Knoflíková válka

Asi som nemal také akčné detstvo alebo sú tie francúzske revolučné deti trochu iné. Nápady im nehýbajú (nahí bojovníci, alkoholová párty), gombíkmi a šnúrkami sa nešetrí, ale z detských filmov by som uprednostnil niečo z domáceho československého prostredia, ktoré je aj môjmu detstvu bližšie. A postavy dospelých v tomto filme ako absolútne karikatúry, okrem učiteľa, mi nesadli, našťastie sa tam dospelí príliš nevyskytovali. Kultový film to zostane asi len pre staršiu generáciu. (11.04.2015)

Knoflíkovou válku jsem někdy na hranici puberty četl, jenže tenkrát mi přišla strašně impertinentní. Přitom z dnešního pohledu na ni trochu nahlížím jako na francouzské pojetí Rychlých šípů. Samozřejmě pouze ve smyslu klukovského dobrodružství. Dvě party se rvou jako koně a nic si nedarují. Paradoxně jsou schopni bitvu zastavit kvůli zraněnému králíkovi. Tenkrát prostě byla jiná doba a to, co si užívali Lovreňáci a Velraňáci by dnes už z mnoha důvodů nebylo možné. Jenže tenkrát nebyly mobily a počítače. Zajímavé též je, jak si na své bitky příležitostně zavzpomínají i dospělí, takže rivalita se zřejmě předávala po generacích. Přitom nahlížíme do světa dětí a dospívajících, kterému dospělí nerozumí a jako by ani nechtěli, ačkoli sami prožívali něco podobného. Jako by svým věkem ztratili paměť a nerozpomenuli se na své dětské zkušenosti a zážitky. Rozhodně lze ocenit klukovské herce, kteří působili naprosto přirozeně. Mimochodem, pro Tsillu Chelton, Christophe Bourseillera a Martina Lartigua se jednalo o debut na filmovém plátně. Naopak Michèle Méritz tímto svou hereckou kariéru zakončila. (03.09.2023)

Citlivá klasika na motivy legendárního románu Louise Pergauda. Lovreňáci a Velraňáci definují správně ráznou partu, zdá se mi, že v dnešní době pouze romantizujícího vzezření. Ta jejich "neposkvrněnost" není náhodná, protože stejně idylicky vyhlíží další postavičky, v čele s laskavým panem učitelem. Tahle pohádka potěší a pobaví, ale zajímá dnes ještě někoho? (31.03.2006)

S tímhle filmem byla hned ruka v rukávě, protože jsem ještě měl tu čest prožít tenhle věk jednak na vesnici, jednak bezpečně mimo dosah PC. Díky tomu jsem se jako povětšinou beznadějně nejmladší člen party domákl vyloženě hollywoodských zážitků jako překonání bojiště, erhm, tedy pole v o číslo větších babiččiných gumákách, soustavné provokování sousedovic psa a mrňavého adoptovaného cikána (možná to byl Arab), který byl takový můj Lovreňák, nakonec zapálil opuštěný kuřín a skončil tak neomylně v pasťáku, negramota jeden, nebo kouření prvních cigaret na vyloženě imbecilních místech jako je fukar od koňskýho seníku. Jelikož se z těchto lidí rekrutovali samí budoucí vandalové, závisláci, podpantofláci a jeden pravidelný návštěvník ostravských bordelů, je jasné, že já to z nich jako poctivý komentátor na CSFD.CZ dotáhl jasně nejdál. Aha, do prdele, vždyť tohle byl původně komentář ke KNOFLÍKOVÉ VÁLCE. Tak tedy - ne geniální, ne nepředvídatelné, zato velice poetické, vtipné, nadčasové dílo o tom, jací jsme (někteří) byli a už víckrát nebudem. Fňuk. (16.07.2009)

Krásný film o dětství, které sice občas bolelo, ale zato bylo romaticky krásné a lepší, když si kluci zajdou dát po škole do huby, než když si tu hubu namelou při paření po síti :-) Moje zamilovaná dětská knížka je zde sice trochu modifikovaná, taky se odehrává v soudobé Francii na počátku 60. let, zatímco kniha byla tuším z počátku 20. století; ale vůbec mi to nevadí. Velmi příjemná hodinka a půl. (16.07.2009)