Píseň moře

Na Píseň moře jsem poprvé v životě vytáhl synátora do přítmí kinosálu a ukázal mu stříbrné plátno. Snímek je to hezký, obzvlášť animace je úžasná, ale pozornost dítka až do konce neudržel. Na první návštěvu je to přece jen trošku tužší látka a zhruba od půlky se v těch keltských mýtech začínám zrácet i já. Nakonec v hlavě zůstane opravdu jen ten vizuál. [Jonáš v kině / 1] (17.06.2015)

Nádherná rozprávka, určite nie je určená iba pre malé deti, mali by ju pozerať s dospelými. Atmosféra, hudba, kresba a príbeh vás určite pohltia. Je veľmi príjemné sa pozerať na animáciu v takomto poňatí. V príbehu sa odohráva v podstate dvakrát to isté a tvorcovia to nádherne zakomponovali do mystickej prírody. 100% (22.08.2015)

Dokonalé. Tomm Moore nielenže spojil základne druhy animácie do jedného filmu, ale držiac sa línie akú vytvoril už vo svojej prvotine Brendanovi a Tajomstve Kellsu zabrdol do Írskej mytológie a folklóru a vytvoril podmanivý príbeh o súrodeneckej láske, čarovnosti s odvážnym psíkom, ktorý vie bežať s vetrom o závod, ale sa aj potápať ako správny psopotapač. Hudba je krásna a nesie sa celým príbehom ako lightmotív. Zatiaľ čo v prvom svojom filme stavial do opozície mýtus a históriu, v Piesni mora stavia do opozície mýtus a súčasnosť. Páčilo sa mi ako to ladne prešlo z normálnej poetiky do tej rozprávkovej. Pripomínalo my to Mononoke, keby ju natočili Íry, alebo Oceán na konci uličky od Gaimana. Moore sa vybral inou cestou ako súčasný animovaný mainstream. A hoci som stále fanúšik Disneyho a Pixaru a všetkých tých príšerných fabrík na sentiment a zaujímavý príbeh, neviem sa ubrániť pocitu, že dušou a myšlienkou( aj keď jednoduchou), ale hlavne dobre zvoleným vizuálom, Pieseň mora všetkých prevyšuje. Rozhodne sa teším na Mooreov ďalší počin a soundtrack je povinnosťou. Hlavne na upršané dni. (22.03.2015)

Plné emocí a keltských mýtů, zabalené v prosté, a přesto působivé animaci, doprovázené mystickou hudbou. Po stránce probuzení fantazie je to krásné, jen ten mozek necita pořád všechno kazí, nutí pokládat otázky, jako kde vlastně maminka celou dobu byla, proč že nemůže zůstat, jak to vůbec přišlo, že Saorise je způli po mamince a Ben nikoli a tak dále. A sovy už zase nejsou tím, čím se zdají být. Přesto se teď spokojeně usmívám a přehrávám si v hlavě onu píseň. (12.12.2015)

Přístupnější, filmovější, emotivnější a detailněji naanimované, než režisérova prvotina. Zhruba v polovině trochu hapruje tempo, ale celým filmem se nese zvláštní atmosféra irských legend, která na mě působí velmi neokoukaným dojmem a vrcholí krásně mystickým závěrem. Nejkrásnější na tom celém je ale hudba. Ústřední melodie, obzvláště v její verzi v irské gaelštině, je čirá magie a stará se o velkou část zážitku. (01.09.2022)