Oko v oblacích

Měl jsem nervy a obrovskou chuť ty politiky seřezat na ,,valnou,, hromadu. Můžeme zabít holčičku a nebo oni můžou zabít 80 lidí, včetně holčiček, je jednoduchá rovnice. Jestli to nějaký politik, nebo právník nedokáže pochopit, nebo se bojí o ohrožení kariéry, není o moc lepší než ti co ty zvěrstva dělají. Rozhodli zastupovat občany a tímhle přístupem občany ohrožují. Druhou věcí ovšem je, to neustálé montování se do problémů těhle muslimských zemí. Čím větší vojenská angažovanost, tím je to horší. P.S 1 Hezké záběry dronů a z dronů. (spoliler ) P.S 2 Ani náhodou by střela Hellfire nezničila vedlejším účinkem betonovou 40 cm silnou zeď, vzdálenou řadu metrů od domu. http://www.military.cz/usa/air/in_service/weapons/ag_missiles/agm_114/agm_114.htm (28.06.2016)

Vzhľadom k malej propagácii filmu a k jeho suverénne zvládnutej dramaturgii, kedy sme v napätí od začiatku do konca, budem zhovievavejší aj k nedostatkom. Tie sú nasledovné. Modelová vyhrotená situácia, kedy musíme riešiť, či jedno mŕtve dieťa, alebo 80 mŕtvych ľudí, celkom by ma zaujímalo, ako to prebieha v realite, či tiež presne tak, aby bola absolútne jasná dilema. No je to vykonštruované, ale prečo nie. Občas sa v záujme skomplikovania situácie stane nehoda, či skôr náhoda, ako vybitá batéria. No a asi málokto pochybuje o tom, ako by sa rozhodli reálni vojaci v teréne, pardon, za monitormi. Všetko to ale chápem ako súčasť spomínanej dramaturgie a keď si k napínavosti pridám až čiernohumorné prehadzovanie horúceho zemiaku od chlapíka so sračkou cez všetkých za monitormi až po vtipne symbolicky pingpong hrajúceho ministra v oblečku, vychádza mi z toho slušný film. (27.05.2017)

Jedno z nejsympatičtějších vojenských dramat, které za poslední roky vzniklo, mezi jehož obrovské přednosti se řadí zobrazení reálných moderních technologií, nečernobílé vidění konfliktu, kdy žádné rozhodnutí není stoprocentně správné, a zaměření se na jediný, mnohdy opomíjený aspekt vedení války – takzvaný “chain of command”, kdy konečné rozhodnutí záleží na tom nejvýše postaveném navzdory tomu, že ti pod ním mají o dané situaci často větší přehled. A jako bonus tu máte krásnou poslední filmovou větu Alana Rickmana: "Never tell a soldier that he does not know the cost of war.” (04.01.2017)

K největším pozitivům tohoto filmu patří, že je v angličtině, tudíž Američané nebudou mít potřebu spáchat remake plný patosu, nacionalismu, sentimentu, krve, výkalů, amerických vlajek a uřvaných nepřátel. Toto je velmi civilní snímek, který od počátku udržuje diváka v napětí, má vynikající scénář, který si klade mnoho zajímavých otázek, je výborně zahrán i zrežírován. (14.07.2021)

"Je to přátelské město, takže civilních obětí musí být minimum." Kdybych musel řešil tyto právní, vojenské a morální problémy, tak bych si raději dal ten křupavý chleba od malé vyznavačky hula hop a šel bych protestovat proti vládě dosazené OSN. Já prostě nemám rád, když se někdo mocný ve jménu demokracie a dodržování lidských práv vměšuje do záležitostí suverénních zemí. Nicméně tady se bojuje proti terorismu od monitoru a je to celé takové britsky zajímavé. Všude samé dilema či neschopnost rozhodnout a to mě baví. Tradičně nejvíc úsměvu ode mne dostávají Američani, kteří by pro zpopelnění teroristy klidně vymazali město z mapy. A taky mě potěšilo, že zatímco si v poklidu píšu komentář, tak někde v dáli možná právě odstartovala raketa Hellfire a mě zbývá 50 sekund na dokončení. Teď už jen 35. (13.04.2017)