Četníci z Luhačovic

Za začátku jsem měl o seriál docela obavu, u prvních dílů jsem si říkal, že na to koukat celý asi nebudu. Pak ale přišel čtvrtý díl a ten mě k seriálu přitáhl. A pak už bylo moc pozdě od seriálu odcházet, tak jsem ho dokoukal. Je škoda, že se kvalita dost proměňovala podle toho, kdo v daný moment stál v čele stanice. Musím pochválit to, že se seriál neomezuje jen na případy samotné, ale věnuje se i reáliím z první republiky. (26.03.2017)

Po prvním díle jsem napsal: "Nechci hodnotit po prvním díle, každopádně Čmaňa s německým přízvukem a přitom čistým Ř je špatný vtip." Po více dílech musím říci, že už mi to nevadí a seriál mi přijde lepší než Četnické humoresky, protože tady za každou cenu netlačí na humornou notu. Jinak Langmajer zahrál toho hypochondra výborně. (07.01.2017)

Víte, proč je hovno hnědé? Je to kvůli žluči. Ta je sice tmavě žlutá až žlutozelená, ale obsahuje bilirubin, což je takový ‚odpad', který vzniká ze starých, pro tělo jich nepoužitelných červených krvinek. Ve střevě ho rozkládají bakterie na dvě části – jedna bezbarvá se vstřebá do krve a vyloučí se močí, druhá se oxiduje na různě barevné sloučeniny, nejčastěji právě v odstínu hnědé, a odchází ven z těla s výkaly. A pointa? Žádná, snad jen, že mi povídání o hovně přijde zábavnější, než Četníci z Luhačovic, ve kterých se Donutil s Jaškówem tváří tak, jako že je hraní hodně bolí a není se co divit, když jsou tak blbí, že je musí na banální stopu přivézt matka jednoho z nich. A komentovat Zedníčkův pseudo-akcent nebudu, to by bylo jako babrání se v hovnech. (28.01.2017)

Hodnotící kompromis.Na druhý díl seriálu jsem se díval ze zvědavosti, jak se jim "dílo podařilo". I když se v tomto díle řeší vražda, v některých momentech jsem přemýšlel jestli se na seriál dívat jako na detektivku, nebo na relaxační komedii. Nakonec asi obojí. Báječně jsem si odpočinul, a z tohoto pohledu bych snad dal i víc než ty dvě hvězdičky. Na straně druhé, odvahu prohlásit tohle za detektivku by bylo hodně odvážné. Herecké výkony mnohdy na úrovni lepších amatérů, snad s výjimkou Hájka a Donutila ml. U Zedníčka se podařilo jeho "češtinu" akcentovat až příliš, mnohdy téměř k nesrozumitelnosti,v předváděné fyzické kondici by zřejmě pro prvorepublikové četnictvo byl fakticky nepřijatelný.Paní soudcová Cmíralová je posazena do role potrhlé ženštiny. Ale tohle nejsou snad ani chyby herecké, ale spíše režijní - působilo to na mne dojmem, že do této polohy byly jejich role směřovány. I když nepříliš velká, přesto mile na mne působila role cikána, ve které jsem vnímal jeho prohnanost i "hrané herectví". Takže dojem spíše rozpačitý. A co nejvíc utkví v paměti? Asi "KAM NA ŠUTRY". Po příběhu Staré dluhy jsem zvýšil hodnocení ze tří hvězd na čtyři. Jen se bojím že odchod Vlacha může znamenat, že za čas se vrátím k původnímu hodnocení. (13.01.2017)

Nevím proč, ale opravdu neskutečně mě to nebaví! Brněnské četníky miluju, ale ty z Luhačovic jsou mi do jednoho protivní. Postavy mdlé, prapodivně se šklebící, oči kulící a šišlající, navíc jakoby bez energie. Příběh nemá jiskru, šťávu, šmrnc. Výprava je tak dokonalá, až to působí uměle a vše jako právě naleštěné, nikde ani smítko. Hudba mdlá neřkuli žádná. Nevím čím to je, ale pravděpodobně scénářem, protože tam se rodí dobré postavy a příběh a to se zde tedy zatím vůbec nedaří. Na stanici v Brně to prostě žilo a to zde postrádám, tady jen žvatlá jedna postava s druhou bez jakéhokoliv prožitku. Ani nevím za co ty 2*, snad za tu krajinu... (14.01.2017)