Zabiják

Předělávka se drží Bessonova originálu jako klíště, není tu nic, co by mě překvapilo, z čeho by mě zamrazilo, nebyl důvod se bát.. Zapůsobilo to na mě jako taková „jízda na jistotu“.. Pravdou je, že herecký ansámbl je sympatický, Bridget Fondová- Gabriel Byrne- Dermot Mulroney to zvládli pěkně, takže mýma očima jen tři shovívavé a Nikitu si dám zítra jako náplast.. (27.01.2024)

Tenhle film jsem viděla někdy v roce 1994 a hodně se mi líbil. Vůbec jsem netušila, že to je vlastně remake francouzského filmu, natočeného o tři roky dřív. Bridget Fondová byla výborná, stejně jako Viktor Čistič. A na tom trvám i po letech, když jsem konečně zhlédla i originál, který je samozřejmě neméně výživný. (14.10.2012)

Nebylo marné natočit ramake francouzského hitu Brutální Nikita. John Badham je typem režiséra, který nijak nelpí na vystavění jednotlivých charakterů postav, ale spíše jde rovnou na věc. Zvládá především akční sekvence. To ostatní jako jsou dialogy, práce s herci nebo psychologické vybarvení postav je mu ukradené. Remake je tedy více akční, ale pro psychologii postav není prostor. Bridget Fonda není úplně špatná a Harvey Keitel mě bavil. Badhamovi se z psychologicky laděného francouzského originálu podařilo vytvořit akční thriller, který si s logikou neláme hlavu. Občas taková kombinace není k zahození. 60% (12.12.2009)

Je to úplne priemerný thriller, ktorý je remakom francúzskej klasiky. Má dosť dobrý príbeh o narkomanke, ktorá pri lúpeži zastrelí policajta, za čo je odsúdená na trest smrti, ale vláda ju zachráni pod podmienkou, že z nej vychová špičkového zabijaka, inak skončí tak ako mala a tak s tým súhlasí. Ale časom sa zamiluje a chce žiť normálny život, ale jej nadriadení ju len tak nenechajú. Spracovanie nie je úplne zlé, ale moc s ním spokojný nie som. Ešte prvá tretina je na tom dobre, dejovo je to zaujímavé a na narkomanku, ktorá sa postupne mení na zabijaka sa pozerá dobre, ale keď ju prepustia zo základne a dostane sa medzi ľudí, kde sa zamiluje, tak zaujímavosť filmu dosť upadne, romantika je tu veľmi zle zvládnutá, nefunguje to, ich vzťahu sa vôbec nedá fandiť a tak tu ani nemá čo zaujať, mimo tých akčnejšie ladených scén tu už nie je vôbec o čo stáť. Akcie je tu veľmi málo, ale nie je zlá. Je tu jedna celkom vydarená prestrelka v hoteli, zaujímavá situácia, v ktorej je hlavná hrdinka prezlečená za servírku a aj ten zvyšok je celkom slušný. Nie je to nič výnimočné, čo by sa oplatilo pozrieť samostatne, ale svoj účel splní. Herecké obsadenie je na tom dobre, výborná Bridget Fonda v hlavnej úlohe, charizmatický Gabriel Byrne, poteší aj Harvey Keitel v menšej úlohe čističa, ale až na priateľa hlavnej hrdinky, ktorý ma nezaujal ani trochu sú dobrí všetci. Réžia a technická stránka sú veľmi dobré, klasický štýl deväťdesiatych rokov, takže tu som nadmieru spokojný. Keď už remake francúzskeho originálu, tak radšej Hong Kongský film Black cat, ktorý je nielen dejovo lepšie zvládnutý, ale aj akčnejší. Aj na toto sa dalo pozerať, ale okrem prvej tretiny, obsadenia a tej trochy akcie tu nie je o čo stáť. 54% (14.05.2012)

O dvě ligy horší, než francouzská verze. Nepřekonatelná atmosféra Bessonova filmu je ta tam. Ale i ta americká má nakonec něco do sebe. Plakát s Fondou mě pronásledoval celou pubertu, a teď, když jsem shlédnul film, kterého se týkal, jsem za to rád.:-) Fonda je takové ošklivé káčátko s jiskrou v oku. Možná není bůhvíjak fenomenální herečka, ale sexepíl se jí tedy upřít nedá. A role agresivní holky s bouchačkou (nebo spíš kanónem) v ruce jí padla jako ulitá. Po srandovním úvodu – přepadnutí obchodu smažkami (srandovním ve smyslu působící dojmem nějakého laciného tv-seriálu), přichází další část – přerod feťačky na disciplinovanou agentku – se kterou si dal Badham o něco více záležet, než Francouzi. Trošku otevřený konec naopak více vyznívá ve francouzské verzi, která není tak "happyendově" doslovně ukecaná, jako ta USA. Z Badhamova filmu jsou občas citít dozvuky osmdesátkového nevkusu (což je docela zajímavé na to, že jsme již v roce 1993) – v oblečení, účesech, hudbě... Také mi není moc jasné, proč se autoři namáhali s vlastní syntezátorovou hudbou aspirující na zlaté maliny, když tam mohli nechat celou dobu nechat znít nějaké reálné songy, které mají k příběhu vztah. V celkovém dojmu se mi i americká Nikita líbíla – ač o hodně méně, než francouzská z 1990. Holt ta látka má svou sílu a asi by to musel točit úplný břídil, aby z toho vzniklo něco nekoukatelného. (14.03.2013)