Četníci z Luhačovic

Půlce lidí vadí, že to je moc jako Četnické humoresky, druhé půlce vadí, že to je málo jako Četnické humoresky. Tvůrci totiž v oparu všech trapných moderních kriminálek bez ducha a náboje oprášili četnickou tematiku, což se v zemi svatého Arazíma neodpouští. Humoresky jsou samozřejmě kultovní právem, ale srovnávat s nimi Četníky z Luhačovic jen kvůli barvě uniforem a humoru, který seriálu dává jiskru, je nefér. Mnohem lepší je srovnání se zmíněnými moderními kriminálkami, mezi kterými Luhačovice ční jako basketbalista ve školce. Seriálu celkově sedí temnější nota, obsazení (kdo po prvních dvou dílech odsoudí začínající herce nebo Zedníčkovu roli, ten by si měl doplnit vzdělání o zbytek série). Vztahový marasmus a zápletka některých dílů (za vše mluví slaboučké první dvě epizody nebo nedotažený konec) už jsou věci kritizované zcela oprávněně. Přesto působí celek seriálu velmi dobře. (19.04.2017)

Klasický model, který dnešní ČT pro svou původní tvorbu nastolila, je doržen i zde. Vezmete prachů jak sviňa, nasolíte je do prvorepublikové výpravy, hudbu zadáte nějakému volovi s domácími klávesami za pár šupů, scénář nezdáte člověku, který by uměl psát, obsadíte 90% ansámblu herci, kteří něumějí hrát, na režisérskou stoličku posadíte Arichteva, který neumí režírovat --- a máte divácký hit! Seriály První republika a Já, Mattoni, byly telenovely jako hrom. Po prvním díle Četníků z Luhačovic vidíte, že to telenovela být nemůže, ale stejně to tak vypadá a stejně tak debilně se to odehrává, odvíjí a bezpochyby to tak bude i ve zbývajících 11ti dílech. Kriminálka Zedníček. (08.01.2017)

Milé překvapení. Začátek byl sice trochu rozpačitý, především z pohledu lehce křečovitých vtipných vsuvek, ale postupem času se z něj vyklubal skutečně podařený detektivní seriál, se solidně vykreslenými postavami a jejich ne úplně plochými charaktery, s poměrně zajímavými případy v kontextu bezprostředně poválečného období, s velmi povedenou atmosférou, s viditelnou snahou zachytit prostřednictvím souboru vzájemně provázaných příběhů také tehdejší život lidí v různém společenském postavení a čím dál lépe fungujícím humorem někdy až groteskního ladění. Po stránce herecké je to také velice slušné, zejména v podání zkušených matadorů, ať už ve velitelských nebo jiných rolích. Na takřka perfektní filmovou výpravu a autentickou obrazovou složku historických počinů jsme už zvyklí. 80 % (25.03.2017)

Zaprvé přirozeně jiskřivé „hecování“ v charakterově bohatém tandemu Tomáše Töpfera a Ivana Trojana, jenž se stal zásadním motorem celé série; naproti tomu luhačovická parta vede spíše vatovou figurkářskou konverzaci. Zadruhé filmový způsob vyprávění, který si Antonín Moskalyk určil i hlídal a jenž se v ilustrativní novince nahrazuje povšechně televizním rukopisem, volně zaměnitelným třeba s Doktorem Martinem. A zatřetí humor, což neznamená občasné snaživé „hlášky“, nýbrž celistvou autorskou stylizaci jemné nadsázky, která dává dávným kulisám zločinu osobitou vůni, barvu, jazyk a názor již od dob Hříšných lidí města pražského. (08.12.2020)

Tak si opět na Kavkách - Potažmo přesněji a symboličtěji pro potřeby komentáře v Brně na Běhounské..;) - naběhli !! ;) Dalo se čekat, že se jejich nejúspěšnější seriálový projekt, totiž Četnické humoresky, dočká buď sequelu či alespoň nějaké variace.. Bohužel Četníci z Luhačovic ze všeho nejvíc platí bohužel za ubohou nápodobu.. Takové Četnické odlesky s humorem ukázkově křečovitým, hlasitě a důsledně laškovnou hudbou uvozeným, a nuceným, omezujícím se na gagy a pokusy o hláškování.. Tvůrci pohazují zajímavými motivy jak Michael Jackson končetinami, ovšem dále je nerozvíjí, protože dramatický, sociální či satirický přesah, nedejbože pokus o tvoření paralel, samozřejmě spokojená divácká cílovka nepotřebuje, ani nevyžaduje.. Ne, díky !! Nemám potíže s usínáním.. Zedníček jako ukázkový příklad cíleně vedených herců téměř tragický.. (13.01.2017)