. 2.) Nosím kapesníky. (hovno třívrstvý… ty hadrový…) 3.) Jsem holka, co se potřebuje zhluboka nadechnout. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (21.10.2016)

Nancy opět nezklamala. Další milá a úsměvná vztahovka, která má všechny atributy její tvorby. Vyrovnaný scénář plný úsměvných okamžiků, emotivních dialogů, momentů, které donutí k zamyšlení i sympatických postav, které si prostě nemůžete neoblíbit. Luxusní a postavám dokonale padnoucí obsazení, a režii, která se nepředvádí, ale soustředí na příběh a poskytuje každé hlavní postavě, i mnohým vedleším, dostatek prostoru. Natočit laskavý lidský film, který by si na nic nehrál a dokazal pohodu a úspěvnost vybalancovat nad propastí kýče není snadné, ale Nancy to opět zvládá stejně bravurně jako Philippe Petit na laně mezi Dvojčaty. Navíc jsem ve věku, kdy se dokážu stejně dobře vžít do pocitů stárnoucího Bena ze staré školy, do pocitů věčně nestíhající Jules, kterou drtí neustály tlak a stres, i do pocitl Matta, který chybuje ač miluje. Takže o to víc se mi film dostal pod kůži. Samozřejmě i díky Annie a De Nirovi, kterí jsou oba výteční a jejich interkace jsou dokonalé. (21.08.2016)

║Rozpočet $35miliónov║Tržby USA $58,730,982║Tržby Celosvetovo $134,630,982▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA //počet predaných kusov ║ Tržby za predaj DVD v USA //počet predaných kusov ║ po menšej odmlke je režisérka Nancy Meyers potešujúco späť vo svojom tématickom živly a opäť nám dáva príjemne civilnú pohodovú komédiu /videl v kine: 70%/ (02.10.2015)

Musím teď chvilku zhluboka dýchat, abych si při tom kokotmentování nenablil do klávesnice ….. Nejodpornější zaoceánský kýč znovu zaútočil a já měl pocit, jako by mi slizká afektovaná neherecká piča Anička Hetevejová s bárbinkovským úsměvem rvala dvě hodiny prsty do krku. Já debil se prostě nepoučím, že si nemám pouštět nic se stážistou v názvu, pokud to nebude o Moničině felaci. Po odporném gůglkurvení vkusu Troubou Vilznem k nám totiž z Továrny na noční můry připlavalo svinstvo ještě žluklejší a já mám chuť vypíchnout si oči, abych nic podobného už nikdy neviděl! Je to snad ta nejhnusnější dávivá směska zatuchlé korporátní umělé hmoty a učebnicově zrůdně pokřivených rodinných hodnot, zapatlaná prudce zubokazným cukrkandlem a zalitá přeslazenou Kokakolou přímo z rukou nechutně dobráckého Satan Klauze z té otravné močopudné reklamy. Vskutku nehumánní výprava do sterilního Mumulendu, vysněného to světa manipulativních amerických kokotů, ve kterém si slauďoučce harlekýnkovská pizda najme kouzelného dědečka, aby jí ukrutnou stařeckou moudrostí a letitým selským rozumem analogového prodavače telefonních seznamů zachránil digitální mezinárodní internetovou filmu a manželství s tím nejempatičtějším a nejrozkokošnějším teploušem, jaký se kdy objevil ve filmu. Obzvláště při ideálně idiotsky idylických rodinných scénkách s jejich slizkým paznehtem, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct s tou lostomiloškou štyšletou plinsezniškou, jsem si musel urputně rvát palec do prdele, abych si hrůzou neposral sedačku, a celý zbytek toho krystalického svinstva mě nutkavě natahovalo. No a jak myslíte, že celý ten šestákový fekál asi tak dopadl? Inu, vše se po tom „tolik napínavém“ průběhu se spoustou zle zákeřných osidel a přezlovolných nástrah „překvapivě“ v dobré obrátilo, magický stařík dokonce naši odpudivou zdegenerovanou krávu donutil jako bonus sežrat třikrát denně brokolici, aby ji nezklátila anorexie, a všichni dohromady si nakonec skvěle zacvičili tajči v Central parku, kde chybělo už jen stádo pasoucích se růžových jednorožců, poletující hejno dobrácky otylých lesních víl a Petr Pan s Medvídkem Pú. Bobík byl sice sympatický od přirození, ale buď už nezavadí o kloudnou roli, nebo senilní a bere i takové sračky, avšak ani jeho charisma to nezachránilo před zaslouženým titulem „Nejplesnivější plastový sajrajt roku“. A to prý plasty neplesniví! (04.01.2016)