Krampus: Táhni k čertu

Na Krampuse jsem se poměrně těšil. Místní uživatelé tady z něj udělali takřka legendární film, který do budoucna k Vánocům bude vysloveně patřit a házeli ho do stejného pytle například se Sám Doma. Se Sám Doma to má mimochodem podobné tak akorát pár melodií v celkovém hudebním podtextu. Jinak je to někde úplně jinde. Krampus tady totiž střídá pohádkovou atmosféru a regulérní horor a la Noční Můra z Elm Street. Nicméně uznávám, že pár opravdu zajímavých momentů film měl. Třeba úvodní scénu v obchoďáku, která je naprosto luxusní a nebo kreslená scéna, která vypráví příběh babičky, co se s Krampusem v dětství již jednou potkala. Ta vypadalo mimochodem skoro jak od Tima Burtona. Zbytek je klasická vyvražďovačka, u které vlastně nevíte, jestli je komedií (hláškující věčně nalitá babka, tři živí perníčci) nebo hororem (Krampus, kterej se tam mimochodem ještě pořádně ani neukáže a jeho elfí kumpáni). (15.12.2015)

Přízvisko komedie u tohoto titulu vážně sedí. Všechno od obsazení, rádoby vtípků a nepovedených efektů je jednou velkou komedií. Nenašel jsem nic, co by mě na tomto snímku vážně vyděsilo. Vždyť i samotná postava Krampuse je prostě k smíchu. A když se film na konci pokouší o nějaký hlubší přesah, je vymalováno. Tohle mohl být solidní horor s Vánoční tématikou, nicméně, jak už v tomto žánru bývá zvykem, se jedná o další zcela promarněný potenciál. Gratuluji. (28.02.2016)

Jeden z mála hororových filmov s pekným vianočným posolstvom a tiež vďaka slabším a pre mnohých prijateľnejším hororovým prvkom aj ašpirant na zaradenie medzi chronicky premietané vianočné filmy. Tam, kde sa vytratí duch Vianoc nastúpi Krampus, aby všetkým pripomenul, o čo v tomto najkrajšom sviatočnom období ide. Atmosféra a masky (hlavne samotný Krampus) boli fajn, pričom ma príjemne prekvapilo aj rozmotanie príbehu, ktoré sa držalo osvedčenej schémy tohto žánru. Šablónovité, ale mne sa to stále páči, takže spokojnosť. 75/100 (03.03.2016)

Vianoce mám veľmi rád. Sú to krásne sviatky. Každý rok sa snažím si ich užiť naplno. A viete čo mám ešte rád? No predsa filmové horrory. Takže keď sa tieto dva elementy spoja v jednom snímku, vždy ma to poteší. Páčia sa mi vianočné horrory, dá sa pri nich dobre pobaviť. Presne tak to bolo i v prípade amerického filmu "Krampus: Choď do čerta", ktorý v roku 2015 podľa vlastného scénara natočil režisér Michael Dougherty. Démonický Krampus a jeho pekelní pomocníci ma príjemne postrašili. **** (14.02.2017)

Při sledování animovaný sekvence jsem se přistihnul, jak mi na hubě naskakuje blaženej úsměv, že konečně sleduju něco, čehož potenciál neni úplně zabitej... No a když ona scéna skončila, bylo to zase ve sračkách! Krampus není sice vůbec špatnym filmem a díky nadsázce a vstřícný věkový přístupnosti navozuje rodinnou hrůzo-zábavu jako před lety třeba Gremlini, tuctový provedení a v podstatě nulová vize tvůrců ale celej potenciál naprosto utápí a ten pokus o nastolení novodobý vánoční klasiky tak přichází vniveč. Atmosféra mohla bejt rozhodně víc procítěná, stejně jako násilí mohlo bejt brutálně krvavý a příběh klidně skrze animaci víc rozvedenej. Takhle je to jenom - vzhledem k rozpočtu - sice technicky skvěle natočená pohádka, ale bez jakýchkoliv tvůrčích ambicí. Přitom řada momentů je vyloženě parádních. (25.02.2016)