Do posledního dechu

Nie práve tie „The Finest Hours“, skôr „Not-So-Fine Two Hours“. Film, ktorý by sa chcel zavďačiť všetkým – divákom bažiacim po dobrodružnom filme, diváčkam bažiacim po nejakej tej romantike, aj drsňákom bažiacim po nejakom to námornom thrilleri – no vo výsledku sa plnohodnotne nezavďačí asi nikomu (a veľmi chabé tržby to iba potvrdzujú). Technicky síce viac ako obstojne zvládnutý film s pár skutočne efektnými scénami (napríklad scéna lámania sa tankeru alebo neskoršie nočné priplávanie k potápajúcej sa lodi), ale čo z toho, keď to sú iba chvíľkové záchvevy niečoho strhujúcejšieho a po zvyšok stopáže sa jedná o rutinu, v ktorej sa síce neustále niečo deje, ale tá plavba po rozbúrenom mori nie je nijako napínavá, záživná, ani pri nej nebudete mať strach o postavy alebo aspoň záujem o jednu z nich. Neviem, či je práve ideálne riešenie točiť podobné filmy pod záštitou Disneyho, lebo ono to potom presne dopadne tak, že tá snaha zapáčiť sa všetkým sa minie účinku. Podobné filmy si vyžadujú aspoň trochu drsnosti, špiny, aby sa im dalo veriť to čo sa v nich deje. Vo The Finest Hours je však všetko síce technicky bez problémové, ale tak uhladené, bez akejkoľvek dramatickosti alebo intenzity, že dianie ani v jednej sekunde ničím neprekvapí. Pôsobí to akoby režisér dostal za úlohu natočiť dobrodružný námorný film, u ktorého by sa výrazne nebáli ani deti (tie to však baviť vôbec nebude), zároveň aby sa mohol tváriť dospelo a užili si ho dospelí diváci (pre tých to bude zase veľmi „light“) a navyše, aby ste na to mohli všetci zobrať aj nežné polovičky, ktoré sa budú rozplývať pri tej naivnej romantike s nevhodne obsadeným Chrisom Pineom, ktorému tá postava nevinné námorníčka vôbec nesedí. Jediný kto tu ostáva ako tak zaujímavý je Casey Affleck, z ktorého ide aká taká charizma. Ostatné postavy prednášajú iba tie najjednoduchšie dialógy akoby film zaspal dobu v tých 50. rokoch v ktorých sa odohráva. V tých by mu niečo podobné hravo prešlo, dnes to už pôsobí dosť naivne. Vo výsledku skôr než akokoľvek strhujúce dobrodružstvo, iba technicky slušne natočená nuda. Podobné veľké námorné dobrodružné filmy sme nemali na plátnach kín už dlhú dobu, ale nakoniec bohužiaľ ani jeden z tých dvoch, ktoré prišli v krátkom čase nijako neoslnili a to som sa na obidva z nich tešil. Najprv nijako nenadchlo In the Heart of the Sea a následne The Finest Hours. CELKOVO: 2,5* (5/10) (06.05.2016)

Promarněná příležitost v podobě solidně odvedeného technického řemesla, kterou sráží především nerozhodnost, čím má film vlastně být, v druhé fázi drásají oči špatně podaná postavy, jak z psané i hrané podoby. Nápis v titulcích "true story" a několik původních fotografií, přeci jenom lehce obměkčí na ten průměr. (28.01.2016)

Já mám posádku náramně...hrdinnou. Vypadalo to na solidní spektákl na moři. Hodnocení mně přišlo neadekvátní, po zhlédnutí se nedivím, když dal někdo i odpad. Zdlouhavé, nechtěně směšné, a ještě se jim do toho vloudila Rosamunde Pilcher se svojí zabijáckou romantikou. Je rok 1952. Parta maníků z pobřežní stráže vyráží ve čtyřech lidech na kocábce na moře zachránit partu maníků z havarovaného ropného tankeru, která je evidentně v přesile. Kocábka by sotva převezla mateřskou školku, nyní má dovézt do bezpečí něco málo přes třicet mužů. Je noc, chladno, sněží, panuje vlnob(l)ití. Umřít se nikomu nechce. V daných podmínkách se asi áčkovým hercům nechtělo moc hrát. Chris Pine by toporný až hrůza, nesympatický paňáca, v návalech vyčerpání šilhal, Casey Affleck působil ospale, znuděně. Prostě děs ty dva dvě hodiny sledovat. O nic lépe na tom nebyl ani film. Ten se pořád ne a ne rozjet. Na souši to byla nuda a bídné dialogy, na moři o něco lepší. Spektakulárních scén bylo pomálu. Krajina, pára z úst, moře, to vše bylo vylepšeno CGI. Maník (Chris Pine) z pobřežní stráže se měl ženit, tak ho jeho milá pořád vyhlížela z břehu, prostřihy na ni a její konání byly nadbytečné. Carter Burwell alespoň vyloudil tklivé melodie. Zajímavá byla disproporce záchranného člunu, ten se zpočátku jevil o dost menší. Rázem to byla loď, na kterou by mohli nabrat tučňáky, tuleně i celou partu z Pobřežní hlídky, a pořád by bylo ještě dost místa. Já vím, že příběh je natočen podle skutečné události, a muži byli hrdinní a stateční, nicméně zrežírováno to bylo groteskně. Craig Gillespie zřejmě ochořel mořskou nemocí. Dvě hodiny byly prostě moc. Dané téma vystačilo sotva na hodinu. Závěrečné titulky nabídly obrazové srovnání herců a jejich skutečných předobrazů. Přišlo mně to zajímavější než celý film. Z něj mám průměrný dojem. 5/10 (31.10.2017)

Semiautistický Kryštof Borovice má tak hnusnou starou, že se raději vrhá na riskantní mise do rozbouřeného moře, než aby na ni musel doma čumět. U rektorvoucí seznamovací scény, kdy se ta obluda za zvuků holyúdských famfár poprvé okázale otočí xichtem do kamery a Kryštof, místo aby okamžitě hodil kosu, na ní udělá zamilované kudrnaté oči, mi nejdříve úlekem zaskočil máršmelous, načež jsem si smíchy poprskal televizi rozžvýkaným popkornem. Ale když jste otrlý, zádumčivý nantuketský rybář, asi je to měkčí a méně chlupaté než Novofundlanďan a tolik toho nesežere. Jinak typický patos a kýč Mikyho klubíku. Počasí na piču, hrdinný pobřežní strážce, láska, hrdinný strojník, zase láska, drsní, ale spravedliví správní chlapi, pořád láska, polepšený ustrašený tankerový přizdisráč, kterému drsní, ale spravedliví správní chlapi drsně, ale spravedlivě ukázali správný chlapský směr, tklivý molový orchestr, ještě trocha lásky, vlny jako kráva, klemra jako prase, nepodchladitelný hrdinný pobřežní strážce a nezlomný hrdinný strojník se po mnohých útrapách konečně setkávají, vrhajíce na sebe drsné, ale spravedlivé pohledy plné tichého chlapského respektu, tklivý molový orchestr dvě a láska vrcholí v mohutném kresčendu zubokazného hepyendu. Nejedna rozteklá osamělá padesátka u toho bude v bizarně oplzlém, o číslo menším růžovém županu samým napětím mačkat kočku a marně snít o tom, jak se jí ten štramácký oficír Erich Báňa snaží prokopat tvarohovými záhyby krabatých stehen k mrtvé rybě. Na druhé straně je to však hezky udělané, dramaticky dobře zvládnuté, a když vypnete indikátor nevkusu, vcelku svižně to odsejpá. Prostě takový Bílý tanker aneb V srdci moře bez nasraného kytovce. (11.04.2016)

Historická dráma je vlastne príbehom dvoch mužov, ktorí sa náhle ocitnú v situácii, kedy musia úplne prehodnotiť svoje doterajšie správanie a vrhnú sa do neznámych vôd, zvaných hrdinstvo. Akčná dráma tak viditeľne stavia skôr na zážitkoch zainteresovaných, než na samotnú záchranu ľudí z lode SS Pendleton, na odvahu, odhodlaniu, vieru v sama seba a predovšetkým vôľu to nevzdať a bojovať do posledného dychu. More je a vždy bolo jedným z najsilnejších a najmocnejších živlov na tejto planéte. Svoje o tom bezpochyby vedela aj posádka tankera triedy T-2 SS Pendleton, ktorý sa roku 1952 pri svojej plavbe po úplne rozbúrenom mori rozlomil napoly. Rozhodne stojí za pozretie a zaslúži si naše uznanie, pretože v bodoch, ktoré si film vytýčiť ako prioritu, doslova exceluje a v tých ostatných rozhodne nezapadá do priemeru. (16.11.2019)