Rodinný film

Příšerně nudné, prvoplánově rádoby artová slátanina, která ačkoli neosobní a chladná pojede na city, však na city méně pozorného diváka, poněvadž jiný ví přesně, o co jde. Mladé herky z pana režiséra sice uchcávají "och toť geniální vizionář!!!" , já jim jejich nadšení neberu, ať se daří, děvenky! No mně se takto vykalkulované scénáře nelíbí. Zlaté Mádlovo Pojedeme k moři nebo Na střeše. Tam vidím mnohem větší potenciál, který možná souvisí s lepší znalostí českého publika. Laskavou poetiku, kterou do svých filmů jemně dávkuje je čímsi, co já osobně ráda ocením. Ano, chválím režijní a scénáristickou práci Mádla. To jsou věci, co? (23.09.2019)

Na Rodinný film jsem se hodně těšil. Jen škoda, že honba za jeho shlédnutím byla stejně tak svízelná, jako cesta na Mordor. Každopádně po shlédnutí musím říct, že to za to opravdu stálo. Očekával jsem neobvyklé drama a to jsem také dostal. Pokud máte rádi pomalý způsob vyprávění s minimem nutných dialogů a výbornou kamerou, tak vítejte. Pokud ne, tak nic nečekejte, ať pak nejste zklamáni. Za mě nicméně super včetně herců, kteří mi tady dělali vysloveně radost. (22.02.2016)

Rodinný film nám předvádí, jak už je v moderním českém filmu zvykem, finančně štědře zajištěnou rodinu, které se vymstí jedna dovolená. Ale i přes vysokou úroveň řemesla a dobrých herců mi toho přišlo nějak málo nebo už na mě drama o prožívání dospívání rozmazlených bílých dětí nefungují. Ponurý film s řídkým dějem vylepšuje nastavovačka děje se psem bojujícím o život, ale paradoxně tuhle část jsem hrozně prožíval, děsil se konce, obdivoval herectví toho psa a dávám hvězdu navíc. Salónní nihilista se holt nezapře. (08.03.2017)

Naposledy jsem se v kině takto bavil u filmu Laputa (který však profrčel českými kinosály v podstatě bez jakéhokoli zájmu - na film loni přišlo jen 1 759 diváků; osobně doufám, že Rodinný film si povede lépe, ale na nějaký kasovní trhák to stejně nevidím - ostatně Omerzův předchozí film Příliš mladá noc je zde naprosto nedoceněný, 52% absolutně neodpovídá jeho kvalitám). Strašně jsem si užíval kameru, soundtrack, lokace, dialogy a herecké obsazení - všichni herci jsou naprosto výborní (u ostřílených bardů Rodena & Pechláta to je samozřejmost, ovšem pro mě byla hlavní hvězdou tohoto filmu Eliška Křenková, která se ve filmu mimochodem ukáže, jak ji pánbůh stvořil - její úchvatný zjev mě přikoval k sedačce, zbavil dechu a naprosto okouzlil - už bych asi nespočítal, kolikrát jsem se v kině v minulosti zamiloval, naposledy k tomu ovšem došlo právě včera v kině Atlas na novinářské projekci Rodinného filmu; já už sice Elišku znal i z jejích předchozích rolí, ale teprve zde si mě zcela podmanila - láska na první pohled). Hodně se mi líbilo, jak na tiskovce k filmu mluvil producent Jří Konečný o tom, že by chtěl, aby Rodinný film představoval zlatý střed mezi dvěma extrémy, v něž se současné filmy štěpí - buď to jsou nestravitelné festivalové filmy z "arthousového ghetta", nebo jednoduché filmy pro nenáročné diváky. Podle mě se tyto ambice naplnily a věřím, že by si k tomuto filmu mohli najít cestu i lidi, které artové filmy jinak nudí. Až bude zase někdo vykládat, jak je český film v hajzlu a kdesi cosi, nebude mít pravdu - Olmo Omerzu to Rodinným filmem spolehlivě vyvrací. ZAJÍMAVOSTI: 1) Ke vzniku filmu režiséra inspiroval článek v novinách o psovi, který za bouře vypadl z člunu a několik týdnů strávil sám na opuštěném ostrově bez svého pána. 2) V roli psa Otty se ve filmu vystřídaly 3 různé border kolie. 3) Scény se psem na ostrově se co do počtu hodin materiálu vyrovnaly těm pořízeným v Praze. 4) V titulní písni s názvem "I was right", která zazní v traileru, zpívá Monika Midriaková, členka kapely Monikino Kino. Na soundtracku se objevují skupiny jako Micachu & The Shapes, Man Man, Let's Wrestle, dvě písničky od MGDLN (Magdalena Vytlačilová) atd. 5) Rozpočet filmu byl 40 milionů Kč. (16.02.2016)

Upřímně řečeno, šel jsem na Rodinný film bez větších očekávání a jaké bylo moje překvapení, když jsem natrefil na tak skvělý film. Omerzovi jde překvapivě dobře něco, co se v našich krajích moc nenosí - vyprávět nedoslovně. Většina toho skutečně podstatného se děje v elipsách, ve výpustkách, které si musí divák domýšlet a rekonstruovat v hlavě. Celkově jde o hodně metaforický snímek, což vynikne nejlépe v úplném závěru, ale zároveň nejde o žádný těžkotonážní art, jako spíš o chytrý mainstream. A ještě jedna zcela netypická věc - Rodinný film velmi věrně odráží to, co řeší a jak se chovají mladí lidé (adolescenti řekněme). Taková přirozenost a uvěřitelnost je v českých luzích nebývalá... (02.08.2016)