Papírová města

Kam se na tohle hrabou ty nepřející hvězdy! (Ono už jen hnát se za Carou je něco jinýho, než nahánět na kluka ostříhanou Shailene Woodley.) Film má výbornou humornou atmosféru a pro mě ojedinělý greenovský styl, který se mi líbil už na hvězdách, ale tady odvedli prostě mnohem lepší práci. Asi se mi to o dost víc líbily hlavně postavy, protože ve TFIOS byli jen ti dva dojemní umíráčci. (Neříkám, že jsem je neměl rád). Tahle part lidí byla prostě naprosto o něčem jiným a dodala filmu potřebnou zábavnou šťávu. Jen mě teda mrzelo, jak málo tam byla Cara, ale jsem velmi rád, že jsem jí viděl hrát, protože je skvělá. A i když jsem si myslel, že jí role dávají jen, protože je modelka, beru to zpět. Hrát umí a Margo byla skvělá. Ještě bych řekl, že i když nenávidím přeslazený happy endy, fakt jsem se ke konci modlil, aby to skončilo jako jeden mega giga happy end. Nestalo se a je to dobře... Tomu filmu by to škodilo a asi by se mi nakonec nelíbil tak moc. Byl by kýč. (26.07.2015)

Teen indie romantika pre divákov vo veku hlavných predstavitelov. Na tom samozrejme nie je nič zlé, očakával som však niečo viac. Problémy dospievania podané mierne pateticky, ale v konečnom dôsledku ide o to, že postavy prejdú solídnym vývojom, trochu dospejú, čo to pochopia a stretnú sa všetci na záverečnom plese (kto to považuje za spoiler, nikdy nevidel podobný typ filmu, alebo ani Carrie :)). Margo mi ako miestna tajomná múza prišla príliš obyčajná, ale tak ak ste ako teenager zamilovaný, nedostatky nevidíte a ste schopný všetkého, napríklad nezmyselnej cesty cez polovicu štátov. (21.02.2016)

Margo always loved mysteries... I could never stop thinking that maybe she loved mysteries so much that she became one. Paper Towns byl pro mě bezkonkurenčně nejočekávanějším filmem roku. Knižní předloha Johna Greena se totiž hned po přečtení zařadila mezi srdcovky díky pohodovému stylu vyprávění a množství myšlenek, které mě osobně velmi oslovily. Film to má však o něco těžší. Adaptace je to bezpochyby povedená, určité zdlouhavější pasáže přeskakuje pár střihy (prostřední část - několikatýdenní hledání stop), ale celkové vyznění se nemění, byť možná není tak důrazné a nejsem si jist, zda nečtenář docení poselství příběhu a celkovou pointu. Co se obsazení týče: spokojenost. Cara Delevingne v roli Margo září, působí dostatečně odlišně a tajemně a divák ji žere každý mimický záchvěv, Nat Wolff jako Q také není špatnou volbou a jeho naivní posedlost k zidealizované Margo je perfektní. What a treacherous thing to believe that a person is more than a person. (28.09.2015)

Jak moc úprimný nezávislák je, keď dokáže skandovať Pokemon? Jak sa to vezme. Tá neustála snaha byť ďalšou generačnou výpoveďou a la Perks of Being a Wallflower, tá hraje proti, ten obrovský odrb s Carou na plátne (ani ne 20 minút), ten hraje tiež proti. A hlášky, tie hrajú za. She was the girl monológ, gotta catch em all... akože: Nie som zrovna inteligent, ale mám tak veľké srdce. Príjemné (29.09.2015)

Keď som zistil, že ide o ďalší pokus prostredníctvom teenagerov ukázať zase len americkým teenagerom (nie, s ponosovaním pubertálneho zasrana, že musí stihnúť pred plesom ešte zohnať limuzínu, sa fakt mimo Ameriky jeho rovesníci stotožňovať nebudú), akí sú výnimoční, skvelí a treba si carpe diem, pretože panta rhei, bol som trochu znechutený a dúfal som, že dej sa preklopí do dobrodružného príbehu ako sľuboval. Nestalo sa. Som na to asi starý. Teda nechcem sa robiť chrumkavý, ale tak ako si už nekupujem Happy Meal, alebo spomínaných Pokémonov, nepotrebujem viac ani počuť, že si treba užívať než príde zodpovednosť. Odkaz na Fight Club potešil, teda aspoň dovtedy, kým som začal uvažovať, či ho tu nie je škoda. (11.10.2016)