Rudý kapitán

Tož nebylo to zlé. Téma kvalitní zpracování nekompromisní a bez keců. Dobře to vystihuje tu porevoluční dobu. Jinak určitě to není nijak třeskutě originální, vývoj děje se dá vesměs předvídat, ale zase je to poctivá žánrovka která nechce bejt nic víc. Jediný co to snad trochu podkopává je ten zběsilý rádoby akční a ne moc přesvědčivý konec. Navíc podezírám scénáristy, že poté co to slibně rozjeli, už nevěděli co s tím a tak to zahráli do autu. Nicméně na slabou čtyřku to dá. Domácí tvorba ještě není úplně v prdeli a to potěší.70% (18.11.2016)

Takže, po dlouhé době, jsem odcházel z kina, respektive z českého filmu, velmi příjemně překvapený. Po té smršti nelichotivých recenzí, kterými jsem v poslední době častoval české novinky v našich kinech, bude tohle určitě příjemná změna. Rudý kapitán, na mne od prvních minut dýchnul dobovou atmosféru, která pro mne byla celkem uvěřitelná. Film nebyl napěchovaný přemrštěným vizuálem, ani žádnými efekty na hranici sci-fi. Dějová linie, dokázala udržet moji pozornost až do závěrečných titulků, což není v poslední době u domácí tvorby příliš obvyklé. Ve srovnání s Lídou Barovou, je Rudý kapitán naprostý velkofilm a Renč se může se všemi kopiemi svého paskvilu klidně odstěhovat na Antarktidu! Tak moc je patrný rozdíl. A závěrem nutno dodat, že mne i velice potěšilo, že taková kapacita, jakou je Rudý kapitán, má své řeznictví, na Dolním náměstí v Olomouci :-) Kaiser sice chvilku, ale na výbornou, Suchánek v první okamžik úsměv, to ta Partička, ale nakonec celkem smekám. Takže kdo chce vyhodit nějákou kačku na podporu domácí kinematografie, tak tentokrát máte určitě zelenou. (10.03.2016)

Stýská-li se vám z nějakého prostého důvodu po době, kdy socialismus reálně skončil a kapitalismus ještě reálně nezačal, tenhle filmový počin vás bezpečně přenese do zatuchlých ulic, v nichž lze ještě cítit bolševický odér, přesně půl roku před rozdělením Československa, což není nijak podstatný údaj. Originalitou i banalitou nasáklý příběh se odehrává tři roky po pádu totalitního režimu a točí se kolem kosterního nálezu, jehož identita je spjata s mužem s nepříliš vyjasněnou minulostí. Celý příběh je následně zahlcen množstvím (převážně negativních) postav, na které si došlápla jejich (estébácká) minulost. Tenhle novodobý počin vnímám především jako bizarní úkaz, který spolehlivě zapadá do malé, nepříliš rozvětvené rodinky nemnoha podobných počinů, které mají jeden společný rys - působí sebeparodicky a nedokáží se z toho vymanit. To hlavní, na čem měl film stavět, tedy silný a přehledný příběh, přehledné motivace postav a jejich přehledné rozdělení úloh v příběhu, se záhy vytrácí a převládá jen zručně odvedená brutalita a precizně odvedená výprava, která věrohodně imituje počátek devadesátých let minulého století. Červeného kapitána je ve filmu ukrutně málo. Tuto temnou postavu ztvárnil temně Oldřich Kaiser, kterého je v celém filmu tak na deset minut, prostě by to chtělo, aby byl ve filmu více, když už nese název této postavy. Vážné charaktery mu svědčí. Nebyl zdaleka jedinou zajímavou akvizicí, v podstatě všichni herci odvedli nadstandard, který u nich není běžně k vidění. Do filmu byl ale obsazen i Michal Suchánek, vůbec nejhorší herec na charakterově vyhrocené role, polovinu svých replik drmolil, když jej kamera ukázala v posmrtném stavu, budilo to úsměv. A tak to bylo s většinovým obsahem filmu. To, co mělo působit vážně a dramaticky, bylo k smíchu, nebylo rozhodně pravidlem, že vždy tomu tak bylo, většinou platilo, že ano. Film si moc nepotykal se zvukem. Hnusné předabování herců bylo rušivým elementem. Konečně můžu napsat, že i český film vykazoval scény, které by se daly označit za akční, navíc byly slušivé, nedokázaly ale potlačit podvýživený scénář, jemuž chyběla dramaturgická vyváženost. Je fajn, že se ale našel někdo, kdo má dost stereotypní české produkce, vychrchlávající nekonečné seriály a podbízivé komedie z vesnického prostředí. Producent Michal Kollár, který tímto počinem režijně debutuje, může dál pokračovat v režírování, pokud ovšem bude natolik důsledný v tom, že jeho vážně míněná díla nechtěně nesklouznou k absurditě. 6/10 (06.05.2017)

Jako by to byl takový prequel k seriálu Rédl. Příjemně jsem opět míle překvapen díky talentovanému Maciejovi Stuhrovi a také díky Oldřichu Kaiseru. A právě díky hereckým výkonům přidávám jednu hvězdu navíc. Bohužel jsem neviděl verzi s československou jazykovou stopou, což bych rád vzhledem k naučené slovenštině Macieje Stuhra ocenil více. Trochu mne překvapilo, že vzhledem k rozpadu ČSFR se představitele filmu této události skoro vůbec nevěnují. (31.03.2021)

Souhásím s tím, že je tohle velmi zvláštní film. Je hodně atmosferický a ta atmosféra je opravdu hutná. Dala by se pomalu ale jistě krájet na hranolky. Něco mi při sledování řikalo, přepni to a něco zase sleduj to. Dokoukala jsem až do konce. Měla jsem pocit, že se v horkém létě roku 1992 ocitám taky. Fuj. Pocti špíny, hnusu a lepkavého potu nasáklého všude kolem, byl opravdu hmatatelný, až mi z toho vyschlo v krku a musela jsem to spláchnout, na štěstí jen perlivou vodou, protože tohle bylo na panáka. Vidět jednou mi opravdu stačilo. Nechce se mi k tomuto filmu vracet. Ještě, že jsem v té době byla malá holka. (25.01.2018)