Režie:
Tomm MooreHudba:
Bruno CoulaisHrají:
Brendan Gleeson, Fionnula Flanagan, Pat Shortt, David Rawle, Jon Kenny, Lisa Hannigan, Lucy O'Connell, Paul Young, Grethe MogensenObsahy(1)
V bájné krajině starých Keltů žije na osamělém majáku otec s dcerou a synem. Život celé rodiny se obrátí vzhůru nohama ve chvíli, kdy se ukáže, že malá dcerka je poslední z tuleních víl. Jedině ona totiž může písní moře zachránit všechny pohádkové bytosti, které proměnila v kámen čarodějnice Macha. Po vysoce ceněné animované pohádce Brendan a tajemství Kellsu (nominace na Oscara) přichází irský režisér Tomm Moore s dalším kouzelným příběhem v celovečerním filmu. Nádherně animovaný svět keltských mýtů a nadějeplné vyprávění o síle rodičovské a sourozenecké lásky vynesly mladému režisérovi nejen srovnání s největšími mistry animovaného filmu, ale také už druhou nominaci na Oscara. (Aerofilms)
(více)Videa (8)
Recenze (370)
Nádherný vizuál sa tu spája s pekným príbehom a spolu to pekne ladí a brnká na emócie. Štýl Tomma Moora je veľmi jedinečný a dokáže diváka vtiahnuť. Páčilo sa mi to po viacerých stránkach, ale ešte mi niečo málo chýbalo, aby som z toho mal plnohodnotný zážitok. Do budúcna budem ale určite vyhliadať nové projekty tohto režiséra. 8/10 ()
Co se Kellsu u mě nepovedlo, to Píseň moře zvládla dokonale, zkrátka tenhle příběh jsem si užil a prožil naplno a opravdu se mi neskutečně líbil. Je to taková příjemná kombinace pohádky a keltské mytologie, která se opravdu krásně sleduje. Stejně jako u Kellsu je nutné i zde uvést pěknou barevnou animaci, která obzvlášť v poslední části, (když začne Saoirse zpívat) graduje do podle mého opravdu nádherného vizuálního zážitku. Když k tomu přidám hudbu, která je prostě kouzelná (především ústřední melodie), dále pak zajímavé charaktery v čele s neskutečně roztomilou Saoirse a příběh, který sice není příliš složitý, ale o to víc je emotivní, dostávám zážitek pro mě veskrze dokonalý a tedy za mě naprosto jasných 5* a 10/10. ()
Bylo nebylo, na starém bělidle panovaly temné časy. Zbídačené kozy už nedávaly tolik mléka co kdysi, slepice též snášely pomálu a nedaleká pole zela ubíjející prázdnotou. Starý kovář Mrdumil se svoji ženou Varlenou se snažili situaci napravit, seč jim společné síly stačily, ale bída byla neúprosná. Co je však trápilo mnohem více, nežli smutné pohledy na znepokojující pustotu, byla jejich dcera Gertruda. Byl sychravý podvečer, Varlena zrovna škrobila Mrdumilovy varlata, za přivřenou okenicí si hrála dvě koťátka, vzájemně si lízajíce anální otvory, když v tom Mrdumil zčistajasna vyhekl "Drahá Varlenko, měli bychom dceři dohoditi nějakého nápadníka, ještě nikdy nesdílela lóže s mužem!". Varleně zlehka zasvrběla kunda a posléze nadějně pronesla "Však ona to holka nějak zvládne, i když je jí teprve čtyřicet." "Zítra bude vískou projíždět princ Honislav," pokračoval Mrdumil "poprosím jej, zdali by nebyl natolik milosrden a Gertrudu neobhospodařil." A jak kovář řekl, tak se i stalo. Na druhý den ráno postávala Gertruda před stodolou s připraveným lůnem, křečovitým úsměvem nešikovně maskujícím paradentózu a hustými kadeřemi černých chlupů na mužných lýtkách, bezděky vlajících ve vzduchoprázdnu. "Nu tož," zahromovala Gertruda "konečně mi tu píču někdo vymete!" A náhle se zjevil on! Překrásný elegantní manekýn, ze kterého se jí ztopořily všechny tři vlasy na hlavě. "Ty musíš být spanilá slečna Gertruda, je tak?" pověděl chraplavým, mužným hlasem. "Ano, je to tak, můj pane." Honislav beze slov popadl Gertrudu kolem pasu, odkráčel s ní do stodoly, tam její tělo uložil na vlhký slamník a záhy jí zpod šatů stáhl teflonové prádlo. "Smrdí ti kunda!" zapěl tiše do dáli. "Ale Honislave," opáčila Gertruda ustaraně "vždyť to je přeci přírodní vůně vzácné neposkvrněnosti!" Honislav na svoji milovanou významně pohleděl a souhlasně zamumlal "pravdu díž, milá má nevinná, pojďme tedy na to!" A tak Honislav Gertrudu jedním přesně mířeným mrdem zprofanoval a objemnou závějí semenné plazmy jí burácivě potřísnil kalikovou náprsenku a polovinu ohavného obličeje. "Tak jaký jsem byl, drahá?" optal se pyšně. "Bylo to neuvěřitelně romantické, velevážený Honislave, jste rozený milovník!" procedila Gertruda mezi zuby, snažíc se z nich vysrkat poslední zbytky lepkavého ejakulátu bohatého na vápník. Honislav se vítězoslavně poplácal po mohutných bedrech, Gertrudě špičkou prstu setřel lesknoucí se krůpěji mrdky z koutku rtů a zasněně jí pohleděl do šedého zákalu. "Já vím..." V ten moment se zpoza obzoru vynořilo ohnivě planoucí slunce, štěbetavé ptactvo rozehrálo svoji velkolepou árii a i ty kočky si své prdele lízaly konečně s radostí. Gertruda s Honislavem spolu žili šťastně až do léta páně 1942, kdy do země emigrovali nacističtí pohlaváři a celou osadu vyvraždili. A pokud je nikdo nepohřbil, tak v bramborových polích jejich ostatky hnijí dodnes... mno, tak jsem čekal něco na tento způsob, tedy takovou pohádku pro dospělé, ale Plíseň kůže je pohádkou jen a jen pro děti. Proto mi trochu uniká, proč tady z toho každej teče jak latrína, neb zas tak hustodémonský to nebylo a pokud je vaše IQ vyšší než dnešní datum a nejste pětiletý capart obdivující pastelové barvičky, tak tady tuto napomádovanou nudu asi nebudete tak květnatě glorifikovat. Každopádně dvě pizdy dávám za jednoduchou a rozkošnou animaci, jež mi dala vzpomenout na ty dětské vlhké noci, které jsem neúměrně dlouho trávil pod peřinou s komiksovým hentai pornem vlastní výroby. () (méně) (více)
Nádherná rozprávka, určite nie je určená iba pre malé deti, mali by ju pozerať s dospelými. Atmosféra, hudba, kresba a príbeh vás určite pohltia. Je veľmi príjemné sa pozerať na animáciu v takomto poňatí. V príbehu sa odohráva v podstate dvakrát to isté a tvorcovia to nádherne zakomponovali do mystickej prírody. 100% ()
Mám rád pohádky a né že ne i když jich okomentovaných moc nemám. Píseň moře, je jednou takovou, která si svůj komentář mít určitě zaslouží. Irská pohádka, ve skutečnosti mé očekávání daleko předčila. Tomm Moore, jehož pohádka Secret of Kells, byla v roce 2009 nominována na Oscara v kategorii, za nejlepší animovaný film, dávala tušit, že o jejím autorovi ještě v budoucnu uslyšíme. Stalo se a to velmi hlasitě. Pohádka je propletená keltskou mytologii a folklórem, který se mísí s běžnými lidskými tématy. Je prostě nádherná, animace je svěží, plná mnoha tradičních vizuálních motivů. Samostatnou a nádhernou kapitolou, je původní hudba od skladatele Bruna Coulaise a Irské folkové kapely Kila. Ti dodávají příběhu naprostou jedinečnost, úžasnost a genialitu. Pokud máte rádi jednoduchost a krásu zároveň, tak tenhle animovaný poklad, pro vás bude vrcholem letošního roku. ()
Galerie (34)
Photo © WestEnd Films
Zajímavosti (16)
- Cù se doslovně ze skotské gaelštiny přeloží jako "pes". Může se také přeložit více specificky jako plemeno bobtail (staroanglický ovčák). (KidWithGun)
- Vlajka, kterou má Ben v pokoji, je symbolem severozápadního hrabství Donegal (Dún na nGall), kde stále přežívají staré irské zvyky i jazyk. (Wolffram)
- Na policích v Machině doupěti lze spatřit model Danova přívozu či majáku, kde Ben a Saoirse bydlí, ale také třeba křesťanské jesličky. (Wolffram)
Reklama