Klec bláznů

Skvělá komedie. Překvapil mě zejména Michel Serrault. Měl jsem ho totiž v hlavě zaškatulkovaného (samozřejmě kravina) jako staršího distingovaného pána, k čemuž přispěl zejména film Nelly a pan Arnaud. Ovšem v tomhle filmu byl jakožto "buzna" prostě perfektní. Fakt jsem se skvěle bavil od začátku do konce. (24.11.2006)

Na tento film ma namotala scenáristická účasť Vebera. Jeho filmy doslova žerem a sú výbornou oddychovkou po blbom dni. Klec bláznů je vlastne transvesti show, kde sa kopa homošov prezentuje svojím umením. Ale vôbec to neuráža človeka a dokonca s nimi sympatizuje. Show alebo lepšie povedané kabaret prevádzkuje pán Bardi, ktorý zhodou okolností raz v živote podľahol žene a má s ňou syna. Vychová ho spolu so svojím priateľom Albym. Práve tu sa začínajú ich starosti a humorné situácie. Synáčik sa totiž chce ženiť a jeho vyvolená má za fotra silného moralistu a navyše člena politickej scény. Samozrejme takéhoto zaťa by asi ťažko prijal. Preto vznikajú humorné situácie, kde sa homosexuáli snažia prejavovať ako hetero. Je pozoruhodné, že v 70. rokoch vznikol takýto film. V niektorých krajinách asi všade okrem Francúzska by to možné nebolo. Túto odvahu treba oceniť, ale žiaľ film ma až tak nedokázal rozosmiať ako zvyšné filmy s podtlačou Vebera. O hudbu sa postaral Ennio Morricone, takže tu si človek užije dosýta kvalitného zážitku z tohto elementu. (17.03.2015)

Musím začať , že tento film som videl po prvý krát u strýka vo Viedni na VHS. U nás sa moc nehral, dnes sa táto komédia hrá všade - v divadlách na slovensku ( Noga + Skrúcaný), a v nie moc podarenom americkom filme. Ale klasika je klasika. Serrault + Tognazzi sú proste fantastický. Hlavne M.Serraultt. K tejto dvojici sa výborne pridal aj Michel Galabru. Ale jasne najlepšia postava je ten čierny sluha. 80%. (07.12.2006)

Pro úctu k francouzským komediím jsem neváhal a Klec bláznů zkusil. Až pak jsem zkoumal děj, který mě po prvních minutách minimálně dost překvapil. Pořád si ale myslím, že tenkrát takový děj musel rozbouřit davy, dneska se nad tím už ani nezamýšlíte. Jen škoda, že na scéně nebyl více Michel Galabru (kvůli kterému jsem film vlastně pustil), protože kdykoliv byl na scéně, tak z toho byla cítit ta klasická francouzská komediální škola. Hlavně poslední půl hodina byla neskutečná. Do té doby mi to ale na francouzské poměry přišlo celkově slabší. Byť prostředí Saint-Tropez bylo hodně příjemné sledovat a nejednou jsem si u něj vzpomněl na Četníky. (02.09.2022)

Při sledování vydařeného amerického remaku Ptačí klec jsem se bavila o poznání víc. Zřejmě proto, že jsem ho viděla dřív než Klec bláznů, takže jsem nevěděla, do čeho jdu a pak taky Robin Williams, Nathan Lane a Gene Hackman mě pojetím svých rolí absolutně nadchli. Tím ovšem nechci nijak znevažovat herecké výkony Uga Tognazziho, Michela Serraulta a Michela Galabru. Všichni tři se maximálně snažili a hráli velmi dobře. (65%) (22.12.2022)