Mikrob a Gasoil

Gondry kdysi patříval mezi moje oblíbence. Mám ale pocit, že kvalita jeho filmů je po Věčném svitu hodně kolísavá. Částečně to asi souvisí i s tím, zda točí svoje scénáře, nebo cizí. Sám sebe - mám ten dojem - nedokáže moc ohlídat. A přesně tak je tomu u Mikroba a Gasoila, snímku, který se rozbíhá do zbytečně moc směrů a ve výsledku je tak nějak o ničem. Ale atmosféra a dílčí nápady jsou sympatické a nepostrádá to godryovsky divnou vtipnost. (23.04.2017)

Chápem, že tento film môže niekto brať ako nostalgické, no pritom zábavné obzretie sa na posledné záchvevy detstva, ktorými si prešiel každý z nás, no mňa to moc nenadchlo. Prvá polhodina snímku bola neskutočná nuda - chalaniská iba chodili sem a tam a riešili také obyčajné veci úplne obyčajným spôsobom. Kým konečne prišli k nápadu postaviť si motokáru a ísť s ňou na výlet prešla nejaká tá doba a ja som od nudy nevedel čo mám robiť. Je to škoda, pretože prostredie, ktoré oboch chalanov obklopovalo bolo načrtnuté veľmi dobre - dve svojrázne rodiny, v ktorých to chalani naozaj nemali ľahké, hlavne ten Gasoil. Nečudo, že obaja chceli ísť preč. Žiaľ v tomto smere sa ďalej nepopracovalo a tak tento ohromný potenciál zostal nevyužitý. Samotná road movie bola už trocha zábavnejšia, no aj tak neišlo o nič svetoborné. Vidím to na slabý priemer. 50/100 (27.06.2017)

Nejstřídmější a nejcivilnější Gondry, přesto se záhy dostavuje dojem, že občas tak trochu není o čem. Starý známý nešvar jeho filmů - neschopnost udržet kontrolu nad svými nápady v celovečerní stopáži - tady zas tolik nehrozí hlavně proto, že jich ve filmu mnoho není. Mikrob a Gasoil je takový lehce nostalgický povzdech nad nezadržitelně mizejícím dětstvím, působí to jako milý zážitek, občas se dokonce dotkne něčeho podstatného, ale výsledek je ještě pomíjivější než to jinošství... (26.05.2016)

"Trochu se to třese, ale je to bezpečný způsob přepravy." Osobně bych tento nápaditý film přirovnal k závodnímu běžci, který se již hodně dlouho před závodem, pečlivě i svědomitě připravuje ve startovním bloku k tomu, aby plný optimismu či entuziasmu úspěšně vystartoval ke sladkému vítězství, jenže na kterého těsně před koncem přijde krize, začne ho píchat u srdce a do cílové rovinky pak doběhne s vidinou hořké bramborové medaile. Tento propad mu však vůbec nevadí, protože už soudruh baron Coubertin prohlásil, že není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. Běžec tak ze soutěže odchází alespoň posílen o cenné zkušenosti stejně jako oba hrdinové tohoto snímku, z nichž ten první dospěje ke zjištění, že velikost člověka netvoří centimetry, ale činy, kvůli kterým se ten druhý musel všeho vzdát, protože v jeho okolí není nikdo, kdo by ho pochopil. Mimochodem, "Sound Machine" červnené barvy jsem měl taky a ty zvuky jsou vážně legrační. (26.05.2016)

Veľmi sympatický Gondryho film so sympatickými postavami, ktorý je ale sympatický iným spôsobom, než by ste očakávali. Skôr než o "kaufmannovinu" ide viac o akúsi poctu hravosti istej obdoby francúzskej novej vlny, ako by film nakrútil samotný Truffaut. Ale to môže byť len čisto subjektívny dojem a Gondry skrátka nakrútil mierne štylizovaný film o dospievaní a kamarátstve presne tak ako cítil a nikde sa neinšpiroval. Má to svoje muchy ako samotné vozidlo, ale rovnako ako mi je ich "autíčko" sympatickejšie ako nová Tesla, tak si radšej pozriem milý film typu Mikrób a Gasoil než naleštený drahý blokbaster. (26.02.2024)