Den Trifidů

Den Triffidu je suverenne najslavnejsi roman spisovatela Johna Wyndhama z Velkej Britanie, a pozeram, ze talentovany, ale dost neznamy reziser Freddie Francis /Paranoiac 1963/ natocil o tom aj film, ktory sice behom desatroci brutalne zostarol, ale ma cosi do seba. Ide tu o triffidy, jedovate rastliny ktore utocia na ludi. Film zacina scenkou v nemocnici, potom sa rozbehol film. Trochu ma sralo, ze triffidy vedia hovorit, coz tento film dost zhodilo. Z uhla pohladu svojho vzniku maju triffidy dobre masky, takze vydalo na priemernu podivau . 55 % (15.10.2019)

Boj o přežití v troskách lidské civilizace v technicky standardní sci-fi flákotě, která má s Wyndhamovým románem společné opravdu jen torzo. Psychologie byla odstavena na vedlejší kolej a vystřídalo ji zběsilé akční tempo, po neustále se měnících krajinách, s dostatečným spádem a několika výtečnými megalomanskými momenty (pád letadla, náraz vlaku). Za casting a zkomponovanou hudbu by si producenti zasloužili vytahat za uši, stejně jako za přílišný jekot ženského osazenstva v konfrontaci se zelenými vetřelci. Pokud divák zapomene na existenci „jiné“ verze, může se královsky bavit. (23.06.2005)

Ve filmu se dá nalézt několik momentů, kde lze částečně vidět Wyndhamovu původní myšlenku. Naproti tomu je zde spousta nelogických situací, které podkopávají samotný film, tím spíše knižní předlohu. Lze očekávat, že ve filmového zpracování se neodehraje celý příběh, ale vyskytlo se tam mnoho zbytečností, na úkor alespoň základního smyslu původního příběhu. To, že Triffidi vznikly geneticky, vinnou člověka, je naprosto opomíjeno a mořská voda jako zbraň proti Trifidům v závěru filmu spolu se slovy ,,Mankind survive" snad musí totálně zklamat každého, kdo snad doufal v alespoň nějak normální konec. (29.08.2009)

Nebudu hanit speciální efekty - podle mého názoru je vzhled trifidů v tomto snímku solidní s ohledem k trikařským možnostem roku 1963, chodící rostliny nepůsobí vůbec směšně. Co ovšem působí směšně, je děj, jenž je jednak v mnoha scénách strašně naivní a nezáživný, ale navíc je i rozdělen do dvou paralelních vyprávění, které spolu vůbec nesouvisí. Celá dějová linie s Kieronem Moorem a Janette Scott byla přidána, aby byl snímek delší, a proto úplně odbíhá jiným směrem než novela Johna Wyndhama a fabuluje opravdu hloupý happyend. Co se týče věrnosti literární předloze a kvalitě vůbec, je o mnoho lepší britská minisérie z roku 1981. (16.02.2019)

Při prvních záběrech jsem si uvědomil, že jsem tenhle "skvost" už kdysi viděl na videu. S geniální knížkou to nemá společného naprosto nic - původ, vzhled i schopnosti triffidů jsou jiné, hrdina je jiný a kromě probuzení v nemocnici zde není jediná scéna, nápad, myšlenka z knihy. Je to jak vzít Babičku Boženy Němcové a udělat s postavami z knihy komedii ve stylu Babovřesky. Odhlédnuto od knihy je to pořád strašlivá sračka - příšerné zadní projekce, jakési slizky v rolích trifidů, slepci co nevypadají jako slepci, táhnoucí se děj a céčkově debilní finále. Mořská voda ničící triffidy... proč na to pan Wyndham nepřišel? Odpad a paradoxně v nulové konkurenci sci-fi roku 1963. (05.04.2014)