Krampus: Táhni k čertu

Na Krampuse jsem se poměrně těšil. Místní uživatelé tady z něj udělali takřka legendární film, který do budoucna k Vánocům bude vysloveně patřit a házeli ho do stejného pytle například se Sám Doma. Se Sám Doma to má mimochodem podobné tak akorát pár melodií v celkovém hudebním podtextu. Jinak je to někde úplně jinde. Krampus tady totiž střídá pohádkovou atmosféru a regulérní horor a la Noční Můra z Elm Street. Nicméně uznávám, že pár opravdu zajímavých momentů film měl. Třeba úvodní scénu v obchoďáku, která je naprosto luxusní a nebo kreslená scéna, která vypráví příběh babičky, co se s Krampusem v dětství již jednou potkala. Ta vypadalo mimochodem skoro jak od Tima Burtona. Zbytek je klasická vyvražďovačka, u které vlastně nevíte, jestli je komedií (hláškující věčně nalitá babka, tři živí perníčci) nebo hororem (Krampus, kterej se tam mimochodem ještě pořádně ani neukáže a jeho elfí kumpáni). (15.12.2015)

V rámci hororového žánru je "Krampus" podľa mňa príjemne osviežujúci a na nič sa nehrá. Plus tu dokonca aj dobre zapracuje vianočnú atmosféru. Počuť koledy v niektorých scénkach je priam klenotom. Neviem. Podľa mňa to skutočne dobre dotvára tento film. Je skvelé vidieť na začiatku ako sa Vianoce pre rodinu stali skutočne sviatkom, kde sa všetci stretnú a je potreba dať najavo svoju rodinnú nenávisť. A potom keď sa čaro Vianoc absolútne vytratí a Max roztrhá svoj list pre Santa Clausa, ktorý bol príčinou jeho poníženia pred celou rodinou, začnú sa diať hrozivé veci. A čo je pre mňa pozitívne, všetko prichádza postupne. A začne to do jemného mrazenia, po skutočné útoky. A Krampus rozhodne nenechá rodinu na pokoji, kým lekcia nie je naučená. Keď sa zoznámite s postavami, som presvedčený, že nenájdete nikoho, kto by mal vaše sympatie, no niekedy je potreba obrovského Krampusa na to, aby rodina objavila v sebe čaro Vianoc, no najmä, aby opäť jeden k tomu druhému začali nachádzať cestu. Možno to mohlo mať trošku iný záver, no nemyslím si, že je to niečo zlé. Koniec koncov, nie všetko musí skončiť v štýle - "a žili šťastne až do smrti." Plus aj tie vianočné dekorácie na každom kroku a zabijacké hračky tomu niečo dávajú. Nemyslím si, že ide o super silný film a možno by som bol rád, keby bol trošku strašidelnejší, no na druhú stranu je pravda, že minimálne to rieši veci inou cestou než väčšina klasických hororových filmov, ktorých už bolo všade dosť. Mohli ísť so strašením ešte o niekoľko metrov ďalej a potlačiť to, no úprimne to nie je nejaký vážny nedostatok. Možno by som sa rád dozvedel viac o Krampusovi a nechal tam pár tajomných momentiek, no to by bolo asi všetko. Má to atmosféru, dokonca aj vianočnú, má to dobrú myšlienku a spôsob podania príbehu nie je najhorší. Som spokojný. Hodnotenie: B+ (18.10.2017)

Kdyby byl Krampus ještě o chlup komediálnější, a je jedno jestli v tom černohumorném stylu potyčky na půdě nebo ve stylu griswoldovských Vánočních prázdnin, kterým začínal, líbil by se mi ještě více. I tak ovšem jde z mého pohledu o velmi příjemné překvapení, kterému se daří bavit i napínat a které se mohlo obejít bez těch několika otravných vážnějších minut propagujících rodinné hodnoty. Asi nejvíce mě potěšili trikaři - s výjimkou krvelačných perníčků se tady příliš nehraje na digitální kouzla, ale na staré dobré loutky a animatroniku. A všechno to vypadá skvěle! (18.02.2018)

Na vánoční svátky se většinou těším, protože konečně nastal čas si po náročné celoroční dřině trochu odpočinout, nasát vánoční atmosféru, nacpat se k prasknutí a užít si pár dobrých filmů (které během roku schválně v televizi opomíjím, přestože běží pořád dokola). Zvláště pak filmy s vánoční tématikou a nemusí jít nutně jen o komedie. Hororový žánr má taky slušnou zásobu vlastních „výrobků“, takže se je rozhodně na co dívat. V případě Krampusu se mi však nechtělo čekat a rozhodl jsem se podívat na něj o něco dřív. Zapříčinil to menší boom v mém okolí, z něhož se ozývali vesměs pozitivní ohlasy. Od Doughertyho jsem toho zatím moc neviděl, takže jsem neměl ani nejmenší ponětí, jestli to bude stát skutečně za to. No a popravdě na mě tímto filmem moc velký dojem neudělal. Není to sice vyloženě špatné, ale přece jenom jsem si od toho sliboval mnohem víc. Zvláště když postava Krampuse představuje v rakouském a jihoněmeckém folklóru průvodce sv. Mikuláše – tedy našeho čerta, který pojídá zlobivé děti. Skvělý námět, který ještě není vůbec okoukaný, jenže jeho provedení už značně pokulhávalo. Zvláště fakt, že se na obrazovce mockrát neohřál a vždy se objevil jen na nepatrnou chvilku, mi vadil asi nejvíc. Mnohem více prostoru dostali jeho pomocníci a ruku na srdce, nebýt těch oživlých perníčků, dopadlo by to asi katastrofálně. Plyšový medvěd, zlí skřítkové i ono sněhové monstrum – nic moc. 50% (14.10.2016)

Doughertyho posedlost svátečními horory vítám s otevřenou náručí. Pokud s halloweenským debutem na sebe silně upozornil, s vánočním Krampusem pak potvrzuje, že ty ostré přechody mezi humorem, napětím a akcí mu sedí jako málokomu. V jednu chvíli se bavíte nad rozhádanou, vzájemně se nesnášející rodinou, půlky se vám sevřou při prvním setkání s ústředním roháčem, abyste následně přímo jásali nad útokem smrtících hraček. K tomu si připočtěte pochybně vyhlížející sněhuláky, maskované elfy nebo hladové perníčky, a musí vám být jasno: tohle bude vedle Kevina a Jasněnky (nebo si dosaďte jinou libovolnou pohádku) další vánoční klasika. Nebudu tvrdit, že to je úplně perfektní, ale kino tomu dost pomohlo - třeba zvuk mi skoro drtil koule. A kdo má potřebu hledat mouchy, ať táhne k čertu. (90%) (16.12.2015)