Reklama

Reklama

Četníci z Luhačovic

(seriál)
  • Česko Četnické trampoty (neoficiální název)
TV spot 2
Česko, 2017, 16 h 42 min (Minutáž: 82–86 min)

Hudba:

Jiří Hájek

Hrají:

Pavel Zedníček, Robert Hájek, Martin Donutil, Robert Jašków, Karel Dobrý, Jiří Langmajer, Igor Bareš, Dana Batulková, Ondřej Malý, Pavla Tomicová (více)
(další profese)

Epizody(12)

Obsahy(1)

Děj nového seriálu zavede diváky do roku 1919, kdy dva mladí četníci po ukončení školy přijíždějí na své první působiště. Čeká je opuštěná četnická stanice v lázeňském městě na jihu Moravy. Krátce po příjezdu vyšetřují svůj první velký kriminální případ. Vedle Roberta Hájka a Martina Donutila se v seriálu objeví Robert Jašków, Karel Dobrý, Pavel Zedníček, Pavla Tomicová, Ondřej Malý, nebo Igor Bareš. V současné době je připraveno celkem šest dílů seriálu a každý ze tří režisérů natočí dva díly po pětasedmdesáti minutách. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

TV spot 2

Recenze (166)

Joges 

všechny recenze uživatele

S tímhle seriálem je to jako na houpačce. První tři díly nic moc, další tři pokračování byla téměř dokonalá a od poloviny zase jen průměr. Samozřejmě, je to tak trochu i komedie, tak se musíme smát, což se i daří, ale například díly čtyři až šest v čele se strážmistrem Vlachem (Karlem Dobrým) byly snad kombinací všeho. Škoda, že si celý seriál neudržel úroveň příběhů: Tabačka, Evička a Staré dluhy. Ale dost kritiky. Je dobře, že seriál vznikl. To bychom zase nepoznali docela povedenou četnickou stanici s mnoha zajímavými lidmi kolem. ()

mosem 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Hodnotící kompromis.Na druhý díl seriálu jsem se díval ze zvědavosti, jak se jim "dílo podařilo". I když se v tomto díle řeší vražda, v některých momentech jsem přemýšlel jestli se na seriál dívat jako na detektivku, nebo na relaxační komedii. Nakonec asi obojí. Báječně jsem si odpočinul, a z tohoto pohledu bych snad dal i víc než ty dvě hvězdičky. Na straně druhé, odvahu prohlásit tohle za detektivku by bylo hodně odvážné. Herecké výkony mnohdy na úrovni lepších amatérů, snad s výjimkou Hájka a Donutila ml. U Zedníčka se podařilo jeho "češtinu" akcentovat až příliš, mnohdy téměř k nesrozumitelnosti,v předváděné fyzické kondici by zřejmě pro prvorepublikové četnictvo byl fakticky nepřijatelný.Paní soudcová Cmíralová je posazena do role potrhlé ženštiny. Ale tohle nejsou snad ani chyby herecké, ale spíše režijní - působilo to na mne dojmem, že do této polohy byly jejich role směřovány. I když nepříliš velká, přesto mile na mne působila role cikána, ve které jsem vnímal jeho prohnanost i "hrané herectví". Takže dojem spíše rozpačitý. A co nejvíc utkví v paměti? Asi "KAM NA ŠUTRY". Po příběhu Staré dluhy jsem zvýšil hodnocení ze tří hvězd na čtyři. Jen se bojím že odchod Vlacha může znamenat, že za čas se vrátím k původnímu hodnocení. ()

Reklama

carl.oesch 

všechny recenze uživatele

Zázrak to není, ale ti, co povykují jaká je to slabota oproti těm "pravým" četníkům a četnickým humoreskám jsou asi na stejné úrovni jako ti, co se rozčilují, jak ti Němci zbastlili toho Winnetoua oproti tomu "skutečnému" z šedesátých let. Tohle má z těmi z brněnské pátračky společné především to, že se jedná taky o četníky a odehrává se to za první republiky, tedy na jejím počátku. Celkově to je nějak tak drsnější, kauzy rozhodně moc komické nejsou, navíc bylo po válce a ta se na chování a mentalitě lidí podepsala rovněž dost negativně. Sestava je sice menší, ale případy jsou plus kompaktnější a mají věcí "detektiovnější" charakter. Vadí mně vlastně jen dvě dvě věci - proč jsou z Luhačovic, když z tohodle krásného městečka je tam jenom jeden hotel (i to nádraží je jinde...) a největší rozkvět tyhle lázně zažily až později, byť základ byl dán ještě na konci Rakouska a pokud jsme díkybohu zůstali tentokrát ušetřeni nesnesitelně vlezlého a herecky už zcela vyčpělého Miroslava Donutila, znamená to, že nás bude otravovat ten neherec stejného jména, který se vesměs mezi dost neokoukanými a zajímavými herci vyjímá jako plechová konvička mezi míšeňským porcelánem? Zajímavá figura je pan Gebert a tvrzení, že si tam Zedníček dělá, co chce, je totální nesmysl....neméně skvělí byli Robert Jaškow v prvních třech dílech a Karel Dobrý, jako jeho zástupce. Osobně bych tomu dal přednost před těmi vzývanými četníky z pátračky Brno-venkov, které byly ve skutečnosti daleko větší exhibicí nejrůznějších pražských "superhvězd" na čele s Toepfrem, Donutilem (ten nesměl od půlky taky chybět), ale i dneska už vyloženě odpornou Bohdalkou a řadou dalších. Tady jsou to v daleko větší míře herci z Brna a ostatních oblastí na Moravě a především to nejsou provařené figury z řady stupidních seriálů. Rozhodně tohle (byť v náznacích a nějak tak na okraj) ukazuje aspoň něco ze začátků té první republiky. Po shlédnutí všech dvanácti dílů musím bohužel konstatovat (aniž bych měnil cokoliv na hodnocení, nebo předchozích větách), že jsem pochopil, co tvůrci "chtěli" natočit, ale co se jim absolutně nepovedlo. Připadá mně, že zejména čeští scénáristé se chopí příležitosti a snaží se do scénáře narvat všechno možné, jen aby dokázali, jak jsou in. Nechám stranou linku homosexuality mladého Donutila, která byla zcela zbytečná, ale seriál na rozdíl humoresek asi měl ukázat, jak vznikalo četnictvo ve vazbě na to, jak vznikala první republika. A asi chtěli ukázat, že to rozhodně jednoduché nebylo a nebylo to u mávání dvou barevnými (tehdy...) vlajkami ani kutálkách v ulicích, jako 28. října v Praze. Nicméně první zcela nezvládnutá byla časová linka, kdy z těch dvanácti dílů není zřejmé, v jakém časovém úseku se to vlastně odehrává a určitý časový posun reprezentují vlastně jen měnící se mundury četníků. Tradičně dobře zvládnuté prostředí, oblečení, exteriéry i interiéry bohužel sráží to nejdůležitější - děj. Na jedné straně je třeba pochválit některé detektivní linky (ona banda zelených kádrů, jejíž maďarský "šéf" zavraždí Karla Dobrého, kanibalismus nebo už tehdy - a bylo tomu tak - obchod s narkotiky. Na druhou stranu autoři scénáře a tvůrci osob zapomněli, že první republika přes všechny nedostatky vznikala v úplně jiném prostředí a hlavně s jinými lidmi, než se pod Havlovou taktovkou "obrozující" demokracie v roce 1989. Lidé měli v té době daleko víc nadšení a byli morálně více na výši, než stbáčtí šíbři, kteří se dohodli snadno s novým establishmentem (nakonec tvořeným především bývalými komunisty, odstavenými po roce 68 od lizu na čele s psychopatem s mesiášským komplexem), veksláky a přitroublým davem, jehož povrchní neznalost a naivita zaráží leckde až dodnes. Lidé "starého" Rakouska byli vychováni přece jen (zejména na místní úrovni) v demokracii, měli daleko lepší rozhled a i když je hluboce zasáhla válka (což je nakonec ve filmu dost naznačeno), byli prostě mravně (slovy Masaryka) na podstatně vyšší úrovni, než tomu bylo po roce 1989. Takže zase naivní až přisprostlé představy na téma "všeci kradnů" - zde snad mezi místní honorací není nikdo, kdo by nebyl lump. Od starosty až po přednostu místního nádraží. A tak z toho nejlépe z hlediska uvěřitelnosti vychází dobře třeba hvězdná rodinka Pavly Tomicové, či zrovna ona andělíčkářka Aleny Mihulové nebo baronka v podání Terezy Bebarové. Prostě aktualizace (podobnosti čistě náhodné...) typu privatizací, kádrování, zlodějiny na nejvyšších místech i třeba uprchlíků kvalitě a vyznění rozhodně neprospěla. První republika zas tak dokonalá nebyla, pro její vznik to platí neméně, ale taková žumpa, jak si to představovali tvůrci scénáře, to nebyla ani náhodou. Platí stále to samé - herci jsou nás průměrní až mizerní, filmoví řemeslníci špička, ale katastrofou je (velká čest výjimkám Svět pod hlavou nebo Pustina) scénář. Ale nedivme se, když člověk vidí, jaké mají tito lidé znalosti, které psaní zejména historických látek vyžaduje, jak rozumí psychologii, jaký mají fantazijní potenciál a přitom jak umí fantazii usměrnit, tak nemají na víc než na seriály, které ocení tak leda v zemi Manuel nebo Šeherezád.... () (méně) (více)

mira007 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Tak výprava, kostýmy, rekvizity obsazení a kamera ok. Jenže celé to je nuda. Snaha o grotesku vyznívá do trapna ( to hulákání, přehrávání, a komika postav typu maminka a Zedníček mi moc vtipný nepřišlo ) Nesrovnávám to s Humoreskami ale tady to vyšetřování je hrrrrrozně nudné a jednoduché , postavy krom Jaskowa hrozně nezajímavé ( postava Vicy se syfilitydou je trapná taky ač je to moje oblíbenkyně) Po třetím dílu mírně zvedám hodnocení o jednu hvězdičku - tohle už bylo koukatelné. ()

sator 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

První co mé ucho hudebníka zaznamenalo je hudební motiv podobný ze seriálu Neviditelní a ejhle, stejný skladatel... Dívám se na to z jistou útrpností, ze stejných důvodů jako na Velikou Prahu... Dvanáctidílný seriál se svezl na vlně obrovské obliby historických kriminálek - ať už to bylo Panoptikum města pražského, Dobrodružství kriminalistiky nebo Četnické humoresky. Všechny tři seriály vznikly shodou okolností pod taktovkou režiséra Antonína Moskalyka. Četníky z Luhačovic provázely svého času porodní bolesti, část seriálu se dokonce musela přetáčet, série ale nakonec vznikla a v době své premiéry se těšila poměrně slušné sledovanosti, za níž stál nikoli špatný scénář a režie. Té se ujali Biser Arichtev, Peter Bebjak a Dan Wlodarczyk. Nejen proto v ČT začali připravovat pokračování, které mělo spatřit světlo světa v roce 2021. Jenže ve veřejnoprávní instituci došlo k zeštíhlována rozpočtu a kromě zrušení pokračování mini-série Marie Terezie (původně byl v plánu pátý a šestý díl, nakonec se natáčí pouze pátý) došlo i ke škrtu v podobě 2. série Četníků. Záměr byl takový, že se děj, jehož ústřední postavou byl Pavel Zedníček, přesune z Luhačovic o kus vedle - do Kroměříže. Následně tvůrci chtěli zasadit druhou řadu do Znojma. "Dvě z hlavních postav první řady budou pokračovat i zde. Způsob vyprávění nových Četníků ale trochu zvážní. Na druhou stranu mohu slíbit, že nové postavy, které si diváci oblíbí, nezabiji hned při první možné příležitosti," uvedl před časem scénárista Petr Bok. "V pokračování se tvůrci zaměří na dobu, kdy nová republika čelila hluboké krizi. Konec roku 1920 přinesl silnou vlnu deziluze z politických i hospodářských poměrů. Přesunem děje do Znojma se navíc otevírá hlavní téma celého seriálu: česko-německé vztahy, které dynamicky ovlivňovaly život Republiky Československé v podstatě po celou dobu její existence," plánovala ČT. Natáčení mělo začít na podzim 2020 a vedle toho, že zkraje loňského roku nastala koronavirová pandemie, která se táhne dosud, byl hlavním faktorem pro pozastavení veškerých prací hlavně zmíněný fakt škrtu v rozpočtu. "Programová rada ČT rozhodla o tom, že v rámci úspor ve výrobě bude zrušeno i natáčení seriálu Četníci ze Znojma. Jeho začátek byl naplánován na září příštího roku. Doposud probíhaly jen přípravné produkční práce a práce na scénáři," řekla v minulosti pro MF DNES mluvčí brněnského studia ČT Hana Orošová. Je ale klidně možné, že se vznikem nových projektů, které ČT připravuje, že Četníci z Luhačovic v budoucnu přece jen ve výrobním plánu objeví. Režiséři mezitím roztočili řadu projektů: Arichtev např. veleúspěšné Kukačky, Bebjak několik celovečerních filmů, Wlodarczyk třeba krimiseriál Místo zločinu Ostrava. ()

Galerie (319)

Zajímavosti (57)

  • Natáčelo se na zámku Hoštice, Jimramově, zámku Lesní Hluboké, klášteru Rajhrad, Luhačovicích. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
  • Kolik peněz si vydělal četník v roce 1919? Četník – řadový si v roce 1919 vydělal kolem 900–1 300 korun ročně. To se samozřejmě mohlo lišit místem zařazení, neboť se do toho promítal drahotní přídavek a stejně tak to, zda vyživoval nějaká dítka. Pro srovnání, soukromý úředník si přišel průměrně na 1 300 korun, horník vydělal kolem 1 000, pracující v průmyslové výrobě kolem 600–700. Takový příjem byl srovnatelný i s platem začínajícího učitele. (Česká televize)
  • Zákon definoval četnictvo jako Vojensky organizovaný sbor, jenž je určen, aby podle stávajících zákonů udržoval veřejný pořádek a veřejnou bezpečnost. [Zdroj: Týdeník Televize] (M.B)

Reklama

Reklama