Knoflíková válka

Z nostalgie na své dětství přidávám hvězdičku navíc. Jo, jo, film krásně ukazuje dobu, kdy hrdost příslušnosti k místu - patriotismus - se pěstoval od mala, stejně tak jako vztah k fauně. Hlášky z filmu jako: Kdyby jsem to byl věděl, tak by jsem sem nechodil, či: Takhle půjdu, budu se dívat dolů a vůbec se nebudu bát, zlidověly a písničku: Mám v kalhotách..., jsme si pohvizdovali, už když jsme šli z kina. (12.08.2015)

V dětství to byl zásadní film. Scéna s uřezáváním knoflíků zajatému nepříteli působila jako přímá inspirace při bojích našeho (samozřejmě statečného a ušlechtilého) kmene Sídlišťáku s nepřátelským (samozřejmě zbabělým a podlým) kmenem Družstevňáků. Ve filmu je zakomponována politcká lekce ve scéně při určování poplatku do spolené pokladny - " S tím běž na kolo, to je heslo na draka (míněno heslo Rovnost a Bratrství) , když jeden z nás prachy má a druhej je nemá". (28.02.2010)

Kdybych býval věděl, jaká sračka to je, tak bych na to nekoukal. A to myslím zcela vážně. Koukali jsme na to ve škole. Naše drahá profesorka z toho byla celá unešená, a já jen tiše trpěl a doufal, že už bude konec. Bylo mi na tom protivný úplně všecko, od toho že je to černobílý po trapný příběh. Vůbec mě to neoslovilo, a po shlédnutí tohohle paskvilu jsem rád, že jsem v dětství mohl koukat na Pokémony a né na podobný slaboduchý sračky. Jedna hvězdička za pěkný konec, bylo to moc pěkné zadostiučinění. I když předcházejících 90 minut hnoje to nahradit nedokázalo. /viděno na DVD: 15% a 1*/ (20.04.2011)

Pergaudova klasika je milovanou knihou mého dětství... Tématiku klučičích "válek" se vším všudy už asi nikdo nikdy lépe nepopíše. Film mě svého času trochu zklamal, protože mi přišel o notný kus vážnější a méně rozpustilý, ale s odstupem času sportovně uznávám, že má své (nemalé) kouzlo a poetiku, kterou oceňuji právě když už nikdy se nevrátí pohádka mládí... smrrrk... A taky mi konečně objasnil, proč nikdy nemůžu být vůdce "smečky". Holt kdybych to by býval věděl... A na pinďoura stejně kašlu, protože důležitá je čest! (20.06.2004)

...A zrovna v tomto ojedinelom prípade sa zjavne jedná o jeden z najlepších detských filmov všetkých čias, ak nie náhodou práve ten najlepší? • Ešte som sa predsa na malú chvíľu zastavil i u Yvesa Roberta, ktorý ma včera nabil takou pozitívnou energiou, že som proste znovu neodolal, a namieril si to rovno do Gombíkovej vojny, ktorá časovo predchádzala Blahoslavenému Alexandrovi, pričom obidva tituly sú podľa celkových kvalitatívnych hodnôt, na mimoriadne vysokej úrovni, až to pocitovo dokonca vnímam presne tak, že aktuálne recenzovaný film, je na tom i o malý chlp lepšie, než jeho nemenej vydarený predchodca, a to sú mimochodom z mojej strany veľmi silné slová, keďže každú jednu recenziu zakaždým nielenže dôkladne zvažujem po známkovej stránke, ale zároveň ju aj poriadne rozpitvávam, čiže inými slovami povedané, bolo to opätovne podľa môjho gusta, najmä i tentoraz v čiernobielom, sugestívnom, autentickom a umeleckom prevedení, o akom sa mi totižto pomaly ani nesnívalo, vrátane súčasnej, dosť pokrivenej doby, kedy vznikajú tzv. filmy, ako na bežiacom páse, čo sa teda týka kvantity, no s následnou kvalitou je to už oveľa horšie... • Akonáhle som začal pomaličky spoznávať na jednej strane - lídra Lebraka, zatiaľ čo na strane druhej, i súperiaceho konkurenta Aztéka, čiže dva, konkurenčné, detské gangy s názvami: Longeverneovci & Velranovci, čo sú v podstate súčasne i 2 znepriatelené, dedinské tábory, kde si zrejme nevedia prísť ani na meno, spadajúcich pod Generáciu „Baby boomers“, tak som  čoraz viac začal pociťovať aj isté znepokojenie, nakoľko ich vzájomné „šarvátky”, začali postupne naberať na väčších obrátkach, až som to prichádzajúce násilie síce mierne odsudzoval, no bolo neoddeliteľnou kostrou príbehu, kedy sa mi naprosto zatajoval dych, ako je to vlastne realistickým, prirodzeným spôsobom spracované, že to na mňa vôbec nepôsobilo umelým dojmom. • Nie je to až tak určené detským divákom, i keď dnešné, mladé publikum, je už dávno zvyknuté na podobné, naturalistické obrazy, prezentované kdesi v televíziách, či povedzme i v kinách, alebo predovšetkým na internete, no vezmite si, že v tých časoch, nebolo po takýchto „výdobytkoch techniky”, ani chýru, ba ani slychu, aby sa súčasná Generácia Alfa, či predchádzajúci Zedkári (nie všetci, ale väčšina z nich, aby som náhodou niekoho neurazil), neustále len vyžívala v moderných technológiách, t.j. stále zízali do tých svojich androidov, vysedávali za notebookmi, alebo posedávali v pohostinských zariadeniach, tak to je vážne na extrémne hlboké zamyslenie sa, a o to viacej si treba vážiť takéto, kinematografické klenoty, aj keď tiež viem, že neboli žiadnymi neviniatkami, ale aspoň trávili voľný čas vonku, aj keď by sa to samozrejme mohlo zaobísť bez tých všetkých vylomenín. • Možno je tento film miestami až príliš zahľadeným sám do seba, proste trpí určitou štylizovanosťou. • Vynikajúci, český dabing. (26.06.2023)