Režie:
Olmo OmerzuKamera:
Lukáš MilotaHudba:
Šimon HolýHrají:
Daniel Kadlec, Jenovéfa Boková, Vanda Hybnerová, Karel Roden, Eliška Křenková, Martin Pechlát, Miroslav Sabadin, Vojtěch Záveský, Jaroslav Plesl (více)Obsahy(1)
Jak se vypořádají s nečekanou svobodou dvě dospívající děti, jejichž rodiče se vydali na plavbu jachtou po oceánu? Co udělá odloučení s dosud perfektně fungující rodinou? A co když do tohoto rodinného „testu" vstoupí další, nečekaně dramatická událost? (Cinemart)
Videa (3)
Recenze (339)
Olmo Omerzu natočil poměrně těžce uchopitelnou artovku. Takových filmů u nás zas tolik nevzniká, ale to neznamená, že bych byl vůči Rodinnému filmu nějak shovívavější. Vanda Hybnerová s Karlem Rodenem se odjíždějí plavit někam do pacifiku na několik měsíců a zanechávají doma téměř bez dozoru dospívající děti. Během této doby je potká hned několik dramat a neštěstí, což eskaluje prakticky v rozpad této rodiny. Poměrně nedivácké drama, kde je těžké soucítit s hlavními protagonisty. ()
Těch dlouhých emočních záběrů bylo občas až moc, upřímně, čekal jsem něco více vztahovějšího, co mě i víc vyšťaví, čtvrtou hvězdu dávám hlavně za to, že takováhle točba je něco, co se u nás (všeho do času!) zatím bohužel netočí. Ovace a ceny Omerzuovi neskutečně přeju, někdo takový potřeboval už dávno prorazit. 70%. ()
(Po obsahové stránce) bodavé vztahové drama, (co do formy) film opakujících se náhlých zlomů: chvílemi vyprávějící o radostech a strastech mládí, o naději a bolestech prvních lásek (v hlavních rolích D. Kadlec, J. Boková a E. Křenková), chvílemi o (ne)překonatelné manželské krizi (v hlavních rolích V. Hybnerová, K. Roden a M. Pechlát), přesto nemám pocit, že by došlo k dramaturgickému selhání, tj. že by film (resp. jeho režisér a scenárista v jedné osobě Olmo Omerzu) nevěděl o čem chce vyprávět a že by se rozpadal do několika disparátních bloků, či lépe řečeno do několika (minimálně dvou) na sobě nezávislých příběhů. Pojivem snímku je konkrétně širší rodina (neopominutelná role strýce Martina v podání M. Pechláta) Kubínových, zřetelně finančně zajištěných volnomyšlenkářů, resp. na abstraktnější rovině oběť, kterou v určitý moment bere (ať už záměrně, nebo "metafyzicky") některý ze členů rodiny, aby zachránil svého blízkého, tak se kupř. spoiler musel syn pokusit o sebevraždu, aby se mohli najít rodiče ztraceni na moři; otec musí přijít na to, že není biologickým otcem svého syna, aby se tento mohl vyléčit; manželství Kubínových se musí dotknout samotného dna, aby se mohl najít ztracený (a beztak už oplakaný) psík, specifický člen rodiny, který však má skrze svůj status a díky tomu, že se jeho objevení podobá malému zázraku, potenciál rodinu opět stmelit (to už nás film nechá si domyslet) spoiler, skutečně, zdá se, že snímek drží pohromadě motivy hříchu a vykupitelství; nerad bych se pouštěl do nějakých pochybných pseudonáboženských spekulací, ale možná v tomto - v obrazném převzetí kříže a splácení vin naších nejbližších - spočívá nejhlubší tajemství fungování rodiny, její faktické nezničitelnosti (tuhle interpretaci však berte prosím s rezervou, určitě to film v žádném momentě takhle napřímo neartikuluje; a sledování stop váš vždy může přivést na scestí...). 75 % [dafilms] ()
Po zhlédnutí tří autorových filmů (byť opačně chronologicky) lze konstatovat, že Omerzu točí na české poměry velice zajímavé a originální filmy, přestože zůstávají v lecčems poměrně civilní, vizuálně líbivé. Jeho přístup je humanistický, přičemž své zápletky rozvíjí krom rodinných nesnází kolem poněkud divokých a extrémních situací na hranici uvěřitelnosti. Zde ještě film, který už měl příběhový základ, vygradoval v cosi zcela nečekaného. Ale co, když trpí lidé, to se stává, ale co teprve, když trpí zvířátko... ()
Příšerně nudné, prvoplánově rádoby artová slátanina, která ačkoli neosobní a chladná pojede na city, však na city méně pozorného diváka, poněvadž jiný ví přesně, o co jde. Mladé herky z pana režiséra sice uchcávají "och toť geniální vizionář!!!" , já jim jejich nadšení neberu, ať se daří, děvenky! No mně se takto vykalkulované scénáře nelíbí. Zlaté Mádlovo Pojedeme k moři nebo Na střeše. Tam vidím mnohem větší potenciál, který možná souvisí s lepší znalostí českého publika. Laskavou poetiku, kterou do svých filmů jemně dávkuje je čímsi, co já osobně ráda ocením. Ano, chválím režijní a scénáristickou práci Mádla. To jsou věci, co? ()
Galerie (64)
Zajímavosti (7)
- Natáčelo se v Praze a na několika místech v Thajsku, kde tehdy právě bylo období monzunů. (Zdroj: CinemArt)
- „S Karlem Rodenem to bylo super, nejdřív jsem z něho byl trochu vystrašený, ale pak jsem si uvědomil, že práce bude fajn, s Karlem jsme si nakonec sedli a bylo to úžasné,“ uvedl Daniel Kadlec. (SONY_)
- Psa Otta hráli celkem čtyři psi. (vyfuk)
Reklama