Papírová města

║Rozpočet $12miliónov║Tržby USA $23,854,333║Tržby Celosvetovo $49,554,333 ▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA //počet predaných kusov ║ Tržby za predaj DVD v USA //počet predaných kusov ║ námet v pohode, nie je to žiadna otravná romantická komédia aj keď určité prvky sú tam ako nevyhnutné párty-žúrky a opijáše do kolien ale dobre, herci v norme, na moje prekvapenie Cara Delevingne ako pôvodne ústredná postava tam je len okrajovo, skôr sa o nej vypráva hlavne v druhej polovici filmu, nemá tam až také silné zásadné miesto aby mohla viac strhnúť pocity diváka, skôr sa viac dozvieme o vedľajších postavách a ich náturách, ktoré nie sú až tak zaujímavé, príbeh ale nenudí a má niekoľko dobrých momentiek, podfarbený, dobrých etáp s ktorých pri zručnejšej réžii by sa dalo vyžmýkať viac, nakoniec všedný priemer /videl v kine: 55%/ (04.08.2015)

Co je na Papírových městech mysteriózního, to by mě opravdu zajímalo. Pokud to není obočí Cary Delevigne, tak fakt nevím. A teď vážně: Cara je mizerná herečka a ten kluk, co hrála Quentina, tak to byla taky slabota. Na Papírových městech se mi líbila snad jen myšlenka papírového města (tedy místa, které existuje pouze na mapě, nikoli ve skutečnosti), kterým malíři map svoje mapy podepisují. Nemám problém s filmy pro puberťáky, mám problém s filmy pro puberťáky, které se snaží říct mnoho, ale neříkají nic. (26.01.2016)

// Film o YOLO teenagerovi, který se pokouší z druhého wannabe YOLO teenagera vykřesat full verzi. Nope. Nedokázal jsem se vcítit do žádné z těch postav, ačkoliv byly všechny přesně podle pravítka - bohužel víc z papíru, než z masa a kostí. Ostatně jako celej tenhle hloupej a především zbytečnej příběh. (09.11.2015)

V tomhle nenápadném a velice podhodnoceném díle je mnohem víc, než se na první pohled zdá. Není to jen plytký příběh dospívajících teenagerů, ale jen málokdo to dokáže pochopit, nebo si to jen připustit. Ačkoliv jsou určena především mladším divákům, jsem si jist, že ho ocení i některé starší ročníky, na jejichž životní osudy lze také docela lehce napasovat. Každý z nás se jednou hnal bezhlavě za snem, setkal se s někým úžasným, kdo jej ovlivnil na celý život, a pak zmizel. Snad je to celé o myšlenkách na to kým jsme, kam míříme a co vyplňuje náš život. Snad je to i o ztrátách, které v našich životech musíme podstupovat; rozhodnutích, která nás utvářejí. Zkrátka a jednoduše je to film, ve kterém se skrývají takové otázky a je na každém, jestli je v něm chce hledat a je ochoten jim čelit. Mám rád takové filmové perličky, malá překvapení, která pohladí duši, a tahle se stává jednou z mých oblíbených, ačkoliv musím přiznat, že závěr, který nebyl z těch naivně romantických, ale právě tak reálný a tak skutečný, jak jen může život být, nesla má křehká duše nadmíru těžce. Myslím, že si budu muset přečíst knižní předlohu. 90% (29.05.2019)

Fight Club meets The Virgin Suicides. Podobně jako v případě TFiOS jde, v mezích žánru, o vkusnou zábavu se sympatickým obsazením, chvályhodným poselstvím a patrnou snahou dekonstruovat některé konvence filmů pro teenagery. Podobně jako ve TFiOS zde dospívající mluví jako dávno dospělí, tón vyprávění není konzistentní, vypravěčův knižní komentář předžvýkává všechny důležité myšlenky, mnohé scény nadbývají a některá klišé jsou porušena jen za tím účelem, aby mohla být naplněna klišé jiná. Pokud bychom ve srovnávání s předchozí adaptací Greenova románu pokračovali, Papírová města mají díky hudbě a přesnému střihu rozhodně lepší rytmus a svou neobvyklou vyprávěcí strukturou (prolog, tři akty s vlastními překážkami a vyvrcholením, epilog) nás neustále drží v očekávání, co bude dál. Na „záškodnickou“ komedii o pomstě plynule navazuje komedie středoškolská, která vyústí v road-movie, jejíž tečku tvoří kritika stereotypních rolí, které dívkám v teenagerských filmech zpravidla náleží. Ačkoli cca po 40 minutách zmizí z příběhu, Margot de facto zůstává až do konce hlavní a nejzajímavější postavou vyprávění, která zdánlivě určuje směr Quentinovy cesty k objevení sebe samého a představuje klíč k ústřední myšlence (jak naznačuje i filmový plakát nebo obálka prvního amerického vydání knihy). SPOILER. Teprve ve finále vyjde najevo, že celé dobrodružství ve skutečnosti nebylo předem připravenou hrou – tu z něj ve vlastních očích učinil Quentin, zaslepený vlastním konstruktem ideální dívky. Právě sebe-uvědomělé závěrečné upozornění na ambivalentní postavení žen v teenagerských filmech (díky nim se mužští hrdinové mění, ale samy svůj příběh nemají) mi na Papírových městech přijde nejpodnětnější. KONEC SPOILERU. Aby byla metaforická rovina příběhu (důležité nejsou nereálné cíle, za nimiž se ženeme, ale to, co máme) srozumitelnější, vypomáhají si tvůrci midcultovými odkazy na Bílou velrybu. Jinak se ovšem přehnané důležitosti a předstírání hloubky dokázali vyvarovat komediální nadsázkou a odbočkami ke gross-out komedii. Také jejich zapracování do vnímavého příběhu o vystoupení z naší komfortní zóny dělá z Papírových měst osvěžující přírůstek do kategorie filmů pro teenagery. Spadat do cílové divácké skupiny, byl bych nadšen. Takhle jsem "jen" příjemně překvapen. 70% (23.07.2015)