Černý jezdec

„Můžu jim pomoct. Dám jim cíl. Potřebujou nějakej cíl, smysl. Kdo ví, co se pak stane?“ - „Já vím, co se stane. Nasadíš jim do hlavy ten úžasnej nápad, pak tě zas něco vykolejí a už tě nikdy neuviděj. Nepotřebujou nějakej vybájenej turnaj. Některý nemaj ani rodiče. Znaj jen gangy a polepšovny. Ani je to nezajímá. Potřebujou lidi, který vždycky přijdou, Gene. Stabilitu!“ A právě stabilita je věc, se kterou Genesis bojuje ze všeho nejvíc…Na hlavního hrdinu je smutný pohled. Umí sice šachy, ale má problémy s hlavou a spoustu lidí už zklamal. V jádru je to však dobrák, který se snaží věci změnit. A divák mu fandí. Stejně tak vyloučeným lidem kolem něj, kteří mu začnou tvořit novou rodinu. Zároveň má o něj publikum strach, aby znovu neselhal, protože nová šance už přijít nemusí…Tempo vyprávění není z nejsvižnějších, ale k tomuhle filmu se hodí. A trocha toho napětí také nechybí, vůbec celá pasáž z Aucklandu se podařila. Závěrečné vysvětlení je takovým malým balzámem na duši. Podařená podívaná o vyděděních, za mě solidní 4*. (16.10.2022)

Nemáte pocit, že se díváte na film, ale že jste jeho účastníky. Vynikající drama z Nového Zélandu a když jste Maour, máte to sakra těžký. Když jste výborný šachista a máte bipolární poruchu, to je dílo. A když máte synovce, kterého táta svazuje s tradicemi, to už vůbec není žádná hitparáda. Před Genesisem Potinim se lze jen poklonit. (25.05.2017)

The Dark Horse je veľmi dobrý, kvalitne natočený a veľmi silný film, ktorý človeka okamžite chytí za srdce a naplní súčasne smútkom a súčasne veľkou dávkou pozitívnej energie. Hlavný hrdina Genesis Potini je človeku sympatický už v momente ako vojde do obchodu a je fascinovaný šachovnicou, kde odohrá jednu partiu sám so sebou, no súčasne je cítiť, že niečo v ňom drieme. Skvelé scénky, kde každý hráč "Východných Rytierov" si zoberie jednu figúrku, aby dokázali, že budú spolu a vždy sa stretnú, plus aj scénky s jeho bratom a synovcom stoja za to. Nádherný film s výborným poslostvom, ktorý rozhodne stojí za to videť. (20.06.2015)

Tento koník mě tedy příliš neuspokojil, a to i přesto, že si po téměř celou dobu promítání dokázal udržet mou pozornost. Problém shledávám hlavně v tom, že nám řádně nebyla představena Genova osobnost, a tak člověk bez dalších doplňujících informací pořádně ani neví, kde je jeho problém, ani proč jakožto relativně úspěšný šachista nemá na vlastní pořádnou domácnost. Druhý problém pak vidím v tom, že pouhý popis jeho záslužné činnosti s mírnou dramatizací problémů vlastní rodiny na slušný snímek nestačí. Obávám se, že tvůrci značně vsadili na prvoplánovitost, a to se jim vymstilo. Určitě bych upřednostil třeba detail práce s dětmi a neříkejte, že by se nenašla nějaká zvláštní historka s ní spatá, s níž by se dalo blíže pracovat a osobnostmi se ztotožnit. Takhle snímkem letíme od povrchního seznámení s Genem, před pobyt u jeho bratra a seznámením s Manou a najednou bing děti, turnaj, úspěch - neúspěch a závěrečná dramatizace. Dvě hodiny by daly určitě lépe zaplnit. Takhle snímek táhne hlavně Cliff, a ten na to sám o sobě nestačí. (31.01.2016)

║Rozpočet NZD 3,5milióna║Tržby USA ║Tržby Celosvetovo $1,706,000▐ Ospevovaná dráma z Nového Zélandu Čierny kôň (The Dark Horse, 2014), ponúkla zaujímavú tému o šachistoch ale vedená v tak pomalom tempe so špinavým podmazom daného okolia, až človek je zmorení pozeraním z daného diela. /videl v kine: 35%/(filmový festival Art Film Fest 2015) (03.07.2015)