BoJack Horseman

na samém začátku mi BoJack vůbec neseděl. Ať už stylem animace, nebo svým osobitým světem míchajícím lidi a zvířata. Světem ve které je normální sex koně se ženou, nebo svatba psa a člověka. Už v průběhu první řady se ale začalo ukazovat, že BoJack je víc než jen obskurní šílenost a postupem času vykrystalizoval v nad očekávání vydařený mix dramatu a komedie říznutý mnohdy extrémně absurdními gagy a situacemi. V rámci animované (ale koneckonců i hrané) seriálové tvorby není prvním ani posledním kdo se o něco podobného pokusil, ale je jedním z mála, kterým se to opravdu povedlo. Už aby byla šestá řada...85% (13.09.2019)

BoJack je pre mňa unikátny seriál predovšetkým preto, že mi trvalo 5 sérií, aby som si uvedomil, že ho vlastne zbožňujem. Pritom som zvažoval, že prvú sériu ani nedopozerám. Pri druhej to bolo lepšie, ale stále som bol vlažný. Až pri tretej a štvrtej sérii som si uvedomil, že mám tento seriál rád, a pri piatej že je to absolútne moja šálka kávy. Pre niekoho na tomto možno nič unikátne nie je, ale pre mňa to je s drvivou väčšinou seriálov presne naopak. A pritom si ani nemyslím, že BoJack je to najlepšie čo môže súčasná televízia ponúknuť - ten seriál ku mne prehovára skôr na osobnej úrovni, nemyslím si, že na papieri ide o nejaké skvelé dielo kalibru Atlanty alebo Louieho. Pri pozeraní piatej série som si však uvedomil, že z 4 hviezdičiek, ktoré tu u mňa má(a ktoré boli skôr 3.5*), chcem ísť vyššie - stalo sa to v momente, keď som si uvedomil, že Diane is my spirit animal.4.5*. (20.12.2019)

Titulky, hodnotenia a komentáre hlásali udalosť desaťročia - tento komentár bude aj preto trochu nabrúsenejší, než by si to BoJack zaslúžil, a bude cielený na určitú špecifickú skupinu. Podľa mňa sa to totiž v takmer žiadnom smere nevie odlepiť od doby a miesta svojho vzniku. Netvrdím, že ten seriál upadne do zabudnutia, pretože nejaké dvere predsa len otvára a nejaké žánrové konvencie predsa len prekračuje. Chýbala tomu však číra hravosť a anarchia animovaného sveta. Skôr sa mi zdá, že ide o súčasť trendu "zdospeláčťovania" animovaných seriálov a "zautentičťovania" žánru sitcom, ktorý pretrváva už od 90. rokov (a možno aj ďalej, neviem). Tá snaha o "existenciálnu ťažobu" a akúsi plnosť postáv tu vždy bude narážať na hranice, ktoré so sebou nesie zosmiešňujúca karikatúra, a tak boli aj BoJack a ostatní vo výsledku rovnako plytkí a jednorozmerní ako postavy z Dva a pol chlapa. Na druhej strane sa tá snaha o sitcom časom vytratila a zostalo niekoľko vtipných zvieracích gagov a popkultúrnych narážok (wau, aká to novosť... vitaj, postmoderna), ktoré sa utopili v redundancii. Ak sa k tomu pridá ten otravný (v tomto prípade latentný) psychoanalytický fetiš utáraných a emocionálne retardovaných amerických intelektuálov a ich snaha za každú cenu rochniť sa vo svojich grandióznych problémoch, vystavovať ich na obdiv celému svetu a robiť z nich priam generačné problémy (tú majú tvorcovia s BoJackom očividne spoločnú, keďže presne takéto sú prakticky všetky postavy), dostavuje sa u mňa dáviaci reflex. To je vlastne ďalšia hranica, na ktorú snaha o "zdospeláčtenie" naráža. Tento typ amerických intelektuálov nevie dospieť - ustrnuli v ranej puberte ako celá ich popkultúra. Smutné je, že presne títo ľudia sa vysmievajú z hlúposti a zaostalosti iných. Smutné je, že chcú meniť svet, hoci nikto príčetný by im do opatery nezveril ani kaktus. Jediné, čo som z toho seriálu cítil bola číra únava zo sveta. Akýsi neodbytný pocit, že dejiny sa skončili, točíme sa v kruhu a na ničom už nezáleží. Pocit, že všetci sme v stave depresie a niet z neho úniku. Nočná mora, že som prázdnou a plytkou postavou trápneho sitcomu, pretože práve BoJack je (chcene i nechcene) krásnou ukážkou blúdneho kruhu simulakier. Aspoň za sprostredkovanie tohto pocitu seriálu ďakujem, hoci ja sám ho nezažívam (aj keď som vyrastal v tom najhoršom type rodiny - v atomickom type). A áno - stále platí, že to nejaké dvere otvára a že je to občas milo absurdné. Len sa z toho, prosím... (30.08.2021)

První série začala nevinnou variací na vyhořelou star z devadesátek, gradovala v šíleném bad tripu po alternativních realitách a končila potlačenou slzou a husí kůží přes celá záda. Druhá série všechno umocnila na druhou a více. A po podvodním díle a kameu Lorraine Bracco (psychiatričky ze Sopranos) ve třetí sérii řadím BoJacka definitivně k tomu nejlepšímu, co jsem kdy ze seriálové tvorby viděl. Geniální postavy, suverénní nablblý humor a nesnesitelná tíživost bytí. Hlavně je to pořád lepší a lepší. Až je to na konci úplně nejlepší. (23.01.2017)

Má to sice pomalejší rozjezd, ale nakonec se na to dá velmi dobře koukat. Některé charaktery jsou opravdu povedené, nejradši mám asi dvojici Mr. Peanutbutter a Todd, kteří když něco spolu plánují, tak jsou jak "blbý a blbější". Některé vtipy jsou docela povedené a tak jsem se i docela zasmál. Náladou mi to místy připomíná Californication, ale Hanka Moodyho mám přece jenom mnohem radši než BoJacka. Po první sérii 8/10. (21.07.2015)