Režie:
Olmo OmerzuKamera:
Lukáš MilotaHudba:
Šimon HolýHrají:
Daniel Kadlec, Jenovéfa Boková, Vanda Hybnerová, Karel Roden, Eliška Křenková, Martin Pechlát, Miroslav Sabadin, Vojtěch Záveský, Jaroslav Plesl (více)Obsahy(1)
Jak se vypořádají s nečekanou svobodou dvě dospívající děti, jejichž rodiče se vydali na plavbu jachtou po oceánu? Co udělá odloučení s dosud perfektně fungující rodinou? A co když do tohoto rodinného „testu" vstoupí další, nečekaně dramatická událost? (Cinemart)
Videa (3)
Recenze (340)
Pomalé s nevýraznou atmosférou. 1) Spoiler. 31letý režisér a spoluscénárista Slovinec Olmo Omerzu, absolvent FAMU, se pokouší propojit několik nesouvisejících témat dohromady: dospívání, zmizení rodičů, otcovství syna. Moc se mu to nepodařilo. 2) Zaznamenal jsem pěkného 16letého debutanta Daniela Kadlece (syn Erik) a 19letého Miroslava Sabadina (Erikův kamarád Tomáš). 3) Největší herecký dojem na mě udělaly tři border kólie, které se střídaly ve ztvárnění pejska Otíka. ()
Je to dost paradoxní, když mě nejvíce dostávaly scény se psem Ottem. Ty mě rvaly srdce na kusy. Je to zřejmě tím, že vlastním taky jednoho chlupatého a štěkavého čtvernožce a nebo to bylo tím, že ta rodinka Rodena a Hybnerové stála za houby. Čekala jsem něco se vztahy, něco co bude mít psychologický přesah. ()
Ač dobře rozumím potřebě dostat na plátno tolik chladu a měl jsem tudíž protentokrát racionální důvod přenést se přes tzv. civilní herectví, strojené texty dialogů i šedivý digitální obraz, za celou dobu jsem se neoprostil od pocitu, že koukám na šplhounský famácký absolvenťák v absurdně, neživotně přepychových kulisách, snažící se pojednávat velká témata bez adekvátní životní zkušenosti nebo aspoň představivosti. Ale za vší tou sterilitou jako by se bojácně schovával člověk s planoucím srdcem, který by mohl mít na to natočit něco opravdového, až pro něj ztratí důležitost „bytí filmařem“ a naplno se ponoří do filmování (jestli ho do té doby nesemele malý český kinematografický mlýnek). ()
Upřímně řečeno, šel jsem na Rodinný film bez větších očekávání a jaké bylo moje překvapení, když jsem natrefil na tak skvělý film. Omerzovi jde překvapivě dobře něco, co se v našich krajích moc nenosí - vyprávět nedoslovně. Většina toho skutečně podstatného se děje v elipsách, ve výpustkách, které si musí divák domýšlet a rekonstruovat v hlavě. Celkově jde o hodně metaforický snímek, což vynikne nejlépe v úplném závěru, ale zároveň nejde o žádný těžkotonážní art, jako spíš o chytrý mainstream. A ještě jedna zcela netypická věc - Rodinný film velmi věrně odráží to, co řeší a jak se chovají mladí lidé (adolescenti řekněme). Taková přirozenost a uvěřitelnost je v českých luzích nebývalá... ()
Má vysoká očekávání nakonec byla z velké části naplněna. Po čistě technické stránce je to paráda, od hudby až po kameru. Atmosférou si mě film získal též (podobně jako trikem s odpálkováním naštvaného souseda). Ale ještě více nadšený jsem byl z hereckých výkonů, nádherně civilních a uvěřitelných. A ano, myslím tím i u mladší generace (kupříkladu na první pohled nevýrazný a tuctový Daniel Kadlec byl podle mě naopak typově obsazený naprosto přesně a provokativní Eliška Křenková byla překvapivě vůbec největší hvězdou filmu). A tak jediné, k čemu bych měl určité výhrady, byl příběh samotný. Věřím, že nemálo diváků psí strasti chytly za srdíčko, mě ovšem dost nudily. Ne že by zvířátka zahrála špatně, ale mě prostě daleko víc zajímalo dění u páníčků doma, zvláště po „odhalení pravdy“. Symbolika je jistě pěkná věc, avšak zase si nemyslím, že by se jí měl děj takřka úplně podřizovat. Jinak ovšem velká spokojenost. S panem režisérem to bylo naše první filmové dostaveníčko, ale pevně věřím, že ne poslední. Tohle skončilo solidními 4*. ()
Galerie (64)
Zajímavosti (7)
- Natáčelo se v Praze a na několika místech v Thajsku, kde tehdy právě bylo období monzunů. (Zdroj: CinemArt)
- Ve scéně odehrávající se v nemocnici běží v televizi film The Plague Dogs (1982). (Glowski)
- Psa Otta hráli celkem čtyři psi. (vyfuk)
Reklama