Den Trifidů

Nepochybujem, že tento film bol aj v roku 1962 veľkým sklamaním. Predchádzajúca dekáda priniesla občas myšlienkovo aj trikovo hodnotnejšie scifi diela. Nepochybujem, že znalci predlohy považovali film za sprznenie knihy. Lenže dnes, viac ako polstoročie od premiéry, má Deň trifidov svoje béčkové, brakové čaro. Taktiež dokáže aspoň čiastočne vyvolať atmosféru hrôzy, zachvacujúcu celú zem. Horiaci Londýn, Vyľudnený Paríž, masy slepých. Samozrejme je večná škoda, že sa v tom období nenašiel režisér, ktorý by to s látkou myslel skutočne vážne a nedal tak vzniknúť dlhodobej klasike žánru. Možno dnes... (28.10.2016)

Při prvních záběrech jsem si uvědomil, že jsem tenhle "skvost" už kdysi viděl na videu. S geniální knížkou to nemá společného naprosto nic - původ, vzhled i schopnosti triffidů jsou jiné, hrdina je jiný a kromě probuzení v nemocnici zde není jediná scéna, nápad, myšlenka z knihy. Je to jak vzít Babičku Boženy Němcové a udělat s postavami z knihy komedii ve stylu Babovřesky. Odhlédnuto od knihy je to pořád strašlivá sračka - příšerné zadní projekce, jakési slizky v rolích trifidů, slepci co nevypadají jako slepci, táhnoucí se děj a céčkově debilní finále. Mořská voda ničící triffidy... proč na to pan Wyndham nepřišel? Odpad a paradoxně v nulové konkurenci sci-fi roku 1963. (05.04.2014)

Ve filmu se dá nalézt několik momentů, kde lze částečně vidět Wyndhamovu původní myšlenku. Naproti tomu je zde spousta nelogických situací, které podkopávají samotný film, tím spíše knižní předlohu. Lze očekávat, že ve filmového zpracování se neodehraje celý příběh, ale vyskytlo se tam mnoho zbytečností, na úkor alespoň základního smyslu původního příběhu. To, že Triffidi vznikly geneticky, vinnou člověka, je naprosto opomíjeno a mořská voda jako zbraň proti Trifidům v závěru filmu spolu se slovy ,,Mankind survive" snad musí totálně zklamat každého, kdo snad doufal v alespoň nějak normální konec. (29.08.2009)

Tři hvězdičky, když snímek budu brát jako dobové sci-fi. Jedna, pokud ho budu považovat za adaptaci skvělého Wyndhamova románu. Zase si někdo myslel, že stačí převzít pár postav, zápletku a tu omáčku kolem zahustit hollywoodskými klišé (ač je film britský). Vřele doporučuji přečíst si knihu a případně sehnat skvělý miniseriál BBC. Tam totiž najdete "ten pravý" Den trifidů. (11.03.2006)

Nebudu hanit speciální efekty - podle mého názoru je vzhled trifidů v tomto snímku solidní s ohledem k trikařským možnostem roku 1963, chodící rostliny nepůsobí vůbec směšně. Co ovšem působí směšně, je děj, jenž je jednak v mnoha scénách strašně naivní a nezáživný, ale navíc je i rozdělen do dvou paralelních vyprávění, které spolu vůbec nesouvisí. Celá dějová linie s Kieronem Moorem a Janette Scott byla přidána, aby byl snímek delší, a proto úplně odbíhá jiným směrem než novela Johna Wyndhama a fabuluje opravdu hloupý happyend. Co se týče věrnosti literární předloze a kvalitě vůbec, je o mnoho lepší britská minisérie z roku 1981. (16.02.2019)