Rodinný film

Po zhlédnutí tří autorových filmů (byť opačně chronologicky) lze konstatovat, že Omerzu točí na české poměry velice zajímavé a originální filmy, přestože zůstávají v lecčems poměrně civilní, vizuálně líbivé. Jeho přístup je humanistický, přičemž své zápletky rozvíjí krom rodinných nesnází kolem poněkud divokých a extrémních situací na hranici uvěřitelnosti. Zde ještě film, který už měl příběhový základ, vygradoval v cosi zcela nečekaného. Ale co, když trpí lidé, to se stává, ale co teprve, když trpí zvířátko... (08.02.2023)

Milhouse sirotkem v české celovečerní verzi. Fungovala na mě ta všudypřítomná melancholie první poloviny, tvořená dobrou kamerou a mrzoutstvím "dětských" postav. I tak mám ale výhrady v podstatě ke všem (lidským) hercům. I Rodinný film totiž trpí tím podivným nešvarem českých filmů posledních let, kdy herci hrají prkenně, jakoby snad hrát ani neuměli (to se týká i Karla Rodena, který se v mých očích podobnému nešvaru vždy celkem vyhýbal). Paradoxně je tak jednoznačně nejpřesvědčivější postavou pes Oto (v podání několika psích herců). Z pohledu české tvorby bezpochyby zajímavý film, bohužel nijak zázračný. 6/10 (07.03.2017)

Olmo, Olmo, ty si ma milo prekvapil! Zriedkakedy mám to potešenie vidieť u režiséra taký veľký progres! Od silvestrovskej depky až po Rodinný film. Žánrový mix s prevahou artu a PSA má prepracované všetky zložky (scenár, kamera, dialógy, casting, kontrapunkt problémy psa vs. "problémy" ľudí). Vo filme hrali 2 herečky (Boková, Křenková), ktoré som až dodnes vôbec nemusel a tu PÁN REŽISÉR sa postaral nie len o to, aby som si všimol ich talent, ale ja som ich a psa celý film priam hltal. Po hodine som sa začínal nudiť a zrazu štylistický a tématický obrat o 180 stupňov. Detailov tvárí a celkov Prahy som sa za 90 minút nedokázal nabažiť. Napriek vyššie uvedenému sa obávam, že pre tento film väčšina divákov nebude mať pochopenie, ale vidím, že o budúcnosť českého filmu sa už báť nemusím. IFF BA2015 (15.11.2015)

Nedávno som čítal istú poloironickú polemiku na tému české milostné vzťahy očami cudzinca, žijúceho v Čechách. V podstate sa to príliš nelíšilo od filmu Rodinný film. Akoby naši západní susedia potrebovali na pravdivé komentovanie ich štýlu života cudzokrajný pohľad. Vtedy môže byť objektívnejší. Omerzu urobil od debutu riadny kus vpred a má k tomu slušný scenár, jedno očakávané herecké eso a niekoľko neočakávaných hereckých es vrátane psa. Omerzu necháva veľa priestoru na premýšľanie a možno aj alternatívne významové vysvetlenia viacerých okolností. Nečakané prekvapenie. (31.08.2016)

Celkem chápu proč, Jenovéfa Boková v rozhovoru pro magazín Práva uvedla, že Rodinný film je depka. Neřekl bych depka až na dřeň na jakou jsme zvyklí na sever od nás, ale i tak emoce a překvapení s divákem zacloumají. Slušně zahrané, zvláště Eliška Křenková na sebe v kombinaci s Pustinou výrazně upozorňuje. Pokud jde o výtah, dobrý podnět, jak zahnat listopadovou nudu a šeď. Psí dějová linka byla dojemná a srdcervoucí. (27.11.2016)